Příspěvky nebo odpovědi uživatele Mates

Jen tak aby řeč nestála a optimismus nevyprchal:

MOL při nákupu chorvatské rafinérie INA zaplatil za 25% cca 500 mil. USD (přepočtem asi 13 mld Kč). Tržby této rafinérie se pohybují na úrovni cca 60 mld Kč ročně a zisk mírně nad 3 mld (snížen především díky vysokým investicím v minulém roce ve výši na úrovni cca 8 mld Kč).

UNI samozřejmě nezahrnuje pouze rafinérie, benzinky a nemá zdaleka tak velký geografický potenciál, ale přesto je zde poměrně hodně paralel - tržby, výše investic, více méně i zisk, ke kterému by se letos UNI mohl částečně přiblížit .... jen ta zaplacená cena mi nějak nesedí. 500 mil. USD za 25%znamená, že hodnota celé firmy leží na úrovni 50 mld. Kč x 18 mld v UNI.

Co takhle ten rozdíl postupně dorovnávat ? Docela hezká představa na dnešní večer .... .

je mi samozřejmě jasné, že moje úvaha "kulhala na obě nohy". Nicméně:

1. To, ře nominální hodnota pohledávek se pohybuje nad 4 mld, se sice několikrát objevilo, aby se pak objevilo zase něco jiného. Takže základní otázka zní, co vlastně FNM nabízel a PKN kupoval. Další otázka je, zda-li zmiňovaná nominální hodnota neplatila někdy ke konci minulého roku, když všichni víme, že nabídky byly předávány na začátku 2Q. Bohužel příliš mnoho neznámých.

2. To, že privatizace nebude ukončena např. v polovině tohoto roku vzhledem ke všem lhůtám EK, lhůtám pro uplatnění opce atd, bylo také jasné tj. již při podávání CN muselo být všem zúčastněným jasné, že v mezidobí některé splátky prostě naběhnou a musela být (minimálně v CN od PKN) stanovena konstrukce, jak bude postupováno.

Bohužel mám velmi málo času to nyní rozebírat více. Ale pokud by bylo pravdou, co zde někteří uvádějí, zůstává zde otázka, proč by ČKA vlastně tyto pohledávky prodávala, když se jednalo o pohledávky velice kvalitní. Jedním z důvodů mohlo být, že chtěli z toho dostat peníze dříve než podle harmonogramu splátek. Proč by tedy souhlasili s částkou 1,7 mld, když by ještě před tím dostali 1,5 mld?  Samozřejmě, že si dokáži zase odpovědět, ale ty věčné otázky PROČ tam bohužel pořád zůstávají. Prostě jsem v ČR, kde se tyhle informace běžně nesdělují.

Na druhou stranu musím řící, že rychle se snižující závazky vůči ČKA resp PKN mě uklidňují. Jednou z možností vývoje, kterou jsem se zabýval, byla totiž i možnost, že by PKN navýšilo o nominální hodnotu pohledávek (také jak jinak) ZJ Unipetrolu, což by mohlo vést (byť k dočasnému) poklesu cen akcií. Se snižující se hodnotou pohledávek se snižuje i tato možnost.

Takže pro akcionáře je konstrukce smlouvy zcela nepodstatná. Prostě platí, čím nižší budou závazky UNI, a to nejenom vůči PKN, tím lépe.

Přestože nominální hodnota prodávaných pohledávek skutečně převyšovala 4 mld, již v době privatizace (tj. podávání cenových nabídek) bylo zřejmé, že vzhledem ke lhůtám stanovených pro jednotlivé splátky, minimálně některé splátky budou splaceny do kamžiku převedení akcií. To by také vysvětlovalo, proč PKN nabídlo "pouze" 1,7 mld. Osobně si myslím, že vázání peněz na nějakém účtuje pro PKN je hodně vykonstruované.

Dlužno ještě dodat, že mě udivuje, že informace o stavu pohledávek, jejich splatnosti atd. nejsou obecně známé a že v nich, zdá se, tápou i analytici. To samé platilo i o podmínkách opce.

