Příspěvky nebo odpovědi uživatele Banicek

Taky jsem to propočitaval.Pro eNHačko to bude cca 1,8 miliardy Kč ztrata a jediny kdo na tom nic neproděla je Mittal. Oni jsou dolarova společnost a kdyř jin pujčí dceřina společnost v USD tak nenesou žadne kurzove riziko narozdil odnas.

http://www.mittalsteel.com/mittalMain/attachments/LNM_News/NovaHutPrivatisation.pdf

http://www.mittalsteelostrava.com/pdf/54-EK-29-11.pdf

Taky si myslim, že bude veselo. viz. http://finance.yahoo.com/ , ty -2% tady zitra budou 

Najedte na začatek članku, podržte leve tlačitko na myši a přejedte na konec članku, když to bude všechno barevne označeno tak puste leve tlačitko na myši a zmačkněte prave a najedte na kopirovat.Pak už to stači jen vložit tady do diskuze. Diky

jo, ale jake tele.

Ostrava - Už půldruhého roku je Gregor Johannes Münstermann prvním zahraničním šéfem v historii ostravské huti Mittal Steel Ostrava. Generální ředitel a předseda představenstva Mittal Steel Ostrava ( MSO) v rozhovoru odpovídá na otázky týkající se postavení a budoucnosti ocelářské firmy, nevyhýbá se ani dotazům směřujícím do osobního života. Jak jste se vůbec dostal z německého přístavního města Hamburk až do ostravské huti? Byl jsem ředitelem ocelářské společnosti, která stejně jako ostravská huť patří do skupiny Mittal Steel, a to ještě o několik let déle, je ale menší. Nabídka stát se ředitelem v Ostravě byla výzvou, která se neodmítá. I když to pro rodinu samozřejmě nebylo lehké. Jaké je postavení MSO v rámci celé skupiny Mittal? I když MSO nepatří k největším společnostem ve skupině, máme stabilně dobré výsledky. A to i v obdobích, kdy ceny a poptávka kolísají. Naší výhodou je to, že jsme integrovaný hutní podnik, který sám sebe zásobuje energií a materiály a má široké portfolio výrobků. Stále ale nedosahujeme produktivity západoevropských firem, a proto je nutné pokračovat v restrukturalizaci společnosti, tedy bohužel i ve snižování počtu zaměstnanců. Jinak je ale firma v dobré kondici a má dobré výrobní i ekonomické výsledky. Velkou výhodou je to, že ostravský Mittal Steel může denně využívat synergií v rámci největší ocelářské skupiny ve světě nejen v oblasti prodeje, ale i nákupu, výzkumu a vývoje atd. Jaké plány má ostravská huť do budoucna? V následujících letech máme naplánovány velké investice v řádu několika miliard korun do modernizace a ekologických projektů. Několik projektů zahájíme ještě v tomto roce. Připravené investiční projekty zaměřené na ochranu životního prostředí zahrnují modernizaci zařízení pro výrobu koksu, aglomerátu a ochrany podzemních vod. Projekty pro zvýšení kvality výrobků společnosti představují především modernizaci tandemových a vysokých pecí. Třetí oblastí je zvýšení přidané hodnoty výrobků. Budeme například investovat do výroby trub a výroby silničních svodidel. Počítáme také s investicemi v dceřiných společnostech. Závazek vůči státu v podobě investic, které jsou součástí smlouvy o prodeji majetkového podílu bývalé Nové huti, tedy splníte? Nový majitel se zavázal, že společnost proinvestuje 135 milionů dolarů do konce roku 2007. Závazek vůči státu společnost v plné míře splní. Je to součástí business plánu společnosti. Mezi největší už realizované investiční akce patří rekonstrukce kotle K11, obnova chemických procesů na koksovně a nová dělicí linka. Další budou následovat. Huť má za sebou úspěchy, ale i velkou krizi. Je podle vás hutnictví oborem, který má budoucnost? Hutnictví má stále budoucnost, byť o tom někteří regionální i pražští politici pochybují. Podle analytiků spotřeba oceli ve světě bude stále růst. I region se bude rozvíjet. Například mohu uvést zástavbu Karoliny, novou automobilku v Nošovicích, rozšiřování dálniční sítě. To vše jsou pro MSO pozitivní okolnosti. Také fúze společností Mittal a Arcelor přispěla ke stabilizaci ocelářství a velké výkyvy známé z minulosti by se už neměly opakovat. Člověku, který šéfuje firmě s mnoha tisícovkami zaměstnanců, zřejmě mnoho volného času nezbývá. Jak takové chvíle trávíte, zbývá vám kromě rodiny čas i na sportování či jiné aktivity? Stačil jste se už třeba blíže seznámit s Ostravou či jinými místy Moravskoslezského kraje? Rád jezdím na kole a běhám. Mimo práci se ale hlavně věnuji svým dvěma dcerám a manželce. Bydlíme v Porubě, takže v Ostravě už se vyznám hodně slušně. Do okolí, hlavně do Beskyd, vyrážíme docela často, prázdniny ale trávíme hlavně v Německu

