Příspěvky nebo odpovědi uživatele čezovejfanatik nepř.

 určitě vám názor neberu. Někdo má dnes dostatek důvodů prodávat, někdo držet, jiný kupovat ... je to trh. Jen čas ukáže kdo měl pravdu, tak to na trzích chodí, že?

ani elektřina ani plyn nestagnují ... Velmi rychle dva argumenty:

1) udvědomte si, že je nyní prosinec a trh s elektřinou se v prosinci vzhledem zaběhnutým praktikám obchodníků, velkých spotřebitelů a výrobců nikdy moc nevyznamenal. Kontrakt na následující rok (nyní 2011) fakticky umírá za situace kdy výrobci mají na další rok prodáno přes 95% plánované výroby. Kontrakt na rok přespříští rok (2012) se začne aktivně obchodovat až v období březen - srpen 2011. V té době budou zobchodovány největší objemy. Např. čez měl v říjnu prodáno na rok 2011 95% plánované výroby a na rok 2012 pouhých 30%

Před rokem (před vánoci 2009) se situace vyvíjela takto: Kontrakt 2010 klesl pod 45 EUR/MWh, nyní (prosinec 2010) se kontrakt 2011 obchoduje na 50,5 EUR /MWh. Kontrakt 2011 se na podzim 2009 obchodoval na 49 EUR/MWh, aby pak během "hlavní obchodní sezony" vyskočil k 55 EUR/MWh. Nyní se kontrakt 2012 obchoduje za 52,5 a to je pro jaro a léto 2011, kdy se zobchoduje největší objem kontraktu 2012 velmi dobrý příslib, zvláště pokud dále poroste spotřeba

2) plyn za poslední měsíc vyskočil o více než 12%, elektřina 2012 se od začátku listopadu také vzpamatovala a z úrovní těsně pod 49 EUR vyskočila na aktuálních 52,5 EUR/MWh

Řekl bych, že to zase tak špatně nevypadá :-)

příspěvek speciálně pro pana "Mono", dodatek k předešlému příspěvku ...

vrchol spotřeby elektřiny zažila ČR v roce 2008, čistá spotřeba dosáhla 60,47 TWh, v roce 2009 poklesla na 57,1 TWh o 5,5%. Za 9 měsíců roku 2010 roste spotřeba o 4,4%  a dá se předpokládat, že dosáhne úrovně 59,5 TWh. K dosažení úrovně roku 2008 (předkrizové úrovně) bude tedy stačit v roce 2011 zhruba 1,5% y/y růst. To je reálné.

Platí tedy to co jsem psal jak v Německu tak v ČR bude dosaženo předkrizových úrovní spotřeby již v roce 2011 a tedy mnohem dříve než bylo analytiky předpokládáno ještě před pár měsíci. Původní odhady mluvily o roce 2013 nejlépe druhé polovině 2012.

a nenechali se zdecimovat aktivitou účtu v Patrii, který si udělal z akcie čez vlastní pískoviště a z ostatních obchodníků pánáky v komparsu.

Za poslední měsíc cena elektřiny stoupla o téměř 10%. Kontrakt 2011 se k velkému překvapení obchoduje nad 50 EUR/MWh, kontrakt 2012 blízko 52,5 EUR/MWh. V loňském roce rozdíl mezi cenou kontraktu 2011 na podzim 2009 a v létě 2010, kdy se kontraktuje většina elektřiny na další rok činil více než 10%. Také vývoj HDP a růst spotřeby elektřiny jak v Německu tak i u nás o hodně předbíhá očekávání analytiků. Jasně se ukazuje, že v průběhu roku 2011 budou dosaženy ve spotřebě elektřiny předkrizové úrovně (původně se speciálně pro Německo odhadovalo, že to bude až v roce 2013 nejlépe na konci 2012).

Přenosové soustavy jak ČR tak i Polska připravují pro rok 2011 opatření (až možnost rozpojení soustavy) proti přetékání elektřiny  z větru z německé soustavy na naše a polské území tzn., že Němci se poprvé střetnou s plnými důsledky nezodpovědného rozvoje obnovitelných zdrojů ...

Dříve či později investoři "objeví" (oni to samozřejmě všichni ví, ale z kšeftů kolem polské privatizace jsou nyní všichni velmi dobře živi - speciálně UniCredit, CSFB, UBS a další), že polská energetika je neskutečně podinvestovaný šrot s čez neporovnatelný. Bohužel polská vláda to moc dobře věděla a skrze poslušné penzijňáky se dobře připravila ...