To jsem rád, že se již zde nikdo nepře, jak ten TELEKOM bude vlastně prodán a že máte tak nadčasové starosti. Ano, souhlasím, že stát je zloděj a že všechno je v haj..u (a to i ten Harry Potter), jak jste trefně poznamenali ve Vašem dnešním chatu. 

Jsem rád, že jste to již (zdá se) všichni pochopili. Chápu Vás, Je to v h..zlu, ale každá mince má dvě strany a každá mince se časem obrátí. Ale stát zlodějem asi zůstane. Takže je to stejně v ..jzlu, ale po každé jinak.

Tak jsem si dnes přečetl noviny a hned jsem našel tři články, kde byla přímo či nepřímo vyzdvižena varianta prodeje přes trh:

1. článek v EURU o jednání Sobotky a privatizačního poradce - naprosto jednoznačné 

2. článek v EURU o výhodách outsorcingu a jeho poslední věta - cituji "kromě toho outsorcing zvýší hodnotu firmy, což státu přinese dodatečné prostředky, zejména při prodeji TEL na kapitálovém trhu" řekl Dalibor Vavrouška z londýnské CA IB.

3. článek v HN s názvem "Trh potřebuje další tituly" od Pavla Sudka z Atlantiku FT

Jasně, že si můžete řící, že jsou to pouze zájmové tlaky (PPF, Atlantik atd.), ale bohužel tento názor sdílejí i Sobotka, Gross, Jahn. A nenechte se zmást, toto byl pouze začátek .... Do listopadu je času pořád ještě dost.

Xenone, nevíš náhodou, jakými tržbami a jakým ziskem se podílí závod AGRO na výsledcích Chemopetrolu ?

Jak víš, máme podobný názor na případný prodej Chemopetrolu Babišovi - tj. buď vůbec nebo menší část anebo prodej části, která se věnuje výrobě produktů určeným primárně pro zemědělství, což je právě závod Agro.

Nikde však nemůžu najít žádné finanční ukazatele tohoto závodu - ani ve VZ Chemopetrolu za rok 2003 ani žádné informace o procentuálním podílu.

Myslím, že už to tady padlo,ale pro přehlednost: Chemopetrol může uplatnit investiční pobídku ve výši skoro 3 mld, z toho 2,3 mld jako slevu na daních. Poměrně slušné vzhledem k tomu, že investice do petrochemie zvýšila produktivitu, přidanou hodnotu a celkové kapacity. Nevíš náhodou, v jakém období lze tyto úlevy na daních uplatňovat (osobně tipuji, že to bude období 5-10 let, ale je tak trochu střelba od boku).

syndikovaný úvěr ve výši 230 mil DM je ten, o kterém píši na začátku mého mailu. Potvrdil jsem, že byl již řádně splacen. Pouze jsem dodal, že předposlední splátka byla na začátku tohoto roku a poslední v jeho polovině a že v poslední výroční zprávě za rok 2003 byl již veden pouze v položce krátkodobé bank. výpůjčky a to vzhledem ke své splatnosti, která byla kratší než jeden rok.

Kaučuk začal splácet syndikovaný úvěr ve výši cca 5 mld. v roce 2000. Pro rok 2004 byly plánovány dvě poslední splátky - první na začátku roku a druhá ve výši 500 mil. zhruba v polovině roku. Tento úvěr je v tuto dobu již řádně splacen.

Pokud se podíváš na položku bankovní úvěry a výpomoci z VZ za rok 2003, činila celková výše těchto závazků k 31.12.2003 1,714 mld Kč. (výše uvedený syndikovaný úvěr se podílel částkou cca 750 mil. Kč, což činilo zhruba 44%). Vzhledem k tomu, že tento úvěr měl být (a byl) řádně splacen v roce 2004, tedy do 1 roku od VZ, byl tento úvěr veden v položce krátkodobé závazky. Po jeho splacení zde zůstává suma na úrovni cca 1 mld, což byla suma krátkodobých bankovních úpůjček se splatností v roce 2004 - u těchto půjček se ovšem předpokládalo přefinancování a prodloužení jejich splatnosti na rok 2005. Nebyly evidovány žádné dlouhodbé bankovní půjčky.

