Příspěvky nebo odpovědi uživatele GN

BRNO Telefónica Czech Republic dostala od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) pokutu 93,1 milionu korun za zneužití dominantního postavení Českého Telecomu v poskytování telefonních služeb podnikatelským subjektům prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí z let 2001 a 2002. Včera to oznámil předseda ÚOHS Petr Rafaj. Rozhodnutí není dosud pravomocné a může být proti němu podán rozklad. Telefónica se odvolá. "V případě této pokuty, kterou jsme dostali od ÚOHS, jde o nepravomocné rozhodnutí prvního stupně, s nímž nesouhlasíme. Podáme proti němu rozklad," uvedl mluvčí Telefóniky Hany Farghali. Původně měla firma zaplatit 81,7 milionu. Případem se zabývaly i soudy a případ vrátily ÚOHS. Ten nyní pokutu navýšil, protože firma uvedla v řízení téměř o pět miliard nižší obrat, než v roce 2002 skutečně měla. Bývalý Český Telecom, jehož je Telefónica právním nástupcem, se porušení soutěžních pravidel dopustil v letech 2001 a 2002, když s téměř 3000 podnikatelskými subjekty uzavřel smlouvy na poskytnutí cenových plánů. Zákazník se zavazoval provolat každý měsíc minimální stanovený objem hovorů, který musel uhradit, i když ho plně nevyčerpal. "Smlouvy také nemohly být vypovězeny před datem ukončení stanoveným ve smlouvě a zákazníci rovněž nesměli využívat hlasových služeb od jiného poskytovatele než od společnosti Český Telecom," uvedl Rafaj. Navíc podle něj firma vůči některým zákazníkům uplatňovala individuální podmínky odlišné od podmínek standardních cenových plánů pro podnikatele. "Tímto jednáním došlo v období, kdy existoval veřejný zájem na liberalizaci telekomunikačního sektoru, k narušení hospodářské soutěže," uvedl Rafaj. Podle něj získali jednotliví zákazníci od firmy v dominantním postavení různé slevy či výhody za závazek odebírat služby či předem stanovené množství služeb. Podle ÚOHS šlo o zakázané věrnostní rabaty a obchodní politika Českého Telecomu vedla k narušení hospodářské soutěže, což znesnadnilo vstup alternativních operátorů na trh.

Do konce roku se začne prodávat Citigo na plyn

Š K O DA nabídne ještě do konce roku model Citigo

s pohonem na stlačený zemní plyn. Bude to první sériový

model značky na CNG. Vůz se ukázal také na autosalonu

v Paříži. Poznat to šlo ale pouze podle zeleného zbarvení

nápisu na zádi a ventilem pro plnění plynem u víka palivové

nádrže. Vůz by měl dvě nádrže, tedy na plyn a benzín, s dojezdem

cca 500 kilometrů, téměř nulovými emisemi a skvěle

nízkou spotřebu. Podrobnosti firma teprve zveřejní.

OSTRAVA Zisk za rok 2011 ve výši 457 milionů Kč dá ostravská společnost Vítkovice na účet nerozdělného zisku minulých let. Schválili to akcionáři na valné hromadě společnosti v Ostravě. Zástupci menšinového akcionáře, skupiny KKCG miliardáře Karla Komárka, ve svém protinávrhu navrhli, aby 50 procent zisku bylo rozděleno ve formě dividend. Valná hromada však schválila původní návrh představenstva. Podle generálního ředitele Vítkovic a předsedy představenstva Jana Světlíka byl rok 2011 vzhledem k tržním podmínkám jeden z nejnáročnějších v historii. "Odrazil se i v dosažených hospodářských výsledcích některých společností, nicméně celkové hospodaření skupiny bylo pozitivní," uvedl Světlík ve výroční zprávě. Zisk společnosti Vítkovice klesl oproti roku 2010 o 382 milionů Kč a tržby o 168 milionů na 1,936 miliardy Kč. Mluvčí Vítkovic Eva Kijonková uvedla, že pokles výsledku ovlivnily nižší dividendy vyplacené dceřinými firmami. Na zakázky těchto firem měly vliv stagnace cen a nárůst cen vstupů, například oceli. Mezi největšími investicemi v letošním roce bude najetí rychlokovací linky za téměř dvě miliardy korun, kterou společnost spustila loni, do plného provozu. Vítkovice budou investovat například také do druhé etapy rekonstrukce a modernizace průmyslových pecí nebo pokračovat v oživování areálu v Dolní oblasti.