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/komentare_zobraz.asp?ka=1180250

Podnikatel Ivo Dubš prodal svůj podíl v Třineckých železárnách. V hutích ovládal prostřednictvím několika firem zhruba pětadvacet procent akcií. Podíl prodal současným akcionářům společnosti Moravia Steel, která v železárnách vlastní majoritu. Týdeníku EURO informace o transakci potvrdily dva nezávislé zdroje z bankovních kruhů, navíc měl možnost nahlédnout do kopie kupní smlouvy uzavřené před několika týdny. Dubš obchod z Třince popírá. "Akcie Třineckých železáren přímo nevlastním," tvrdí. Na otázku, zda je tedy prodaly firmy, které ovládá, odpověděl, že ne a že podíl stále kontroluje. Zdroj z vedení Třineckých železáren však uvedl, že se Dubš již před časem s pracovníky firmy rozloučil a oznámil jim, že ze společnosti odchází. Stejně tak učinil i v Moravia Steel. Největší podílník firmy Moravia Steel Tomáš Chrenek informace o transakci nepotvrdil ani nevyvrátil. "Vzhledem k tomu, že se nevztahují pouze k mé osobě, ale týkají i dalších akcionářů Moravie Steel, nemám plnou moc je komentovat," uvedl. Třinecké železárny za první letošní pololetí vydělaly po zdanění 1,667 miliardy korun při tržbách 16,227 miliardy korun. Ocelářská společnost zaměstnává přes 5400 lidí. Dubš je posledním z původních privatizátorů Třineckých železáren

