Příspěvky nebo odpovědi uživatele Václav

Sami jste napsali jak to bylo doopravdy zde: www.kurzy.cz/zpravy/434698-greenpeace-stat-ziska-k ...

Proto nelze těmto vysvětlujícím článkům a snahám ministerstva věřit. Jednání ministerstva průmyslu považuji za protistátní a zločinné uskupení lidí, kteří nehájí zájmy všech slušných lidí v této zemi.

Tak nejprve se schválí zákonem, že se nebudou poplatky pět let zvyšovat a pak si hezky ty polatky několikanásobně sníží. A teď se tady chvástá jak chce to nejlepší pro náš stát. Sobotko, tak za tohle tě snad už po volbách zavřou. Je to výsměch všem lidem co tu platí daně.

Zde je to dobře popsané:www.kurzy.cz/zpravy/434698-greenpeace-stat-ziska-k ...

To je pravda. A právě proto je nezbytné průběžný systém reformovat, aby vyplácené důchody mnohem více reflektovaly, kolik kdo do systému vložil. Jinak to nikdy nebude fungovat a systém bude vždy v chronickém deficitu (protože hlavně ti více vydělávající budou vždy hledat cestu, jak se mu vyhnout).

Ale jak čtu o pár článků výše, politici chtějí místo skutečných problémů "řešit" cenu másla:-/

Ti   nejprve roky podporují    zahraniční vlastníky firem aby  na vyspělých trzích lépe konkurovali  a více vydělávali (tímto mimochodem  zlenivěly i české firmy a ztrácí konkurenceschopnost). Všichni jsme platili díky vysokému kurzu více za dovolené a dovezené   věci. Nyní se jím zdá, že potřebují více odvádět banky na dividendách   a tak se operacemi ČNB zdraží lidem úvěry. Údajně se jim během intervencí přehřály hypotéky a mělo by to negativní vliv na splácení. Během udržování kurzu koruny vytiskli obrovské množství korun a za jejich tisk zaplatili velké peníze, které jsou ztrátou banky. Natištěné papírky vyměnily za jiné papírky s pochybnou hodnotou. Další ztráta vzniká výběrem spekulativního kapitálu a jeho vrácení z české do jiných měn. Přesto ČNB zbudou cca 2 bilionky na účtě a obrovská ztráta.  Zisk by byl příjmem státního rozpočtu, nyní budou ztrátu roky odmazávat. Nejlepší by bylo se zbavit toho trojského koně a všechny včetně pana guvernéra, který prodal podle zpráv ty tuna zlata k bohatým sousedům     za poloviční cenu, zavřít a konečně udělat něco pro lidi To lze provést jen pokud lidé vyjdou do ulic a změní zákony. Ještě maličkost - léta tu určití podnikatele směňují cizí měny za poloviční kurz a kazí tak jméno nás všech. Banky rovněž za směnu účtují velké poplatky a jsou zdrojem jejich štědrých dividend. ČNB na to čumí a nedělá nic. Jediná cesta je jít k volbám a ty d....ty nevolit. Zvolit  si poslance a vládu, která propojí tyto dva rozpočty a zaplatí tím dluh státu. Zaplatí ho vlastně občané, které ČNB okradla během intervencí. Byla by to vlastně taková vynucená sbírka od občanů. Zbude  cca 50 miliard  z neplacených úroků a může být okamžitě vyrovnaný rozpočet. Přijal bych euro, nevstupoval do eurozóny a to obrovské množství papírků uschoval na horší časy do prázdných sejfů ČNB. Bohužel realita bude jiná. Po volbách se spojí stávající strany, které v parlamentu tvrdnou desítky let a budou pokračovat v devastaci  státu. Bohužel si naši lidé sami sebe neváží a nepamatují si na co léta nadávali. Jistě se také najdou desítky ekonomů, kteří mě pomluví a uvedou tisíce důvodů proč to nejde.

Máte pravdu v tom, že autor nesprávně dedukuje příčinnou souvislost mezi produktivitou a mzdami. To, že tyto veličiny korelují (vyvíjejí podobně) je pak způsobeno tím, že hodinová produktivita je vlastně cena utržená za výrobky vyprodukované za hodinu práce a její růst je tedy v podstatě růstem inflace, od které se zase zpětně vyvíjí růst mezd. Takže ta souvislost je velmi velmi zprostředkovaná a jiná, než autor naznačuje.

Co se týká utopičnosti zkracování pracovní doby z hlediska dělníků, tam nesouhlasím. Jednak by se mzdy nesnížily proporcionálně a druhak by to nebylo tak, že by někdo někomu nakázal, že nesmí pracovat více. Ideální by bylo, pokud by zákon snížil normu na řekněme 32 až 34 hodin týdně, s tím ovšem, že by ke snížení mohlo dojít jen na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance. Nenastávalo by tedy automaticky ze zákona - zaměstnavatel i zaměstnanec by s ním i s jeho podmínkami museli souhlasit. Lidé by tedy nadále mohli pracovat déle (např. 40 hodin), ale už by to nebyla norma. Opravdu to není nic nerealistického a záleží jen na způsobu implementace, který zajistí, že zkrácení pracovní doby bude každého volba, nikoli nutnost.

abychom se dozvěděli, zda to podporu má nebo nemá, musí to nějaká ze stran zahrnout do volebního programu. Pokud myšlenka získá podporu více než 50%, norma pracovní doby se zkrátí a pracovat déle bude sice možné, ale nebude to již normou.

