Příspěvky nebo odpovědi uživatele Gurnemanz

Akciové trhy po celém světě rostou na stále nové rekordní hodnoty. A tak by to mělo ještě nějakou dobu pokračovat, řekl 297. nejbohatší Američan Ken Fisher, známý především díky svým pravidelným sloupkům o finančních trzích v americkém magazínu Forbes. Fischer zbohatl prostřednictvím své společnosti Fisher Investments. Podle jeho teorie nízkoúročené peníze podporují akvizice a ty zase akciové trhy.

„Myslím, že rok 2007 zůstane pro akcie vynikajícím rokem,“ řekl Fisher v rozhovoru pro internetový portál Welt Online. Pro hodnocení akcií používá většina investorů poměr ceny akcie k zisku (P/E). „Pokud to nyní otočíme, zisk dáme do čitatele a cenu akcie do jmenovatele, dostaneme poměr zisku k ceně akcie, tedy ziskový výnos akcií. Obvykle je tato hodnota nižší, než úrok z dlouhodobých půjček. Jen zřídka kdy přesáhne ziskový výnos akcií úrok a když už k tomu dojde, trvá to jen krátce. Nyní převyšuje ziskový výnos akcií na celém světě úroky již od roku 2002 a tento rozdíl se stále zvyšuje. K něčemu takovému nikdy v historii ještě nedošlo,“ vysvětlil Fisher.

Této dlouhé doby, po kterou tato situace trvá, se podle něj snaží firmy využívat. Společnost si například půjčí peníze za 4,5 - 5% úrok (což po zdanění odpovídá nějakým 3,25 %) na nákup jiné společnosti, která vykazuje ziskový výnos 6,66 % (při P/E = 15). „A to je přesně to, co nyní zažíváme, a co žene ceny akcií po celém světě vzhůru,“ říká Fisher.

Situace je podle něj jiná, než v roce 2000, kdy sice také došlo k vlně fúzí a akvizic, ale poté následoval na finančních trzích pád. „Tehdy koupila firma A firmu B a zaplatila to novými akciemi firmy A. Tím vzrostl počet akcií v oběhu. Dnes se za převzetí platí téměř výlučně v hotovosti. Tím množství akcií v oběhu klesá. A když se začíná nabídka nějakého zboží ztenčovat, roste jeho cena,“ vysvětlil.

Růst cen akcií podle něj bude trvat minimálně tak dlouho, dokud bude existovat převis úroků nad poměrem zisku k ceně akcie. Tuto mezeru mohou uzavřít tři faktory: růst dlouhodobých úrokových sazeb, pokles firemních zisků nebo růst cen akcií, popřípadě kombinace těchto faktorů. „Ale dlouhodobé úrokové sazby by nyní musely vzrůst například o 2,5 procentního bodu, aby se tato mezera uzavřela – a to bude nějakou dobu trvat,“ dodává.


(Zdroj: Welt Online)

Kalous má možná poslední šanci si nahrabat, příště parlament a vláda bez něj:

V Bruselu shodí saka i kravaty

Jednou z obětí boje proti globálnímu oteplování, který vyhlásila Evropská komise, mohou být i nepsané normy, podle kterých se oblékají její vlastní úředníci. Ti totiž možná nebudou smět v létě do práce nosit kravatu, a shodí možná i saka.

Ležérněji oblečeným úředníkům nebude takové horko, klimatizace v kancelářích nepoběží na plný výkon, komise ušetří energii a do ovzduší vypustí méně škodlivých emisí. Taková je aspoň představa eurokomisaře pro vnitřní trh Charlieho McCreevyho.

Irský eurokomisař ji popsal v oběžníku, který podle listu The Financial Times rozeslal v červnu svým kolegům. "Takový krok je potenciálním příspěvkem komise k omezení globálního oteplování," napsal McCreevy.

Ten se nechal inspirovat během své červnové cesty do Japonska. Tamní vlády tvrdí, že právě lehčí oblečení mužů v kancelářích snižuje v létě spotřebu energie. Kampaň rozjela v roce 2003 tehdejší ministryně životního prostředí Juriko Koikeová, která shodou okolností začala minulý týden řídit tamní ministerstvo obrany.

Podobná opatření se ale začínají objevovat i v Evropě. Vedení italského ropného gigantu ENI minulý týden rozhodlo, že v létě zakáže tisícům svých zaměstnanců nosit do práce saka a kravaty.

Evropská komise nemá žádnou pevně stanovenou normu, podle které se má oblékat jejích 23 311 zaměstnanců. Málokdo si ale dovolí porušit nepsaná pravidla, podle kterých chodí téměř 12 tisíc mužů z řad euroúředníků do práce výhradně v saku a kravatě.

Komise odhaduje, že pokud bude moci zvýšit teplotu klimatizace o jediný stupeň, sníží své emise skleníkových plynů o deset procent. Ročně jich do vzduchu vypustí ze svých 64 budov na 56 tisíc tun.

O tom, že by se úředníci komise v zimě naopak oblékali tepleji, nebo co mají v létě nosit do práce euroúřednice, se už oběžník nezmiňuje.

HN, ze zahraničí
Brusel, 11. 7. 2007

Spor o budoucnost jaderných elektráren zastiňuje přípravu energetické koncepce Německa na příštích 15 let. Dnes o ní jednala vláda s představiteli průmyslu. Zatímco kabinet kancléřky Angely Merkelové nemůže do příštích voleb v roce 2009 zvrátit dohody o ústupu od jaderné energetiky a zároveň trvá na přísné ochraně ovzduší, hospodářství se brání a viní vládu z nereálných ekologických cílů. (ČTK)

Hm zatím tedy žádný masivní úprk z fondů vidět není, ale to samozřejmě neznamená, že ty peníze nemůžou na trh přitéci třeba ze štrozoků, termíňáků nebo běžných účtů:-)

http://www.afamcr.cz/stats/flow.do

http://hn.ihned.cz/2-21509400-500000_d-d8  ;-)

Proč u některých foťáků není uveden zoom?