Na Zajíčka jsem si v souvislosti s Uni tuhle taky vzpomněl. A sice když tenhle papír stál nedávno tuším kolem 75,- což byla moje cílovka před první zpackanou privatizací, Pavel Zajíček tu protěžoval nějakých 82,- což bylo velmi blízko. Stačilo vydržet.
Taky jsem si vzpomněl na Jiřího a jeho dlouhodobou vytrvalost, na Kostolanyho a na to, kterak když má člověk stanoven nějaký cíl, tak za předpokladu, že se základní předpoklady nezmění, je třeba si ten cíl pořád připomínat a držet a ředit.
Zasekat tehdy peníze na 3 roky v Unipetrolu jsem nebyl připraven, a za tehdejších optimistických orgií bych řekl, že málokdo z nás... Holt chybama se člověk učí, bylo to školné a dalo se to přežít. V Uni momentálně nejsem a pravděpodobně ani nebudu, proč? Protože ISPAT :-)