... tento příklad jasně ukazuje v jakých rukou je nyní významná minorita čez a kdo si s cenou akcie čez pohrává.  Níže uvedený text se týká NWR a její potenciální akvizice polské Bogdanky. S čez to má společné dvě věci. Více méně se prokazuje pevná vazba polské vlády a polských penzijních fondů (, které poslouchají vládu téměř na slovo). Celá privatizace minoritních podílů polské energetiky (vynuceno potřebou až 10 mld. USD na krytí deficitu rozpočtu) je z velké většiny postavena na ochotě polských penzijních fondů kupovat (u IPO PGE koupily téměř 90% všech nabízených akcií polské fondy a polští drobní investoři).  Odměnou je "levnější" cena, závazkem loajalita se zájmy Polska. Bogdanka byla ještě na jaře 2010 státní, následně ji stát prodal domácím penzijňákům za "výbornou" cenu, nyní penzijňáky poslouchají polský stát a ten zatím nechce o cizácích ve své energetice ani slyšet (celkem rozumně)! Prodej minorit v PGE, Tauronu, ENEA byl vykoupen umělým snížením ceny klíčového benchmarku v regionu CEE navíc obchodovaného v Polsku (dokonce současti indexu WIG). Pro polské penzijňáky to až takový problém není, protože vlastní více než 1/3 skutečného free float čez (správa v UniCredit cca 10% čez)

Nyní zmíněný příspěvek ze serveru Patria:

Na mezistátní úroveň možnou akvizici Bogdanky ze strany NWR povýšil náměstek polského ministra státního pokladu Bury, který uvedl, že stát, který vlastní 2,3 % akcií, na nabídku reagovat nebude a ke stejnému kroku vyzval také ostatní akcionáře Bogdanky. "Polský stát má 2,3 procenta akcií Bogdanky, my určitě na nabídku NWR neodpovíme," řekl náměstek polského ministra státního pokladu Jan Bury. Počítá se tím, že podobně se rozhodnou penzijní fondy, které dohromady vlastní asi 47 procent akcií Bogdanky. "Pro penzijní fondy je to test, zda jsou dlouhodobými investory," uvedl Bury.

Zřejmě v reakci na vládní prohlášení svůj zamítavý postoj k převzetí Bogdanky ze strany NWR potvrdil největší akcionář z řad fondů, Aviva. "Cena je jen jedním z důvodů. Dalším je, že vidíme Bogdanku spíše v roli konsolidátora celého sektoru, než jako cíl akvizice," uvedl portfolio manažer fondu Pawel Klimkowski. Jak Klimkowski za Avivu tak Sojka za PZU odmítli odpovědět na otázku, zda ze strany NWR padla nabídka na zvýšení nabízené ceny

jsou jen dva obchodníci, kteří vidí pravidelně a trvale objednávky, které poslední více než rok ovlivňují cenu akcie čez zcela zásadně. Patria a HVB. Podíl Patrie na kurzotvorných obchodem s čez přesahuje  2/3.

Není to škodolibost, ale já vám neodpovím, jen popisuji co se děje a co je viditelné. Ale jinak bych se neděsil, tedy pokud tedy nemáte vysokou páku. Vlastně není co řešit, divi okolo 50 zase bude, povolenky zdarma po roce 2013 čez mít bude, cena elektřiny jde nahoru ... žádný armagedon se neděje, čas čezu opět přijde :-)

je to přesně tak jak je popsáno v článku E15. Dodal bych k tomu jediné, v tomto smyslu se jasně vyjadřoval i management na tiskové konferenci k výsledkům 1 - 9/2010, nikoho to ale nezajímalo.  Nikdo z analytiků, kteří zdůrazňovali závažnost tohoto kroku na cenu čez, se jedinou větou přes jasné konstatování managementu nezmínil ani slovem.

Mimochodem odpovídá tomu i konstrukci solární daně a darovací daně z povolenek. Solární daň 3 roky ( 2011, 2012, 2013) a darovací daň z povolenek 2 roky (2011 a 2012). V roce 2013 bude stát mít příjem z prodeje 30% povolenek (čeká se růst jejich ceny) a v roce 2014 již ze 40%. Jinými slovy stát čeká, že v roce 2014 získá z dražby 40% povolenek dostatečný příjem na to, aby nahradil výpadek jak solární daně (jen do 2013) tak i darovací daně z povolenek (jen do 2012)   

s dovolením jen opakuji k dokreslení situace kolem ENEA včerejší komentář k polské privatizaci a jejímu vlivu na čez:

pokusím se již poněkoliká zkratkovitě vysvětlit. Jde o vysvětlení, které vzniklo spojením mnoha informací (a stále více se potvrzuje), které jsem získal a získávám každodenním kontaktem s lidmi z oboru jak v ČR tak Polsku. Nicméně stále je to jen teorie a tak to berte. Není to ale nic nahodilého, tímto tématem se zabývám už téměř dva roky (od úplných začátků - plánování polské privatizace)

Polsko privatizuje elektroenergetiku neobvyklým způsobem. Polská vláda přišla pod tlakem okolností (jen letos potřevují 10 až 12 mld. USD z privatizačních příjmů na krytí deficitu státních financí) na trh v nevhodnou dobu (elektroenergetika pod tlakem, ceny elektřiny nízko, akviziční potenciál evropských konkurentů poměrně slabý) a z toho vyplynulo, že není zájem prodat "levně" cizákům. Celá privatizace je založena na mocných a bohatých polských penzijních fondech. Ty jsou poměrně svázány regulatorními opatřeními nicméně na polském akciovém trhu mají "zelenou".

