„“… Krajský soud v Ostravě dospěl k závěru, že jednotlivá ustanovení zákona, jehož má být při projednávání nebo rozhodování ve věci použito jsou v rozporu s Ústavou, a proto podle ustanovení … řízení o neplatnost usnesení valné hromady a o neplatnost smlouvy o převzetí jmění hlavním akcionářem usnesením ze dne ………. přerušil a podal k Ústavnímu soudu návrh na zrušení shora uvedených ustanovení obchodního zákoníku.
….Již dříve Ústavní soud konstatoval, že „na rozdíl od abstraktní kontroly ústavnosti právních norem je konkrétní kontrola ústavnosti právních norem vedena v úzkém rámci soudního rozhodování. Do něj může Ustavní soud vstupovat jen za přísně vymezených podmínek, a to jediným způsobem rozhodnutím o ústavnosti zákona, jehož má být při řešení věci použito“
V minulosti Ústavní soud dále konstatoval, že „podle či. 95 odst. 2 Ústavy, o který se návrh opírá, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním zákonem, předloží věc Ústavnímu soudu. Stěžejní otázkou tedy je, jak pohlížet na podmínku, že se musí jednat o zákon, ‚jehož má být při řešení věci použito“. Není sporu o tom, že tato podmínka je splněna vždy, jedná-li se o zákon, resp. jeho jednotlivé ustanovení, jehož aplikace má být bezprostřední, má tedy být užito při rozhodnutí ve věci samé.“
Z vyžádaného spisu Ustavní soud zjistil, že dne …… byl do obchodního rejstříku pravomocně zapsán převod jmění ze společnosti ……., a. s. na společnost ………, a. s. (hlavní akcionář).
Podle 131 odst. 3 písm. c) obchodního zákoníku soud žalobě na neplatnost usnesení valné hromady nevyhoví, byl-li pravomocně povolen zápis převodu jmění.
Jak shora uvedeno, k přerušení řízení v dané věci před Krajským soudem v Ostravě došlo dne 14. 1. 2003, tedy dva měsíce poté, kdy byl pravomocně zapsán v obchodním rejstříku převod jmění na hlavního akcionáře. Byl-li návrh Krajského ‚soudu v Ostravě na zrušení shora uvedených ustanovení obchodního zákoníku postoupen Ústavnímu soudu až v prosinci 2003, je zřejmé, že soud tak učinil v situaci, kdy věc již nemohl meritorně posoudit s ohledem na citované ustanovení § 131 odst. 3 písm. c) obchodního zákoníku. Jinými slovy, v původním řízení již nemohl aplikovat ustanovení, jejichž ústavnost zpochybnil před Ústavním soudem, z čehož plyne závěr, že předložená ustanovení již nebyla „zákonem, jehož má být při řešení věci použito“. S ohledem na výše uvedené okolnosti dospěl ÚS k závěru, že návrh na zrušení …. učinila osoba zjevně neoprávněná.““
/Odlišná stanoviska zaujali soudci Ivana Janů, Miloslav Výborný, Michaela Židlická a Dagmar Lastovecká; a to hlavně ve vztahu k 220p/
Jinými slovy – tomu se říká právní formalismus jako řemen! Je vidět, že po tom co se US za našeho tatíka Vašíka Klausíka obměnil, bude potřeba chodit až do Štrasburku.
seznam.cz
(
