Je vidět, že jarní počasí Tě inspiruje k poetickým větám o bublinkách ale tak to snad nedopadne s hodnotou akcie ČEZ. Vidím to podobně jako Ty, možná jsem v odhadech poněkud při zemi. Viděl bych to na interval 30 - 50%, ale pokud to letos dopadne v rozpětí 0 - 100%, vůbec se nezhroutím. Ten titul je nadupanej po všech stránkách až hanba mluvit, jeho hvězdné údobí máme teprve před sebou. Z té síly jde až strach, alespoň já to tak vnímám: Jestli du učebnic investora něco bude zapsáno zlatým písmem, tak to bude právě ČEZ. Klasická ukázka dlouhodobé investice se slušnou dividendou a prakticky nekonečným prostorem pro růst.
Dne 30.11.2004 v HN autor Jaroslav Zeman (profesor na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT) v článku pod názvem "Najde se půl biliónu EUR na elektřinu" píše o zajímavém jevu, který by se dal shrnout do tvzení, že budoucí ceny elektřiny nebudou hrát roli při jejím zajištění. Nepůjde o ceny elektřiny jako takové, ale o její množství. Proto jednoznačný závěr Světového energetického kongresu, který se konal v australském Sydney, je takový, že jaderná energetika nemá v podstatě alternativu, dokonce ve svých úvahách naznačují potlačení výroby el.energie z klasických paliv. To možná taky naznačuje, kudy se budou ubírat cesty ČEZ a UNI v příštích letech. ČEZu svítí na semaforu zelená, UNI právě naskakuje oranžová. Jde o výhled na několik let a desetiletí, nejde o krátkodobý odhad vývoje cen.
Při sledování soudruhů v akci kolem Ústí mě napadla hrůzná myšlenka vidět Jardu Foldynu a Standu Grosse s Jardou Tvrdíkem jak privatizují a proto jsem nakonec rád, že majetek státu byl z největší míry zprivatizován již dříve za vlády poměrně inteligentních lidí i za cenu tunelování a jiných lumpáren, které vůbec neschvaluji, ale považuji je za smutnou součást každého podobného přesunu ohromného balíku majetku. Při pohledu na diskutujícího soudruha v uváleném sáčku a vytahaných kalhotech s nezbytnou cigaretou v ústech, pro něhož je nejvhodnějším místem k řešení zásadních problémů WC, je mi poněkud nevolno při představě, co by se asi dělo, kdyby tihle strejcové drželi palec na tepu privatizace. Možná by Kozina a jemu podobní zahořknutí, byli váženými členy ideových komisí konzervativních stran.