TŘINEC Ze zisku 1,377 miliardy korun, který loni vytvořily Třinecké železárny, půjde téměř 70 milionů korun do rezervního fondu a zbývajících 1,3 miliardy korun na neuhrazenou ztrátu z minulých let. Rozhodli o tom včera akcionáři na valné hromadě společnosti. Předseda představenstva a generální ředitel TŽ Jan Czudek řekl, že v nejbližších pěti letech společnost nepočítá s výplatou dividend. Železárny se loni vrátily do zisku po dvou letech ztrát. Předtím byly v zisku 15 let. V roce 2011 dosáhly TŽ tržby 38,9 miliardy korun, což je téměř o 20 procent více než v roce 2010. Spolumajitel firmy a předseda dozorčí rady Tomáš Chrenek uvedl, že železárny loni vyrobily 2,48 milionu tun oceli, což je nejvíce v celé republice. Přitom produkci oceli a válcovaného materiálu plánovaně snížily. Czudek řekl, že v České republice loni výroba oceli vzrostla o téměř osm procent na 5,582 milionu tun surové oceli. TŽ jí vyrobily 2 480 kilotun. "Třinecké železárny si i přes nepatrné snížení výroby oceli o 0,7 procenta oproti roku 2010 udržely svůj podíl na výrobě české oceli na úrovni téměř 45 procent," řekl ředitel. Železárny zaměstnávají téměř 6 000 lidí. V roce 2011 činil jejich průměrný plat 27 402 korun.

Podle generálního ředitele Spolchemie Paula Yianniho je největší podnik v Ústí z krize venku a chce se rozvíjet V loňském roce dosáhl ústecký Spolek pro chemickou a hutní výrobu(Spolchemie)rekord v prodeji své produkce a po tříletém režimu krizového financování se firmě začíná blýskat na lepší časy. Podařilo se výrazně snížit dluh vůči bankám a v minulých dnech nastal další pozitivní posun, kdy se snížil počet bankovních věřitelů z původních pěti na tři,což znamená další krok k obnově standardních bankovních vztahů. * Celosvětová hospodářská krize zasáhla Spolek poměrně silně už v závěru roku 2008 a od té doby prošla firma velkými změnami. Jakými? Máte naprosto pravdu. Uplynulé tři roky byly pro Spolchemii skutečně náročné. Téměř dva roky pracovala firma dokonce v režimu krizového řízení,které dolehlo i na zaměstnance. sobotní rozhovor * Kolik muselo nakonec zaměstnanců odejít? Víc než dvě stovky lidí jsme museli propustit a razantně snížit i další firemní výdaje. Nijak nás to samozřejmě ne těšilo,ale museli jsme tak reagovat na ekonomickou krizi spojenou s výrazným propadem poptávky. Díky ozdravným krokům se nám podařilo firmu stabilizovat. Následně jsme využili krátkodobého oživení trhu a loni jsme měli opravdu skvělý rok. I když nyní opět světová ekonomika ochabuje, dokážeme tomu mnohem lépe čelit a máme připraveny i významné rozvojové projekty. To vše nám pomohlo zlepšit hospodaření. * Lze tedy říct, že chemička je zase zpět ve své kondici? Z nejhoršího je firma venku,ale rozhodně nemůžeme hovořit o návratu do stejného bodu. Celosvětový trh je stále nestabilní,banky jsou obezřetné v půjčování peněz a zákazníci zase ve tvorbě zásob, které by jim vázaly finance. Stále pociťujeme negativní vliv útlumu ve stavebnictví, které je pro nás vedle automobilového a elektrotechnického průmyslu stěžejním odběratelským odvětvím. * Právě banky byly pro Spolchemii v uplynulých letech brzdou v dalším rozvoji nových investic. Snížil se nyní, s avizovanou změnou financování, jejich tlak? Hovořit o brzdění investiční politiky ze strany bank by bylo asi silné slovo. Je pravdou,že v rámci uzavřené dohody o dohledu jsme museli přehodnotit především naše plánované zahraniční akvizice i odsunout finančně náročné projekty v tuzemsku. Dnes jen aše postavení vůči bankám výrazně lepší. * Můžete to upřesnit? Jen za loňský rok jsme splatili více než 420 milionů korun a výši úvěrů jsme tak snížili na 2,1miliardy korun. Tonám spolu s aktivní obchodní politikou umožní opustit do dvou měsíců režim nadstandardního dohledu bank,což výrazně zjednoduší a zlevní běžný chod firmy. Otevře se nám také cesta k dalším investicím,mezi nimiž je na prvním místě konverze nové membránové elektrolýzy,kterou aktivně zahájíme už v letošním roce. Dílčí procesy pro stavbu nového provozu už máme za sebou. Doposud jsme proinvestovali skoro 500 milionů korun,dalších zhruba 1,6miliard nás ještě čeká vynaložit. * Zdá se, že se Spolek vrací do své původní kondice, což je dobré slyšet. Firma je v regionu jedním z největších zaměstnavatelů. Znamená to, že budete navyšovat počet pracovních míst a přijímat nové lidi? Věřím,že z nejhorších problémů jsme skut ...

