Média se o tento ostudný způsob privatizace budou zcela jistě zajímat. Již dříve vycházely články upozorňující na "férovost" soutěže. Uvádím jeden z HN otištění po vyhlášení podmínek:
Rozpočet včera zřejmě přišel asi o čtyři miliardy. Ne, Česká republika neprohrála další arbitráž, neztratily se devizové rezervy státu, zemi nepostihla přírodní katastrofa. Vláda jen rozhodla o způsobu privatizace hnědouhelných dolů.
Podmínky prodeje majoritních podílů v Severočeských dolech a v Sokolovské uhelné nastavila vláda tak, že nebude mít příliš na výběr. Soutěže, kterou stát vypíše, se fakticky budou moci zúčastnit předem známí tuzemští uchazeči a k nim jako "křoví" pár zahraničních zájemců.
Pravidla budoucího tendru, byť jsou obalena řečmi o zachování pracovních míst a těžby, můžeme vysvětlit i mnohem jednodušeji. K předložení nabídek pustíme jenom ty, které chceme. A z nich vybereme zase ty, které máme opravdu rádi.
Proč jsou podmínky nastaveny právě tak, to si může veřejnost jen domýšlet. Ale ví se, že jeden z možných zájemců - skupina Appian, vlastnící na severu Čech už jednu důlní společnost - má mocné kamarády v sociální demokracii. Další uchazeč - Karbon Invest ovládající černouhelné šachty OKD - má velmi blízko k ODS, přímo k předsedovi Mirku Topolánkovi. Že by stále ještě platila opoziční smlouva? Nikoliv. V každém případě ale jde o politiku. Jako by opoziční smlouva stále platila.
Střízlivé odhady analytiků hodnotu obou státních podílů v hnědouhelných dolech ohodnotily na osm miliard korun, očekávaní favorité však zatím oznámili ceny, které dohromady jen o něco převyšují čtyři miliardy. A to ještě ekonomové svá hodnocení tvořili dříve, než byly známy obrysy budoucí energetické politiky státu. Ta totiž dává hnědouhelnému hornictví velký prostor pro další rozvoj. Takže pokud by se stejné analýzy tvořily dnes - podle finanční výkonnosti důlních firem v posledních dvou letech i podle jejich možností v letech příštích - musela by se požadovaná cena vyšplhat nad deset miliard korun. Za letošní první pololetí ohlásily Severočeské doly hrubý zisk přesahující miliardu a Sokolovská uhelná 475 miliónů korun.
I lidé, kteří problémy regionu dobře znají, a proto jsou ochotni mnohé z podmínek nastavených kabinetem pochopit, se ptají. Proč tedy vůbec stát prosperující doly prodává a proč právě nyní?
Odpovědí, která se nabízí, by mohl být napjatý stav státních financí. Ale nemůže. Požadavek ministra financí, aby soutěž více sledovala ekonomické zájmy, neprošel. Nezbývá než spekulovat, že asi bylo jedno, zda privatizace vynese čtyři nebo deset miliard - hlavně že doly dostanou ti, co je dostat mají.
