Nezlobím se, ale zas až takový výkřik do tmy to není. Zkusím být trochu konkrétnější, ale ono je těžké být konkrétní, když prakticky vše je předmětem nějakého tajemství.
Systémové služby: Přebytek nebo nedostatek zdrojů se projeví jednoznačně na chování frekvence v soustavě a na systémových požadavcích na její zachování. Ještě docela nedávno bylo v Evropě nutné omezovat výrobu, aby se frekvence udržela. Situace se ale dost dramaticky otočila. Je to mimo jiné způsobené orientací na kapalná a plynná paliva a ztrátu konkurenceschopnosti takové výroby. Některé bloky prostě stojí kvůli ceně paliva. Teď profitují ti, co jsou schopni vyrábět levněji. Vysoké ceny prodávané energie se ale vždy promítnou alespoň částečně také do cen surovin.
Cena australského uhlí je hodně závislá na dopravě, jejíž cena je závislá na ceně ropy.
Dlouhodobě se ceny energetických surovin pohybují přibližně proporcionálně. Cena ropy se za posledních několik let ztrojnásobila. A zdaleka růst její ceny není u konce. Očekávaná tržně ustálená cena ropy se odhaduje v rozmezí 150 až 200 dolarů. Proto je možné očekávat i podstatné zdražení uhlí.
Jak to ve skutečnosti vypadá s ropou je nejlépe shrnuté v přednášce Simmonse, kterou měl v Hudsonově institutu letos v létě. Nemám bohužel odkaz na transcript, sice ho mám stažený, ale tu stránku se mi nechce znovu hledat. (Na internetu je to určitě dohledatelné, pokud si s tím chce někdo dát tu práci.) Mohu poskytnout jenom odkaz na prezentaci k té přednášce.
http://www.simmonsco-intl.com/files/Hudson%20Institute.pdf
Je to hodně technické. Ale to hlavní, co by si měl člověk z toho vzít, je to, že se poslední roky nesmírně intenzivně investuje do stále nových a dražších technologií, aby se vůbec udržel soulad mezi těžbou a poptávkou. Velký nárůst investic, který není doprovázen růstem výroby, ale slouží jenom pro její udržení, vždy indikuje zlomový nárůst ceny produkce. To jsou ty technologické signály, které mám na mysli.
A obdobné je to i v jiných odvětvích, ne jenom v ropě.