Snad poprvé bych si dovolil vyjádřit souhlas s Kozinou, resp. s bodem c)Dnes mám totiž také trochu pochybnosti o touze (nikoliv o schopnosti) Edf koupit ČEZ.
EdF si v roce 2000 a 2001 sice vytvořila dobrý základ pro expanzi na nejvýznamnější evropské trhy. Získal 25 % v německé EnBW, získala podíl v rakouské Estag, rozšířila aktivity na v oblasti výroby a distribuce také do Velké Británie (po akvizici elektrárny vytvrořila partnerství s distribuční firmou TXU Eastern). Britská společnost London Electricity, spadající pod EdF, pak vytvořila společenství pro značku s firmou Virgin.
V roce 2001 se usktučnil průzkum, kdo že se v budoucnosti stane vedoucím představitelem evropského trhu s energií. Respondety byly přední manažeři sektoru veřejných služeb. Více než třetina respondentů jmenovala EdF. Následovaly E.ON a RWE, španělská Endesa a švédský Vattenfall. Těchto 5 společností získalo dohromady přes 83 %.
Důvod? EdF je jednoznačně zvýhodněna nerovnými regulačními podmínkami. Podle názoru resp. měla EdF díky těmto nerovným reg. podm. za sebou 3/4 cesty stát se evropskou jedničkou.
Ale: 1) K moci se ve Fr. dostala pravostředá vláda a liberalizace dorazila i do Francie. I přes masívní odpor odborů. Kvůli Francii se musel posunout termín konečné liberalizace v celé EU.
2) 6. listopadu 2002 Evr. komise přijala tzv. "nuclear energy package". Tímto balíčkem EU podstatným způsobem zpřísní dohled nad likvidací jaderných elektráren a likvidací vyhořelého paliva. Byl přijat zejména kvůli obavě EU z nových členů EU. Největšími odpůrci byly tradiční zastánci jádra Velká Br., Finsko a samozřejmě Francie.
3) 18. listopadu 2002 zveřejnila AFP průzkum, v němž se přes 61 procent Francouzů vyjádřilo, že v budoucnu už nechce energii z jádra. Přestože naprostá většina Francouzů je přesvědčena o ekonomických výhodách energie z jádra. 62 % z těchto Francouzů pak souhlasilo s cenou za energii vyšší až o 10 %.
Dnes už si prostě nejsem jistý, že EdF bude chtít koupit provozovatele 2 jaderných elektráren.