Příspěvky nebo odpovědi uživatele Kominík

Příznačné taky je, jak Bursík "elegantně" utekl z otázky, zda oddalováním rozhodnutí o dalším jádru nehrozí úplné vytížení dodavatelů jaderné technologie jinde po světě. Téměř se chce zdát, že si toho je Bursík moc dobře vědom a proto zdánlivě nesmyslně blokuje ve vládě dostavbu Temelína, zdánlivě jde o 2 roky do konce mandátu téhle vlády, co to je proti více jak deseti letům celé realizace. Jenže právě už v roce 2010 bude situace na trhu s dodávkou jaderné technologie vypadat úplně jinak a zpoždění se pak může ještě protáhnout. Bursík není hloupý a obávám se, že právě o to mu jde. O aktuálním kvasu na trhu s dodávkami jaderné technologie svědčí např. následující - americký Westinghouse dostal loni (?) zakázku na 4 bloky (2 elektárny) v Číně, před pár měsíci pak kontrakt na 2 bloky AP1000 v Georgii (USA), mimochodem první nová elektrárna na uzemí USA po 30 letech a minulý týden dostali další kontrakt na 2x AP1000 v Jižní Karolíně. Současně již Westinghouse pracuje také v Jižní Africe (Koeberg, Cape Town) a jeho kapacity se tak začínají plně saturovat.

"Říkat, že je teď nutné rozhodnout o jádru v momentě, kdy máme přebytek instalovaného výkonu a jsme druhým největším vývozcem elektřiny v Evropě, je úplně scestné."a na jiném místě:"Průměrná doba projektové přípravy a výstavby jaderné elektrárny od rozhodnutí po spuštění je čtrnáct let."http://www.e15.cz/rozhovory/martin-bursik-dalsi-temelin-vyvoji-technologii-nepomuze-29345/

Pokud bude nějaká firma stavět v Česku další jaderné reaktory, nejspíš se to neobejde bez ruského Gazpromu. Zatímco se čeští politici hádají, jestli dají přednost jádru před novými elektrárnami na zemní plyn, ruský plynárenský obr v tichosti zvyšuje svůj vliv na tuzemském trhu. Styčnou společností, přes níž Gazprom hájí své zájmy v Česku, představuje strojírenský koncern OMZ. Jeho vlastníkem je finanční skupina Forpost-Management se státní účastí, veškerý rozvoj však financuje Gazprombanka. OMZ v Česku vlastní Pilsen Steel a Škodu JS (dřívější divizi jaderného strojírenství plzeňské Škody) - tuzemského specialistu na zařízení pro jadernou energetiku. Vzhledem k tomu, že stavba jaderné elektrárny představuje významnou investici, každý stát dbá na to, aby se projektu zúčastnilo co nejvíce domácích výrobců. Účast Škody JS a tím i Gazpromu na projektu dostavby Temelína je tedy téměř jistá. Průnik plynárenské firmy do jaderného byznysu, jak jej ukazuje Gazprom, přitom není nijak ojedinělý.

,,V celém světě jsou jen tři velké společnosti, které umí vyrábět zařízení pro jaderné elektrárny. Pokud evropské státy nezareagují včas, zahltí je poptávka po jaderných reaktorech z Číny, Ruska, Spojených států a Indie, kde už jsou přípravy ambiciózních jaderných programů v plném proudu," varoval na jaderném fóru Walter Hohlefelder z energetického gigantu E. ON.

Ani kdyby se už letos rozhodlo o výstavbě jaderných bloků v Temelíně, hrozící problémy tuzemské energetiky se jen tím zdaleka nevyřeší. Do provozu by se totiž uváděly po roce 2020, kdy může podle prognóz společnosti ČEZ scházet na českém trhu především v důsledku odstavování dosluhujících uhelných elektráren až 70 miliard kilowatthodin elektřiny. To je téměř stejné množství, jaké se vyrábí dnes. V té době však bude mít Jaderná elektrárna Dukovany za sebou čtyřicet let provozu, o deset více, než na kolik se projektovala. Může se tedy stát, že nové temelínské reaktory fakticky jen nahradí odstavované dukovanské. Případné prodloužení jejího provozu – ředitel Zdeněk Linhart počítá až se šedesáti roky – tak hrozbu nedostatku proudu pouze zmírní. Evropské země plánují postavit do roku 2020 nejméně 95 jaderných bloků. „Budou mít vůbec výrobci nejpoužívanějších tlakovodních reaktorů, americký Westinghouse, francouzská Areva a ruský Atomstrojexport, dostatečné kapacity?“ upozornil na první riziko nynější renesance jaderné energetiky Aleš John, náměstek ředitele divize Výroba elektrárenské společnosti ČEZ. „Masivní výstavba jaderných bloků ve světě zahájená v 50. letech o tři desetiletí později skončila. Od té doby zájem studovat jaderné obory klesá. Chybí celá jedna generace odborníků a je otázka, komu odcházející předají své zkušenost.“ Kvalifikované lidi nyní velice obtížně hledají všichni producenti energetických, a nejenom jaderných zařízení, připomíná docent Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské pražského ČVUT Jaroslav Zeman: „Za desetiletí stagnace se řada konstrukčních týmů rozpadla a skončily i firmy schopné vyrábět jadernou techniku. Desítka studentů, kteří přicházejí rok co rok na naši fakultu a seznamují se s jadernými technologiemi, sotva postačí potřebám jaderných elektráren, bez nichž se, jak dnes uznávají i politikové, v budoucnu neobejdeme.“ Obdobným problémům čelí například i v Německu, kde se v poslední době zvedá odpor veřejnosti i vůči výstavbě nových uhelných elektráren. Inženýrů se tam obecně nedostává pro všechny druhy elektráren, napsal před časem deník Süddeutsche Zeitung. „A vysoké školy zavírají jaderné obory, byť provozovatelé atomových elektráren nabízejí i přes současný program jejich útlumu práci až na 60 let,“ poznamenal.

