Během Velké Deprese za sebou americká ekonomika netáhla ohromné břemeno státního zadlužení a nemusela čelit tak hlubokým strukturálním, ekonomickým a sociálním problémům, s jakými bojuje dnes.
1. Ameriku tehdy netížil 16bilionový státní dluh a dalších 100 bilionů dolarů v budoucích závazcích, jako jsou penze, náklady na programy sociální a zdravotní péče a další. Na jednoho Američana dnes připadá dluh přes 360 tisíc dolarů.
2. Většina amerických států nebankrotovala. Nebyly insolventní a dokázaly přežít i bez federální pomoci.
3. Nebylo 21 milionů státních zaměstnanců s tučnými platy, vysokými penzemi a bezplatnou zdravotní péčí. Ti pod ochranou odborů a svých politiků ruinují Ameriku. Jen nároky na jejich důchody budou představovat zásadní položky v rozpočtu. Dnes bere pětina federálních zaměstnanců více než 100 tisíc dolarů ročně.
4. V 30. letech nebyl vládní rozpočet zatížen sociálními a zdravotními programy, jako jsou Social Security, Medicare a Medicaid. Tyto závazky spolknou během několika let celý vládní rozpočet.
5. Taková privilegia jako potravinové lístky, přídavky na děti nebo bezplatné integrační programy pro přistěhovalce Američané neznali. Bývalo nepředstavitelné, že by vláda platila jídlo školákům, navíc ilegálním imigrantům. Na potravinové lístky je dnes odkázána sedmina americké populace. Vláda dokonce spolupracuje s mexickým prezidentem a pobízí ilegální přistěhovalce z Mexika, aby se přihlásili o nárok na potravinové lístky.
6. Na memphiské střední škole je dnes 86 těhotných studentek. Tato škola není žádnou výjimkou. Kde jsou dřívější hodnoty jako rodina, morálka a křesťanská výchova? Raději než trávit hodiny v ubíjející práci za životní minimum plodí mladé ženy děti, na které mohou pobírat státní dávky. Otázkou je, jakou zátěž pro dnes již přetížený státní systém dávek budou znamenat budoucí generace, když stejně jako jejich matky a otcové nezavadí o pořádnou práci a budou odkázány na dávky