Koupit deset tun betonářské oceli? Nemáme, zavolejte za půl roku. Před deseti lety takřka nereálný rozhovor bude možná příští rok tvrdou skutečností. Boom světového ocelářství z posledních čtyř let není u konce. Naopak. Šéfové hutních firem se na nedávném jednání mezinárodní ocelářské asociace v Argentině shodli: "Teprve nyní začíná ta správná konjunktura, ne pro každého zákazníka bude dostatek zboží. Začneme pořádně vydělávat." Optimismus ocelářů nebrzdí ani skutečnost, že Čína loni poprvé vyvezla více oceli, než nakoupila v zahraničí. "Navzdory tomuto jevu je oceli stále nedostatek, od toho se samozřejmě odvíjejí i současné cenové trendy," tvrdí spolumajitel Třineckých železáren Tomáš Chrenek. V předchozích třech letech ovšem netěžili z oživení poptávky po oceli všichni výrobci, problémy s odbytem měli především producenti stavební a konstrukční oceli. "Teď je konjunktura průřezově ve všech výrobcích, jak dlouhých, tak i plochých," konstatuje Chrenek. EURO: Takže platí - ať se vyrobí cokoli, stejně se vše prodá? CHRENEK: Takhle jednoznačně bych to netvrdil. Jedním z důvodů, proč konjunktura přetrvává, je, že se již nevyrábí ledacos. Ocel se dostala do určité kvalitativní kategorie, sofistikovanost výrobků stoupá. Naopak technologicky jednoduché výrobky se nyní produkují v daleko menších objemech než v minulých letech. Ocel je stále nejušlechtilejším, nejlépe recyklovatelným, a proto i ve světě nejpoužívanějším materiálem. EURO: Šéfové hutních firem předpovídají masivní vzestup výroby oceli, pesimisté se naopak bojí velkých výkyvů... CHRENEK: Zda bude vzestup produkce opravdu tak razantní, dnes nelze jednoznačně tvrdit. Nicméně na straně producentů je nyní patrná poměrně jasná racionalita: pokud začne poptávka stagnovat či klesat, jsou schopni omezit své výrobní kapacity a zbytečně nepřesytit trh. Veškeré předchozí problémy začaly obrovskou nadprodukcí oceli, která plnila firemní sklady. Ty se poté musely vyprodat. Na což producenti reagovali omezením výroby, bohužel pozdě, což způsobilo cenové kolapsy. Dnes je komunikace mezi producenty, i když si navzájem konkurují, natolik racionální, že škrcení výroby přijde dostatečně brzy, aby trh nebyl zahlcen nadbytečným zbožím. EURO: Nyní ale výrobu škrtit nemusíte. CHRENEK: Momentálně ne, naopak nám chybějí kapacity. Nastalo období fúzí, kdy se ocelářské firmy výborně prodávají, ale kupují moc draze. Návratnost těchto investic se spíše než k nějakému konkrétnímu číslu blíží ležaté osmičce. Prioritou fúzí z posledních dvou let není návratnost, ale možnost ovlivňovat ceny, kupuje se podíl na trhu. Je ale nutné zdůraznit, že sloučení společností Arcelor a Mittal Steel jednoznačně přispěje k cenové stabilitě, jeden podnik bude kontrolovat přes dvanáct procent světové výroby oceli, což má zásadní konjunkturní význam. Samozřejmě pokud by Mittal koupil Arcelor o dva roky dříve, zřejmě by za něj zaplatil méně, ale i tak byla fúze dobře načasovaná. EURO: Vlna fúzí tedy bude pokračovat? CHRENEK: Ocelářství v Severní Americe a západní Evropě je již dostatečně koncentrováno a další slučování firem neočekávám. Mnohem zajímavější bude sledovat vývoj v Rusku, Indii a Číně. Třeba situace v Rusku je jiná než před deseti lety, tamní ekonomika generuje dostatek vlastních zdrojů. Kreml má navíc zájem na koncentraci svého ocelářství, samozřejmě ne majetkově, firmy jsou privátní, ale Putinova administrativa se snaží, aby spolu komunikovaly a vůči třetím stranám postupovaly koordinovaně, což může ruskému trhu přidat na vážnosti. Čína je pro nás velice daleko a ovlivňuje jen globální tendence. Stejně tak Indie. Jsou to dva specifické trhy a předpokládám, že nás tam boom v ocelářství ještě jednou čeká. EURO: Zmínil jste, že oceli je nedostatek, Třinecké železárny nestíhají pokrýt poptávku? CHRENEK: Slováci by na tuto otázku odpověděli áno aj. Máme vybraný okruh zákazníků, se kterými jsme uzavřeli delší než jednoroční smlouvy. Ty samozřejmě plníme přednostně a nezůstává nám dostatek kapacit pro spotové zákazníky. Válcovací plány se připravují minimálně na čtyři roky dopředu a kontrahuje se čtvrtletně. Pokud by někdo teď přišel a chtěl ještě v tomto čtvrtletí dodat nějaké zboží, je to nereálný požadavek. Musel by přijít s větším časovým předstihem. EURO: Nehrozí, že Čína prodá svoji levnou ocel v okolních zemích, které se pak budou snažit udat vlastní produkci jinde a zaplaví s ní Evropu? CHRENEK: Taková možnost existuje. Nicméně ocelářství v Evropě a Severní Americe je na takové kvalitativní úrovni, že jej podobné otřesy nezasáhnou. A pokud ano, legislativa těchto zemí umožňuje zavést určitá obranná administrativní opatření. EURO: To znamená dovozní kvóty? CHRENEK: Ano. Evropa investovala v šedesátých a sedmdesátých letech obrovské prostředky do sanace hutnictví a jeho oživení. Rozhodně si nenechá ubližovat. EURO: Jenže třeba ruské ocelářské firmy nakupují podniky v západní Evropě, aby si zajistily přístup na zdejší trhy. Prostřednictvím těchto majetkových účastí pak mohou Evropskou u ...

Je tam rozhovor s Chrenkem. http://www.euro.cz/id/usmhfn3ulc/seznam.jsp?typ=5&id=10

Jirko, mužeme jen litovat, že to neni registrovana akcie, dnes bychom na těch 8000,- určitě byli.

http://ipoint.financninoviny.cz/firemni-udalosti.php?vynechat=2   Společnost Vítkovice a.s. se stala generálním dodavatelem pro výstavbu logistického a skladového centra v Moskvě. Hodnota zakázky je kolem 0,5 mld. Kč

http://morava24.cz/clanek/clanek.aspx?id_clanku=8264  ---- Společnost má v plánu v následujících 4 letech investovat více než 5,5 miliardy korun do modernizace a ekologických projektů. PS: Když na VH zduvodnoval nerozdělení extremního zisku tak se ohaněl tim, že v budoucich letech bude třeba investovat! Takže když na začatku roku měli zbytečnych 14,5 mld. Kč a ted chtěji za 4 roky proinvestovat 5,5mld tak jsem z toho.....

