Příspěvky nebo odpovědi uživatele viktor

Děkuji za "naznačení" :o) - vůbec není třeba se omlouvat. Právě naopak - každým Vaším příspěvkem se chat kultivuje a obohacuje (psal to tu kde kdo a respekt máte obrovský).

Rozumím, že rychlost oběhu peněz i zboží ovlivňuje inflaci/deflaci. Pokud budu abstrahovat od dolarových rezerv jednotlivých států + rezerv penzijních fondů (které jsou nejspíše umístěny stejně na trhu) ... řekněme od všech dolarových rezerv, které stejně necirkulovaly ani před kvantitativním uvolňováním - budou mít natištěné dolary použité na sanování finančního sektoru vliv na inflaci nebo nebudou? Moje úvaha byla, že budou, protože nahradí ztrátu, která by "odsála" z trhu volné prostředky (které na trhu být neměly - viz ty nadbytečné domy, auta apod.).

Nedělejte si starost s odpovědí, pokud jste pod tlakem ...

Děkuji mnohokrát za reakci. Zkusím s dovolením trochu polemizovat - vysvětlit pohled na inflaci. Vycházím z jednoduchého modelu kdy nějaká suma peněz má svůj protipól v nějaké sumě zboží. Ať už je poměr jakýkoliv, je důležitý další vývoj - zvyšuje se podíl oběživa v ekonomice rychleji než podíl zboží? Inflace z mého pohledu roste. Pokud naopak roste rychleji podíl zboží nad růstem peněz v ekonomice - dochází k deflaci. Na trhu bylo v jeden moment postaveno/vyrobeno více domů/zboží než mohlo být nakoupeno. Banky již po financování i těch nejrizikovějších skupin obyvatel neměly komu na koupi domů/zboží půjčit. Došlo k převaze množství zboží nad velikostí koupěschopné poptávky a k vyrovnání stavu mělo dojít realizací ztrát (u bank, výrobců aut atd.). Ano - majetek nezmizel - špatně jsem se vyjádřil (i když jsem slyšel, že v US došlo k fyzické likvidaci celých nových čtvrtí buldozery, protože nezastavěné pozemky měly větší cenu než postavené domy) - zmizel rozdíl mezi pořizovací cenou zboží a jeho tržním oceněním. Tyto ztráty by se měly pokrýt ze zdrojů o kterých píšete (zisk, základní kapitál, zbytková hodnota zboží + zisk atd.). Pokud k tomu nedochází a naopak se do bank/výrobců dodávají natištěné peníze, tak k inflaci dříve či později dojít musí (a nedochází k ní náhodou už nyní růstem akcií? neměly by akcie bank realizujících giga ztráty klesat?).

Ruphej argumentoval, že FED peníze do reálné ekonomiky vlastně nepustil a že zůstaly "jen" na vykrytí ztrát bankovního sektoru, z čehož dovodil, že hyperinflace nehrozí. Snažil jsem se oponovat tím, že i zacelení ztrát bankovního sektoru povede v důsledku k inflaci - pokud prodám akcie banky, které by měly být na polovině hodnoty kvůli utrpěným ztrátám, za 100% ceny (FED banku zachránil) a utržené peníze utrácím, tak se ty FEDem vytištěné peníze do oběhu a reálné ekonomiky dostanou.