Premiér na telefonu. Čtenáři radili premiérovi: Pošli Pawlowskou sbírat použité ochrany po technaříchParoubek v Blesku: Chlebíčky, ty já rád!
Další tabu ze života premiéra prolomeno! Víte, co úplně nejvíc miluje Jiří Paroubek (52, ČSSD)? "Chlebíčky, ty já mám rád. Už tři neděle jsem žádný neměl," přiznal včera v naší redakci.
Než poprvé zvedl sluchátko a začal odpovídat čtenářům Blesku na jejich dotazy, spořádal hned tři. "Jsou opravdu dobré," rozplýval se nad lahůdkou.
"Paroubek, dobrý den...," hlásil se premiér volajícím. "Haló, u telefonu váš premiér," opakoval těm méně doslýchavým. "Jéžišmarjá, tak mně to přeci jen vyšlo," neskrývali někteří volající dojetí.
Valná většina z nich vyjadřovala premiérovi podporu. Zejména při policejním zásahu proti CzechTeku.
"Dělají jen bordel a když řekneme, že na ně zavoláme policii, tak řeknou: tak si ji zavolejte. Takže s vámi naprosto souhlasím, držíme vám palce ať to vyhrajete." (Samková z Horek)
"Děkuji."
"Pane premiére, chci se vás zeptat, zda byste k nám někdy nezajel do východních Čech?"
(pan Jarda)
"Vezmu si vaši adresu... už si to tady s mluvčí znamenáme. Až budeme mít cestu kolem, určitě se zastavíme."
"Stačí zavolat."
"Chci vám jen poděkovat za váš postoj při tom policejním zásahu."
(Ryklová)
"Děkuji za podporu."
"Když jste zahajoval tu činnost, tak jste mluvil o platech, že je můžete zvedat, ale vy je nemáte kam zvedat. Já mám prodejnu a tam máte patnáct procent ze zboží, deset procent z cigaret a víc si nemůžete vydělat."
(Kotoul, Klenovice)
"Já jsem mluvil o státní sféře, o veřejné sféře, kde počítáme samozřejmě s tím, že zvedneme ty platy a v příštím roce také. No, a samozřejmě od toho se odvozuje určitý platový růst v soukromé sféře. Jen tak mimochodem za těch posledních šest let vzrostly platy, reálný příjem lidí v průměru o jednatřicet procent. Životní úroveň se zvýšila za posledních šest let zhruba o třetinu."
"No, já chci těm vašim číslům věřit, ale moc tomu nevěřím."
"Chtěla jsem vás poprosit, abyste se velmi, velmi zamyslel o ministrovi kultury. Protože to si myslím, že je velmi důležité."
(Pospíchalová, Praha)
"Já si to myslím také."
"Protože to, co jste navrhl, toho kandidáta, chraňbůh proti jeho osobě v soukromí nic nemám, ale jako ministr kultury, si myslím, že by to bylo velmi nešťastné."
"On se, jestli myslíte Slávka, na to ani necítí. Darjanin je zase manažer, ale někomu nesedí. Je těžké se zavděčit všem."
"Souhlasím sice se zásahem na té párty, ale nesouhlasím s tou brutalitou. Kde ti policisté opravdu dokopali ty aktivisty."
(Pavel Barkoci, Karviná)
"To nesouhlasím ani já, už jsem to řekl asi třikrát, že tyhle věci, které se staly, budou potrestány. Tam ti policajti prostě selhali."
"Dobrý den, už dva roky píšu prezidentovi. Chtěl bych říct, že jako státník porušuje zákon. Přece ústava říká, že když policajti jdou pomalu a řeknou formulku: Jménem zákona, vykliďte to místo, tak je každý občan povinen, i cizí občan, poslechnout, odejít."
(Bachorský)
"Já bych to tak úplně striktně neformuloval, ale v zásadě máte pravdu, jakmile udělá policajt výzvu, ať je to premiér nebo technař, tak ho má uposlechnout."
"Neberte to, že do toho reju. Ale ta pani, víte ta, jak do toho ryla s tím zpěvákem, teď si nevzpomenu na jméno..."
(Kuruc, Volary)
"Bílá myslíte?"
"Ta, no ta prsatá..."
"Pawlowská?"
"Jó, tak ta že by tam mohla s tím druhým a sbírat ty ochrany. Ale aby si tak ten předek podložila, aby se neodřela moc."
"Ježišmarja..."
"To jen trochu humoru. Když budete mít chvilku, tak mi brkněte."
"Děkuji vám, nashledanou."
Eva Pospíšilová, Karel Kopeček (10. 8. 2005)