Příspěvky nebo odpovědi uživatele ředitel Bohnic

Podle reuters se společnost dohodla s odbory na snížení zaměstnaneckých výhod. Spolu s předcházejícími letošními dohodami to umožní ušetřit mezi 2016 a 2018 2 mld PLN (mým odhadem něco pod 1/4 nákladů na zame ročně!). Deadline jednání s věřiteli o dluhu bylo ze včerejška posunuto na 24.11.

Jinak níže popisované dodávky uhlí pro penzistynebyla malá položka, k 31.12.2014 to dělalo 1.9 mld PLN. JSW ten závazek (ale až ve výkazech 3q2015, ne v závěrce 2014) uvádí jako "in-kind" a pro 2015 už je tam nula.

PS: Na nabídce NWR se válí přes 5 milionů ks po 18 haléřích, tak pevné ruce mlaskavě nakupujte.

31 EUR znamená Deutsche Bank cílovku pro ČEZ 440 Kč. Pokud současnou cenou mínili 29 a ta má znamenat kurz 370 Kč, pak primitivní extrapolací můžeme odhadnout, že silová elektřina po 25 EUR znamená cílovku 230 Kč, silovka po 19 EUR znamená už jen jen 20 Kč za akcii a níž už byla akcie ČEZ byl jen jako opce.

O něco lépe to vyjde, pokud "současnou cenou" mínili 28.5 (níž to ale být nemohlo) a ta má znamenat kurz 370 Kč, pak silová elektřina po 26 EUR znamená cílovku 300 Kč, silovka po 21 EUR 160 Kč za akcii, a teprve silovka na 16 EUR akcii ČEZ po 20 Kč za akcii..

Samozřejmě tak jednoduše extrapolovat nelze (hodnota distribuce a podpůrných služeb by s klesající cenou silové elektřiny neklesala, ČEZ je kryt masivním šítem předprodejů, těží si vlastní hnědé uhlí kde hlavním vstupem je elektřina..). I tak mi výchozí duo cílovek DB přijde "poněkud" podstřelené.

Tady na fóru je vidět zástup natěšených nakupovat na 400 Kč/akcii. Ti méně nenažraní začnou od 450 nastupovat. Se Sýkorovskou masáží, že "naděje na udržení letošní výše dividendy (40 Kč) i v příštím roce tak mohou žít dále" vám moc šancí k dosažení 400 nedávám.

Elektřina na EEX ráno tak nádherně rostla a konec taková bída.

CEO JSW dle vyjádření pro reuters odhaduje pokles ceny koksovatelného uhlí v roce 2016 na 85 USD/tunu (pro zajímavost, NWR v q3 hlásilo 90 EUR/tunu, ergo v USD to muselo být o něco víc).

Druhou zajímavostí je vysvětlení mezikvartálního růstu ceny za které se JSW podařilo realizovat energetické uhlí. Dle prezentace firmy, str. 13 to bylo kvůli snížení exportu a zvýšení dodávek na domácí trh, který "nabízí lepší podmínky". Tolik k místním brekům o katastrofálně katastrofálních cenách energetického uhlí v PL.

Stále očekávám velmi slušné výsledky NWR za Q3.

Měl jsem na mysli samozřejmě průměrnou cenou pro dané období (tj. zpravidla rok). Je něco jiného doprodávat po 25 EUR třetinu baseload produkce pro 2017, když máš 2/3 prodané po 35 a něco jiného když na těch 25 EUR máš prodat 100%. V druhém případě budeš zvažovat, zda elektránu raději neodstavit, nebo neprodat jen peak. V prvním můžeš jít až na 20 (budeš mít průměr 30).

Chci říct, že právě díky nárazníkovému pásmu z předprodané elektřiny, mají výrobci tendenci prodávat i za tak nízkou cenu, při které by jinak začali odstavovat. Vlnu uzavírek lze tedy čekat teprve až bude buffer vyčerpán.

Dalším zajímavým efektem je kladná zpětná vazba díky výrobcům elektřiny z uhlí z (zejména) povrchových dolů. V těch je totiž hlavním vstupem cena elektřiny.

Pokud DE uhelky s účinností 35% potřebují k zaplacení paliva a povolenek cenu baseload 30 EUR, měly by ty s účinností 45% potřebovat něco přes 23 EUR. Ergo tohle by mělo být absolutní dno ceny baseload pro uhelné zdroje.

Může jít cena baseload níž, tj. může někdo prodávat za cenu nižší? Ano pokud výrobce:

- má levnější uhlí (a nemůže ho prodat, třeba kvůli dopravním nákladům, nebo neexistující infrastruktuře - hnědouhelné doly s elektrárnama na patě).

- pokud jsou příjmy z prodeje silové elektřiny jen doplňkovým příjmem, když hlavním jsou třeba dotace na obnovitelné zdroje.

Existuje ještě možnost, že má nakoupeny levně CO2 povolenky (potenciálně dalších 5 EUR!!) Ekonomické by ale bylo v téhle situace prodat CO2 povolenky a elektrárnu odstavit. Jenže má-li nasmlouvané uhlí, nebo je (politicky) vhodné provozovat těžbu ve vlastním dole na plánované úrovni, je i tohle cesta.

I na 20 EUR můžou být tací, kteří budou mít zájem baseload prodat. Jen už jich nebude dost na to, aby pokryli spotřebu na celý rok. Tak jak se bude blížit rok, pro nějž budou mít ochotní výrobci prodáno v průměru pod 23 EUR, bude cena růst. Ve zlomovém roce pak mohou opozdilci nakupovat baseload hodně nad 30i EUR.

Pro úvahu kam až může elektřina klesnout je tedy klíčové vědět, jaká je průměrná cena, za kterou mají výrobci předprodáno.

Zajímavý článek o E.ON www.platts.com/latest-news/electric-power/london/e ...

Zajímavé body: zajištěna komplet produkce jaderek a hydro, 2016 po 39 EUR/MWh proti 49 EUR letos, 2017 další pokles na 33. U uhelek a plynovek si nehrají na zajištění, ale na clean a dark spread.

Clean spark spread: plyn zlevňuje, stále ne dost pro baseload. Dark spark spread: uhelky jsou na hraně, ale je ty staré s účinností 35%. Moderní (45%) mají tedy zřejmě slušnou rezervu.

Nové plynovky Irsching 4 a 5 (1400 MW) před zavřením zachránil regulátor TenneT, když je vrazil do "síťové rezervy".

Vláda schválila návrh nového energetického zákona, upravující náhrady za disponibilitu zdrojů ve snaze o zajištění stability soustavy. Předpokládá také vytvoření nové rezervy do 2 GW na jihu Německa od 2021-2022. Zvyšuje navrhovanou kompenzaci pro výrobní rezervu na maximálně 100 tis EUR/MW (patrně ročně?), s tím, že počínaje 2017 se má získávat ve dražbě. (tj. 2.7 mld CZK za 1000 MWh blok)