K tvé otázce týkající se nových investičních úvěrů, lze uvést, že Kaučuk začal na konci roku 2003 čerpat nový úvěr ve výši 750 mil., který použil na výstavbu nové jednotky na výrobu ethylbenzenu (patří to do skupiny tzv elastomerů, které se podílejí na tržbách UNI asi z 1/3). První splátka ve výši 62,5 mil. proběhla již v roce 2003. Další splátky se plánují na roky 2004-2006 - konkrétně 250 mil. v roce 2004 a 437 mil. v dalších letech. Pro informaci dodávám, že výše zaplacených nákladových úroků činila v roce 2002 103 mil, zatímco v roce 2003 již pouze 79,5 mil. - tato výše byla ovlivněna především snižováním celkové dluhové zátěže a příznivější úrovní úrokových sazeb.

Obecně lze opět říci, že Kaučuk má značnou investic zdárně za sebou - na rok 2004 se plánovala především oprava produktovodu z Chemopetrolu do Kaučuku + některé rekonstrukce vybraných výrobních zařízení. Částka vynaložená na investiční činnost činila v roce 2003 pouze  439 mil oproti plánovaným 600 mil.

Kromě výrazně nižší investiční aktivity je podstatný prudký růst tržeb a provozního zisku:

2002: 7,13 mld / 138 mil.

2003: 7,505 mld / 203 mil.

1H/2004: 4,857 mld. / 225 mil.

Z tohoto pohledu patří Kaučuk mezi nejcenější  a finančně nejzdravější aktiva UNI. Podle mého názoru jen hodnota Kaučuku, byť nepředpokládám jeho prodej, představuje více jak 20 Kč na akcii.

skutečný a celkový podíl UNI v Aliachemu je 25+38,90=63,90%

Sorry, už mi ty čísla splývají a hlava to nebere.

jinými slovy:

UNI ovládá Aliachem jednak přímo a to svými 38,90% a jednak svým 50% podílem přes Agrobohemii, která v Aliachemu vlastní cca 50% - tj. 25+38,90=68,90%

opět pro méně informované:

předpokládané tržby Aliachemu pro rok 2003 byly na úrovni cca 6,71 mld. a předpokládaný zisk byl zhruba na úrovni 150 mld.

Aliachem jako takový koupila kdysi Agrobohemie od krachujícího Chemapolu Group za cca 800 mil. Kč. Následně po mnoha organizačních změnách tvoří nyní Aliachem dva odštěpné závody - Synthesia pro tzv kvalifikovanou chemii (organika, pigmenty...) a Fatra pro plastový výrobky (folie apod.).

Důležitým krokem z pohledu Aliachemu bylo snížení základního jmění o takřka 60% na 4,29 mld Kč a následné stažení akcií z burzy. Přesnou cenu odkupu si již přesně nepamatuji, ale myslím si, že tržní cena Aliachemu (už tehdy při stažení) převyšovala 1 mld. Kč. Nominální hodnoty akcií /dvě emise) byly 400 a 40 Kč - odkupní kurs by mohl někdo pro zajímavost dodat.

Dalším důležitým mezníkem bylo vyčleněnní VOJ Explosie do samostatné dceřinné společnosti a následné převedení na stát, které se datuje na konec roku 03 a začátek roku 04. Není zase tak důležité, že samotná Explosia je schopna generovat tržby nad 1 mld Kč a jistý zisk - nejdůležitějším na celém převodu je současný převod závazků vůči ČKA ve výši 700 mil Kč a následné zaplacení dalších 181 mil. ze strany ČKA. Tím došlo k podstatnému snížení dluhové zátěžě Aliachemu o takřka 1 mld. na současných cca 1,8 mld Kč. I u Aliachemu platí, že většina zásadních investičních akcí má tato společnost již za sebou.

Ještě podotýkám, že již při stažení akcií Aliachemu z trhu analytici upozorňovali na prudce se zlepšujíci ekonomické ukazatele jako EBIDTA atd.

Závěr: Prodej podílu UNI v Agrobohemii a přímého podílu v Aliachemu může skutečně přinést částku na úrovni 1 mld. Kč = potvrzení mých a Xenonových projekcí.