Já nevím, čím pan poradce argumentuje. Ale deflaci bych nerozporoval. Spíš jen tu dobu jejího trvání. A sám přece píšu: "První deflace, potom velká inflace." To vyplývá z mechanismu vzniku a zániku peněz.
US je v deflaci už velmi dlouho a Greenspan proti ní bojoval monetární expanzí. Dlouhé roky během jeho působení držel růst peněžních agregátů mezi 10-15%. Když někdy asi před pěti lety zvýšil tu rychlost na 30% p.a., pro spoustu analytiků to byl šok, protože si logicky domysleli, že G. musí asi něco vědět, co my ostatní nevíme, kvůli čemu to dělá. Také se zase obnovilo snižování sazeb. V té době také G. přesvědčoval chudáky hloupé amíky, aby si místo pevně úročených hypoték brali ARM. Dnes je to zřejmé, že G. viděl konec hypotéční bubliny a snažil se ten konec oddálit.
Shedlock tehdy dokonce napsal, že problém není v tom, že G. tiskne peníze, ale v tom, že je netiskne dost rychle.
Proč deflace ? Už jsem to před lety tady psal - dluh je šort na peníze. A stejně jako roste cena akcií, když se pokrývají šorty, roste cena peněz, když se splácí dluhy. Proto deflace.
Peníze vzniknou tak, že si je někdo půjčí. Když potom ten někdo dluh splatí, peníze zmizí. Až takhle jednoduché to je.
Problém nastane, když si někdo peníze půjčí, ale dluh nesplatí. Když zbankrotuje. Peníze už má někdo jiný, kdo třeba žádné dluhy nemá, aby je použil na splacení dluhu, a drží si je v úsporách. Bankám zůstane pasivum, emitované peníze, ale zmizí aktivum, závazek zkrachovalého dlužníka. Již emitované peníze, které zůstaly v ekonomice, nejsou už kryté závazkem dlužníka.
Nebylo by to nic proti ničemu. Určitá intenzita bankrotů a tomu odpovídající výše úrokových sazeb je pro zdravé fungování ekonomiky nezbytná. Problém ale nastane, když se díky snadné dostupnosti peněz eliminují bankroty, nafouknou ceny assetů, kterými jsou peníze kryty, zdeformují cenové relace v ekonomice a sníží se kvalita dlužníků. Pokud je kvalita dlužníků špatná, mají aktiva bank nižší než nominální cenu, bankám se zhoršují bilance a ztráty musí (podle současných pravidel) kompenzovat na úkor vlastního kapitálu.
Ještě větší problém nastává, pokud je dlužníkem stát. Dluhy států jsou sice v "normálních" obdobích nejlépe hodnocené, protože stát dluhy splatí prostě tím, že nařídí daně, ale pokud dojde k předlužení státu, stát nejde do konkursu, kde by se rozprodal jeho majetek. Stát prostě vyhlásí, že dluhy (nebo jejich část) nebude splácet. A je vymalováno. Peníze ztratí krytí a tím hodnotu. Startuje inflace.
Jiné hledisko - Deflace není v zájmu bankovního sektoru jako celku. Pokles cen assetů může mít za následek bankrot velké části bank. Otázka je, jaké jsou zájmy těch největších bank. Sázel bych spíš na to, že budou chtít inflaci. (Po počáteční deflaci, která odstraní část konkurence.)
Ještě z jiného hlediska - Jak vznikne z deflace inflace ? Už jsem to tu kdysi také psal. Když se ekonomika dostává do potíží a ceny assetů klesají, snižuje se rychlost peněžního oběhu, protože ti, kdo peníze mají, je drží na účtech jako rezervu. A také čekají na ještě lepší ceny assetů.
V rovnici Money*Velocity=Sales*Price stoupá Money, ale klesá Velocity. (Záměrně jsem použil Sales, protože zastávám názor, že do té rovnice patří jen skutečně realizované prodeje.) V tomto stavu jsme teď. Hypertrofovaná výroba má za následek nižší ceny (deflace), prodeje jsou ale stále velmi vysoké díky stimulacím, dostupnosti úvěrů a utrácení governmentů.
Začíná se to ale měnit. Snížení prodejů bude mít sice v prvním okamžiku za následek tlak na snižování cen, ale současně dojde také k poklesu produkce. V ekonomice ale už existuje spousta peněz, které se nehýbou. Zdánlivě mají velkou kupní sílu, protože se realizuje jenom jejich marginální část. A zdánlivě jsou dobře kryté, protože assety bank nejsou tržně ohodnocené.
Při deflaci ale dojde k bankrotům, poklesu cen nemovitostí a krachům bank. A potom stačí, aby se střadatelé pokusili peníze vybrat z účtů a zjistí, že banky ty peníze nemají. (Banky jsou na to připravené. Pod záminkou boje proti praní peněz jsou výběry omezené a držení nadlimitní hotovosti je nezákonné.) A rychle dojde ke ztrátě důvěry. Ztráta důvěry v banky a peníze potom všechno obrátí vzhůru nohama. Stačí aby se střádalové pokusili uložit peníze do jiných assetů a zjistí, že assety nejsou k dispozici. Ztráta důvěry v peníze vyžene nabídky assetů z trhu. Zůstanou jen nucené konkurzní prodeje. A protože se trhu a tedy cenotvorby účastní jen marginální část assetů, vyletí ceny nahoru. A protože v etapě deflace dojde ke snížení produkce, bude mít zvýšená rychlost oběhu peněz (po ztrátě důvěry) za následek růst ceny běžných životních potřeb. Vznikne inflace.
Uff ... už mám dost. Na tohle bych potřeboval napsat celou knihu.
Já nevím, jak to dopadne. Ale uvědomuji si možné a pravděpodobné scénáře, které běžně lidé ani netuší. Výsledek bude závislý na rozhodnutí těch největších g ...
