Příspěvky nebo odpovědi uživatele Václav

Sami jste napsali jak to bylo doopravdy zde: www.kurzy.cz/zpravy/434698-greenpeace-stat-ziska-k ...

Proto nelze těmto vysvětlujícím článkům a snahám ministerstva věřit. Jednání ministerstva průmyslu považuji za protistátní a zločinné uskupení lidí, kteří nehájí zájmy všech slušných lidí v této zemi.

Tak nejprve se schválí zákonem, že se nebudou poplatky pět let zvyšovat a pak si hezky ty polatky několikanásobně sníží. A teď se tady chvástá jak chce to nejlepší pro náš stát. Sobotko, tak za tohle tě snad už po volbách zavřou. Je to výsměch všem lidem co tu platí daně.

Zde je to dobře popsané:www.kurzy.cz/zpravy/434698-greenpeace-stat-ziska-k ...

To je pravda. A právě proto je nezbytné průběžný systém reformovat, aby vyplácené důchody mnohem více reflektovaly, kolik kdo do systému vložil. Jinak to nikdy nebude fungovat a systém bude vždy v chronickém deficitu (protože hlavně ti více vydělávající budou vždy hledat cestu, jak se mu vyhnout).

Ale jak čtu o pár článků výše, politici chtějí místo skutečných problémů "řešit" cenu másla:-/

Ti   nejprve roky podporují    zahraniční vlastníky firem aby  na vyspělých trzích lépe konkurovali  a více vydělávali (tímto mimochodem  zlenivěly i české firmy a ztrácí konkurenceschopnost). Všichni jsme platili díky vysokému kurzu více za dovolené a dovezené   věci. Nyní se jím zdá, že potřebují více odvádět banky na dividendách   a tak se operacemi ČNB zdraží lidem úvěry. Údajně se jim během intervencí přehřály hypotéky a mělo by to negativní vliv na splácení. Během udržování kurzu koruny vytiskli obrovské množství korun a za jejich tisk zaplatili velké peníze, které jsou ztrátou banky. Natištěné papírky vyměnily za jiné papírky s pochybnou hodnotou. Další ztráta vzniká výběrem spekulativního kapitálu a jeho vrácení z české do jiných měn. Přesto ČNB zbudou cca 2 bilionky na účtě a obrovská ztráta.  Zisk by byl příjmem státního rozpočtu, nyní budou ztrátu roky odmazávat. Nejlepší by bylo se zbavit toho trojského koně a všechny včetně pana guvernéra, který prodal podle zpráv ty tuna zlata k bohatým sousedům     za poloviční cenu, zavřít a konečně udělat něco pro lidi To lze provést jen pokud lidé vyjdou do ulic a změní zákony. Ještě maličkost - léta tu určití podnikatele směňují cizí měny za poloviční kurz a kazí tak jméno nás všech. Banky rovněž za směnu účtují velké poplatky a jsou zdrojem jejich štědrých dividend. ČNB na to čumí a nedělá nic. Jediná cesta je jít k volbám a ty d....ty nevolit. Zvolit  si poslance a vládu, která propojí tyto dva rozpočty a zaplatí tím dluh státu. Zaplatí ho vlastně občané, které ČNB okradla během intervencí. Byla by to vlastně taková vynucená sbírka od občanů. Zbude  cca 50 miliard  z neplacených úroků a může být okamžitě vyrovnaný rozpočet. Přijal bych euro, nevstupoval do eurozóny a to obrovské množství papírků uschoval na horší časy do prázdných sejfů ČNB. Bohužel realita bude jiná. Po volbách se spojí stávající strany, které v parlamentu tvrdnou desítky let a budou pokračovat v devastaci  státu. Bohužel si naši lidé sami sebe neváží a nepamatují si na co léta nadávali. Jistě se také najdou desítky ekonomů, kteří mě pomluví a uvedou tisíce důvodů proč to nejde.

Máte pravdu v tom, že autor nesprávně dedukuje příčinnou souvislost mezi produktivitou a mzdami. To, že tyto veličiny korelují (vyvíjejí podobně) je pak způsobeno tím, že hodinová produktivita je vlastně cena utržená za výrobky vyprodukované za hodinu práce a její růst je tedy v podstatě růstem inflace, od které se zase zpětně vyvíjí růst mezd. Takže ta souvislost je velmi velmi zprostředkovaná a jiná, než autor naznačuje.

Co se týká utopičnosti zkracování pracovní doby z hlediska dělníků, tam nesouhlasím. Jednak by se mzdy nesnížily proporcionálně a druhak by to nebylo tak, že by někdo někomu nakázal, že nesmí pracovat více. Ideální by bylo, pokud by zákon snížil normu na řekněme 32 až 34 hodin týdně, s tím ovšem, že by ke snížení mohlo dojít jen na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance. Nenastávalo by tedy automaticky ze zákona - zaměstnavatel i zaměstnanec by s ním i s jeho podmínkami museli souhlasit. Lidé by tedy nadále mohli pracovat déle (např. 40 hodin), ale už by to nebyla norma. Opravdu to není nic nerealistického a záleží jen na způsobu implementace, který zajistí, že zkrácení pracovní doby bude každého volba, nikoli nutnost.