Ostrava l Ocelářská společnost Třinecké železárny se dohodla se skupinou Bonatrans Group Holding na koupi závodu na výrobu drátů ŽDB Group. Informovala o tom mluvčí Třineckých železáren Lucie Drahošová. Transakci ještě musí schválit antimonopolní úřad. Bohumínská drátovna má roční obrat přes tři miliardy korun. Akvizice podle Drahošové znamená pro skupinu Třinecké železárny - Moravia Steel významné posílení produktového portfolia "Drátovenská výroba v bohumínském závodě ŽDB Group má tradici dlouhou více než 125 let a její propojení s výrobou Třineckých železáren představuje strategický růst v oblasti drátovenství," řekla mluvčí. Moravia Steel se zároveň se strojírenskou společností Bonatrans Group ze skupiny Bonatrans Group Holding dohodla na užší spolupráci. Dlouhodobě tak rozšíří součinnost v dodávkách a odběrech oceli pro výrobu železničních kol a soukolí. Bonatrans Group patří k nejdůležitějším zákazníkům železáren.

Největší tuzemská strojírenská skupina Vítkovice Machinery Group otevře novou moderní linku v polském Sosnovci. Stála zhruba miliardu korun. Linka rozšíří kapacity polské dceřiné firmy Vítkovice Milmet a k nynějším 400 pracovním místům přidá 120 nových příležitostí, informovala mluvčí Vítkovic Eva Kijonková.

Linka bude vyrábět ultralehké ocelové lahve, které slouží hlavně pro automobily s pohonem na stlačený zemní plyn (CNG) a pro technické plyny. Na ekologický a levnější pohon na CNG se Vítkovice zaměřují už delší dobu. Vyvíjejí s experty například nové motory s pohonem na CNG nebo chtějí vybudovat síť plnicích stanic s tímto palivem.

Polská linka je podle mluvčí první z řady ohlášených zahraničních investic skupiny. "Kromě sousedních zemí jsou pro nás zajímavé trhy v zemích, jako jsou Turecko, Indie, Jižní Amerika nebo Rusko. Velmi zajímavé je zejména Turecko," uvedl generální ředitel firmy Jan Světlík.

Skupinu Vítkovice Machinery Group tvoří tři desítky firem, které mají roční obrat zhruba 20 miliard korun. Celou skupinu, která zaměstnává přibližně 8500 lidí, zastřešuje společnost Vítkovice Holding. Vítkovice jsou lídrem ve výrobě ocelových lahví a mají téměř pětinový podíl na světovém trhu speciálních zalomených hřídelí pro velké námořní lodě.