Ani kdyby se už letos rozhodlo o výstavbě jaderných bloků v Temelíně, hrozící problémy tuzemské energetiky se jen tím zdaleka nevyřeší. Do provozu by se totiž uváděly po roce 2020, kdy může podle prognóz společnosti ČEZ scházet na českém trhu především v důsledku odstavování dosluhujících uhelných elektráren až 70 miliard kilowatthodin elektřiny. To je téměř stejné množství, jaké se vyrábí dnes. V té době však bude mít Jaderná elektrárna Dukovany za sebou čtyřicet let provozu, o deset více, než na kolik se projektovala. Může se tedy stát, že nové temelínské reaktory fakticky jen nahradí odstavované dukovanské. Případné prodloužení jejího provozu – ředitel Zdeněk Linhart počítá až se šedesáti roky – tak hrozbu nedostatku proudu pouze zmírní. Evropské země plánují postavit do roku 2020 nejméně 95 jaderných bloků. „Budou mít vůbec výrobci nejpoužívanějších tlakovodních reaktorů, americký Westinghouse, francouzská Areva a ruský Atomstrojexport, dostatečné kapacity?“ upozornil na první riziko nynější renesance jaderné energetiky Aleš John, náměstek ředitele divize Výroba elektrárenské společnosti ČEZ. „Masivní výstavba jaderných bloků ve světě zahájená v 50. letech o tři desetiletí později skončila. Od té doby zájem studovat jaderné obory klesá. Chybí celá jedna generace odborníků a je otázka, komu odcházející předají své zkušenost.“ Kvalifikované lidi nyní velice obtížně hledají všichni producenti energetických, a nejenom jaderných zařízení, připomíná docent Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské pražského ČVUT Jaroslav Zeman: „Za desetiletí stagnace se řada konstrukčních týmů rozpadla a skončily i firmy schopné vyrábět jadernou techniku. Desítka studentů, kteří přicházejí rok co rok na naši fakultu a seznamují se s jadernými technologiemi, sotva postačí potřebám jaderných elektráren, bez nichž se, jak dnes uznávají i politikové, v budoucnu neobejdeme.“ Obdobným problémům čelí například i v Německu, kde se v poslední době zvedá odpor veřejnosti i vůči výstavbě nových uhelných elektráren. Inženýrů se tam obecně nedostává pro všechny druhy elektráren, napsal před časem deník Süddeutsche Zeitung. „A vysoké školy zavírají jaderné obory, byť provozovatelé atomových elektráren nabízejí i přes současný program jejich útlumu práci až na 60 let,“ poznamenal.

s topolánkem problém je, sice občas před novináři prohodí, že jaderky jsou potřeba, ale skutečnost je taková, že má ve své vládě zelené se 6 poslanci ve sněmovně a nechal si od nich vnutit do programového prohlášení vlády stop novému jádru a stop prolamování limitů těžby uhlí, a teď když už se snad i zbytek Evropy začíná pomalu probouzet a přicházet znovu jádru na chuť (Finsko, Švýcarsko, Francie, Itálie), tak náš premiér drží křehkou vládu, místo aby bouchnul do stolu ... jsem zvědav až za pár týdnů dostane vláda na stůl výsledek Pčesovy komise k výhledům energetické politiky státu, jak to bude Mirek s Martinem řešit

to Zilvar: "energetikem" se náš premiér kdysi nazval sám, asi měl na mysli své podnikání před vstupem do politiky, ale dnes mu je evidentně bližší udržení křehké koalice s zelenými bezmozky, než dát na řešení problému energetické pasti od skutečných odborníků na energetiku

Česká spořitelna na nabídce s cenou 1330Kč v objemu 100.000ks, Kalousek se nám zase probudil?

No a než se ti naši bulíci (politici) dohodnou, že dostavit 3. a 4. blok Temelína je nutnost, tak nebude kdo by to zrealizoval, protože všechny firmy zabývající se výstavbou jaderek budou mít plné kapacity na několik let dopředu. Nakopat "energetika" Topolánka do řiti by to chtělo!

souhlas s první částí, čez je určitě jen jedním z hráčů na fx trhu, o vlivu jeho zajišťovací operace přes loňský podzim a zimu bych si dovolil s nevýznamností nesouhlasit  :-)