Akcie čez dávno před tím vstoupily na polskou burzu, staly se součástí indexu WIG a po určitou omezenou dobu z toho cena akcií čez i docela slušně těžila. Polské penzijňáky akcie čez nakupovaly nejen proto, že byly součástí WIG, ale i z důvodu, že šlo o elektroenergetickou společnost, jejíž přítomnost na polském trhu v zásadě chyběla. ČEZ oficiálně také prezentoval nemalé ambice uspět v budoucí privatizaci v Polsku.

Na jaře 2009 se začala velmi vážně připravovat privatizace polské elektroenergetiky. Mezi nejaktivnější spolupracovníky polské vlády se zařadila UniCredit, jejíž šéfka před tím pracovala v polských vládních strukturách. V té době se také z ničeho nic objevilo na účtu české UniCredit ČR ve správě 10% akcií čez na pouhých 34 účtech (většinově konsolidace polských účtů + běžní klienti UniCredit)

ČEZ se stal pro polskou privatizaci hlavním benchmarkem (jediná srovnatelná a fungující elektroenergteika v regionu CEE) + také vzorem (spojení PGE + Energa - polští vládní představitelé často opakují, že se inspirovali čezem a postupem českého státu) + konkurencí mezi akciovými tituly z oboru v regionu CEE

Polská vláda dodnes fakticky neztratila v sektoru kontrolu , přestože vykázala už nemalý privatizační příjem. Polská vláda vše založila na prodeji minoritních podílů přes trh - většinově do rukou domácích subjektů. Prodala v IPO (15%) a SPO (10%) minoritní podíly v PGE, prodala  v SPO 17% ENEA, v SPO 51% Tauronu (jiná státem kontrolovaná společnost KGHM koupila 5% přímo a dalších 5% dokupuje na trhu), 83% Energa kupuje státem vlastněné PGE. Ve hře je pouze 51% ENEA a kolem toho bude zřejmě ještě hodně zmatku (silné odbory odmítají privatizaci zahraničním subjektům) - mimochodem komplikovaná privatizace už od začátku, protože kdysi Poláci prodali Vattenfallu 19% akcií.

Velkou většinu výše uvedených prodejů kupují polské penzijní fondy doplňované investičními fondy a retailem. Např. u největšího IPO PGE z období před rokem 90% upsali domácí investoři v čele s penzijňáky. Tím to ale nekončí, polský stát obdobně pokračuje i v souvisejících odvětvích jako je např. těžba. Na jaře 2010 prodal většinu akcií dolu Bogdanka polským penzijňákům (přes 55%) a ty nyní úspěšně vzdorují nabídce NWR.

Závěr:

Akcie čez byly a jsou benchmarkem nicméně v tomto smyslu role čez klesá, protože další prodeje už se částečně mohou opřít i o tržní ceny akcií Tauron, PGE a ENEA (čez je ale nadále největší energetikou v CEE) Nyní se pomalu začíná projevovat i další důsledky vyplývající z pozice čez na trh elektroenergetik v CEE a na polské burze. Během letoška a konce loňského roku nově uvedené akcie elektroenergetik se pomalu začínají protlačovat do indexů WIG a dokonce i do MSCI EMEA a to samozřejmě na úkor ČEZ (který v těchto indexech byl ještě na začátku roku 2010 v sektoru elektroenergetiky sám).

Úplně na závěr. Vzhledem k tomu, že většinu aktiv od polské vlády nakoupily polské subjekty v čele s polskými penzijňáky určitě tady nebyl zájem, aby penzijňáky kupovaly příliš draho ba naopak. Polská vláda chtěla v bezvýchodné situaci peníze (kupci v této pohnuté době na zanedbanou a podinvestovanou elektroenergetiku, kterou nečeká nic než obrovský CAPEX moc nebyly a pokud tak za hodně levno), penzijňáky byly ochotny koupit ale jen za "rozumné peníze". Tomu se musela uzpůsobit tržní cena klíčového benchmarku a pro polské penzijňáky to nebyl problém, vždyť ovládají významnou část free float čez. Ukázkou je ENEA. Polské penzijňáky nakoupily v SPO v lednu 2010 akcie ENEA za cca 16 - 17 PLN, nyní se mluví o tom, že 51% mělo být  prodáno za 25 PLN a kupec měl být povinen za tuto cenu vykoupit i minority.