Vypadá to jako scéna ze špionážního filmu. Pracujete od rána do včera, na účet vám chodí pravidelně výplata, ale nevíte od koho. Vlastně víte: od někoho, kdo chce zůstat v anonymitě. Jenže nejde o film, ale realitu řady českých firem, o kterých se neví, kdo je ve skutečnosti vlastní. A občas to prý netuší ani jejich šéfové. Například taková ČKD Group. To, že je vlastník této společnosti neznámý, přiznává i sám její generální ředitel Jan Musil. Z oficiálních zdrojů lze zjistit pouze to, že vlastníkem skupiny ČKD je tajemná britská firma Hanbury Finance Limited, kterou v Česku zastupuje advokát Josef Monsport. Příkladem neprůhledné firmy může být také Via Chem Group, která je známá především jako vlastník ústecké Spolchemie. Podle obchodního rejstříku je majitelem Via Chem Group firma Euro Capital Alliance se sídlem na Britských Panenských ostrovech. Současně je však veřejným tajemstvím, že skutečným vlastníkem Via Chem Group je kontroverzní podnikatel Petr Sisák. Podle médií byl Sisák spojen s kauzou Litoměřických fondů, ve kterých v devadesátých letech zmizely miliardy korun tisíců drobných střadatelů. Spojován je také s pochybnou investiční firmou Key Investments, kvůli níž zřejmě městské části Praha 6 a Praha 10 přijdou o stovky milionů korun. Moje malá Penta Tajemnější než Via Chem je záhadná investiční skupina Natland Group se sídlem na Kypru, která vlastní například develeperskou firmu Prominecon (dříve Navatyp), pražský sportovní areál Eden či podíl v Pražských službách. Skutečné vlastníky Natlandu zatím nikdo nedohledal, ale v médiích se spekuluje, že by jimi měli být zákulisní vládci Prahy Roman Janoušek a Tomáš Hrdlička. Nebo aspoň Natland spravuje jejich peníze. V soukromých rozhovorech prý Hrdlička mluví o Natlandu jako o "své malé Pentě", ale oficiálně vlastnický podíl nepotvrdil. Spekulace se v minulých měsících vyrojily také okolo vlastnické struktury plzeňské Škody Transportation. Ta je majetkem Skoda Industry a jak loni v říjnu informoval zpravodajský portál Aktuálně. cz, tuto společnost kontrolují tajemné firmy se sídlem na Marshallových ostrovech a na ostrově Guernsey. Vlastníci plzeňské Škody Michal Korecký, Tomáš Krsek, Marek Čmejla a Jiří Diviš nakonec museli rozptylovat pochybnosti pomocí auditu, zpracovaného poradenskou firmou PricewaterhouseCoopers ČR. Audit potvrdil, že uvedená čtveřice Škodu Transportation prostřednictvím zmiňovaných tajemných firem skutečně vlastní. Problém s netransparentními vlastníky se snaží řešit také vláda, která jim chce zamezit přístup k veřejným zakázkám. Zatím však ministerstvo spravedlnosti nedospělo ke konkrétnímu výsledku. Na zrušení anonymních akcií se vládní koalice shoduje, zůstává však problém se společnostmi, u kterých je jako vlastník zapsán neprůhledný podnik se sídlem v daňovém ráji. Stačí ve stručnosti zmínit jednu z kauz, kdy se neprůhledná firma dostala k penězům z veřejných zakázek. Například ČEZ v roce 2008 zadal zakázku za 1,5 miliardy korun neprůhledné firmě CEEI s anonymními vlastníky v Lichtenštejnsku. Neprůhledná firma na úvěr nedosáhne Zatímco veřejné zakázky jsou doslova rejdištěm neprůhledných firem, v běžném podnikání tyto společnosti nemají šanci. "Obecně lze říci, že ...

Chystá se totiž navýšit výrobu kyseliny chlorovodíkové o víc jak 60 procent Ústí nadLabem- Spolchemie se chystá zrekonstruovat výrobnu kyseliny chlorovodíkové. Zároveň chce navýšit její výrobu ze současných 184 620 tun za rok ažna300 000 tun ročně. Vyplývá to z oznámení vyvěšeném na webu Informačního systému EIA. Ústecká chemička ale bude muset nechat posoudit vliv projektu na životní prostředí, tedy nechat zpracovat takzvanou velkou EIA. Rozhodlo o tom ministerstvo životního prostředí (MŽP). "Záměr rekonstrukce výrobny HCl má významný vliv na životní prostředí," uvádí k tomu v závěrech zjišťovacího řízení Jaroslava Honová, ředitelka odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence MŽP. "Přestože jsme stejnou rekonstrukci prováděli před čtyřmi lety pouze na malou EIA, plně respektujeme požadavky kompetentních orgánů," uvedl k tomu ředitel úseku infrastruktury Spolku JanDlouhý. Konkrétně se chemička chystá vyměnit jednu syntézní jednotku na výrobu chlorovodíku s investičními náklady 50 milionůkorun. "Nová technologie zahrnuje nejen výměnu starých zařízení za novéa moderní prvky,ale i další zvýšení bezpečnosti," uvedla k tomu mluvčí chemičky Marie Logrová. "Rekonstrukce zařízení navazuje na připravovanou výstavbu nové membránové elektrolýzy. Parametry nové technologie odpovídají nejlepším dostupným technikám(BAT)." Velkou EIA požadovaly Krajská hygienická stanice (KHS), ústecká městská rada i Ústecký kraj s důrazem třeba na oblast ovzduší, hluku a veřejného zdraví,či bezpečnosti. Jaké je užití HCl? HCl je kyselina chlorovodíková, technická se nazývá kys. solná. Technická HCl se užívá v anorganické chemii, v energetice, v hutnickém, textilním, farmaceutickém a chemickém průmyslu. Užívá se třeba při výrobě organických barviv a plastů. V širokém měřítku též při povrchové úpravě kovových materiálů atd.