Autor se fatálně mýlí, když se domnívá, že skutečnost, že ke zkrácení pracovní doby nedošlo samo od sebe znamená, že o něj není zájem. Problém je v tom, že zaměstnancům nikdo tuto volbu nepředložil a že normativní charakter 40i hodinnové pracovní doby stanovené zákonem vede k tomu, že se autorovi a koneckonců i samotným pracujícím jeví, že všem, nebo téměř všem, vlastně vyhovuje. Průzkumy o tom ale nesvědčí: už v roce 2000 se 30% lidí vyslovilo, že by upřednostnilo kratší pracovní dobu. Tito lidé by se nejspíš byli ochotní vzdát i nějaké části mzdy, a s nástupem generace Y pravděpodobně tento podíl dále poroste. O tom, že v Česku existuje neuspokojená poptávka po kratší pracovní době svědčí, že vzdor těmto průzkumům máme stále jen 7% částečných úvazků, ne proto, že by o ně lidé nestáli, nýbrž proto, že je firmy nenabízejí.

tak špatný nápad, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jen by ho bylo nutné dotáhnout do konce. Státovky by měly být emitovány státní (centrální bankou) a úložky v nich by nebyly úročeny (případně by byly úročeny o inflaci). Na druhou stranu by vklady byly zaručené do 100% výše. Půjčky by byly též bezúročné, nebo s minimálním úrokem. Další položkou pasiv státní banky by kromě úložek obyvatel ve státovkách, byly daňové příjmy (na straně aktiv pak půjčky na veřejné investice a rozpčtové výdaje)

K čemu by to bylo dobré? Byla by to nepřímá kontrola dnes nijak nekontrolovatelných centrálních bank, jejichž politika bezuzdného tištění peněz vede k nestabilitě a nafukování různých bublin. Centrální banky jsou dnes zcela ve vleku hráčů na finančních trzích a jejich snahy po snadném a rychlém zbohatnutí. Důsledkem je trvalá monetární expanze, která nesmyslně sráží úroky k nule a vede k hromadění hotovosti v bankách. Pokud by komerční bankovnictví mělo konkurenci v podobě státní banky, nic takového by se nestalo: lidé by začali poptávat státovky, kurz komerční měny by klesl a její objem by musel být regulován. V časech ekonomické krize by se lidé stáhli do státovek, takže stát by měl více peněz na veřejné projekty, v čase konjunktury umožnující vyšší sazby v komerčních bankách, by lidé ukládali své peníze tam.

Inflace samozřejmě existuje, ale projevuje se pouze na třech trzích - akciovém, dluhopisovém a trhu nemovitostí. Do nich utíká nadbytečná likvidita z kvantitativního uvolňování. Inflaci na trhu spotřebního zboží a služeb ovlivňují jiné faktory - na měnové politice centrálních bank do velké míry nezávislé - jako rostoucí konkurence a vysoká míra uspokojení potřeb.

To všechno je natolik očividné, že se mi nechce věřit, že ani po 5 letech marného vyvolávání deště (inflace), nikdo nepřijde s tím, co se nabízí: že totiž uvolněná měnová politika nemá na inflaci žádný, nebo téměř žádný efekt. Volat po jejím pokračujícím uvolňování znamená chtít prohlubovat nerovnováhu (a zdánlivě špatný "odhad" trhů) právě na třech výše uvedených trzích. Nízké úrokové sazby u dluhopisů nejsou žádnou předpovědí budoucí inflace, nýbrž pouhým důsledkem snahy inflaci nekonvenčními nástroji vyvolat. Jsou tak samy přímo projevem inflace (inflace na dluhopisových trzích).

Ano, víceméně tomu tak je. Avšak na rozdíl od průmyslové revoluce mzdy na Západě jsou již vysoké nějakou dobu a na rozvoji technologií to není příliš znát. Nemůžeme zkrátka čekat, že převratné inovace budou přicházet stále v takovém tempu jako v posledních cca 2 stoletích.

Špatné je, že tomu nedokážeme přizpůsobit naši poptávku po růstu bohatství a HDP, která akceleruje současně s tím, jak technologický pokrok zpomaluje. Výsledný nesoulad pak negativně ovlivňuje a silně destabilizuje ekonomický vývoj.

tak, že malý růst je důsledkem zadlužování, nýbrž že zadlužování je výsledkem nízkého růstu. A proč autor viní jen státy? Proč neviní centrální banky, které jsou hlavními původci zadlužování? Dokonce v poslední době slýcháme z jejich strany názor, že státy jsou málo(!) utrácivé, a tím kazí jejich snahu (vyjádřenou tištěním obrovského množství nekrytých peněz).

AAni závěr autora není přesvědčivý: právě proto, že zlato už není ekvivalentem peněz, nemá velký smysl ho kupovat - v tomto systému je i zlato pouhým spekulativním aktivem jako kterékoli jiné.