  Společnost podepsala smlouvu s hlavním dodavatelem, kterým se stala ostravská firma Vítkovice Heavy Machinery. Společně s hlavním dodavatelem bude projekt zajišťovat vlastní opravárenský závod huti - Servis. Modernizace koksárenské baterie v hodnotě cca 450 milionů korun bude probíhat téměř rok a přinese snížení emisí a zlepšení pracovního prostředí.----- http://morava24.cz/clanek/clanek.aspx?id_clanku=8264

Taky nevim proč bych měl tady investovat! Ja jsem to koupil když to bylo na dlouho dobych minimech a po tom co majoritní vlastnik oznamil nepovinny odkup. To je jasne, že nehodi cenu ktera by byla pod trhen. Ted naopak přemyslim proc bych to měl ještě držet při teto ceně. Kdo poradi? Jako typ na investovani doporučuji Třinec, Vitkovice, eNHačko.

Dik. Na učtu mam aji akcie zkrachovalych společnosti, ktere maji absolutně nulovou hodnotu a emitent je po konkurzu nezrušil. Přitom jsou v nominalu možna za 500 000,-, to znamena, že platim aji za ně?

Nikde jsem to tam v ceniku nenasel, ale mne posilaji faktury na 560Kc misto na uvedenych 260Kc. ---- K nominalu: kupovat akcii podle nominalni hodnoty je totalni nesmysl. Dle mého nazoru je nejduležitějši hodnota vlastního kapitalu a ziskovost vuči aktualni ceně akcie a take potencial společnosti do budoucnosti. Ten potencial dělá pravě narust Vitkovic.

Třinecký hutník č. 45/200615.11.2006 Rusky ocelářský koncern Severstal se hodlá v nejbližších pěti letech stát jedním ze šesti největších výrobců oceli na světě. Výroba Severstalu se má ve výše zmíněném období zvýšit pětinásobně, na 100 milionů tun ročně. Za tímto účelem chce koncem provést další převzetí a uzavřít smlouvy joint venture se společnostmi z celého světa. Do konce letošního roku hodlá koncern také nabídnout investorům 15 % svých akcií v celkové hodnotě 1,7 miliardy USD, a to na londýnské burze. 75 % akcií zůstane i nadále v rukou Alekseje Mordašova a dalších 10 % akcií koncernu je vedeno na burze v Moskvě.----kde ty fabriky bude kupovat? Z 20 mil. na 100 mil. to je pěkny skok!

Rekordním případem bylo vytěsnění akcionářů u České pojišťovny, kde podle Čekie činil objem výplat podílníkům takřka 1,5 miliardy korun. Více než miliardu korun si musely pro menšinové akcionáře připravit společnosti Severočeské doly a Plzeňský Prazdroj.------doufam, že u eNHačka to bude novy rekord a aspoň dvojnásobny

Jake dobry hosp. vysledky ?????!!!!! Zisk 0,15 USD na akcii při ceně 1 630,-Kč na akcii svědči o tom, že akcie je totalně nadhodnocena. Při takovem P/E by takove eNHačko stalo 50 000,- za akcii!

Západočeská plynárenská: ¨Vlastni kapital na ks 2 311,-, čisty zisk 315,-Kč (2004- 433,-Kč, 2003-390,-Kč) -vyvlastnění 3 153,-Kč---------------Středočeské plynárenské: ¨Vlastni kapital na ks 3 741 ,-, čisty zisk 485,-Kč (2004- 437,-Kč, 2003-568,-Kč) -vyvlastnění 7 327,-Kč

http://ekonom.ihned.cz/3-19711180-mittal-400000_d-99 

srovnani ještě s eNHačkem: ¨Vlastni kapital na ks 2 386,-, čisty zisk 375,-Kč (2004- 678,-Kč, 2003-439,-Kč) vyvlastnění xx xxx,-Kč ------ pro upřesnění rok 2004 je 14 měsícu a jsou to nekonsolidované vysledky.

Západočeská plynárenská: ¨Vlastni kapital na ks 2 311,-, čisty zisk 315,-Kč (2004- 433,-Kč,  2003-390,-Kč) -vyvlastnění 3 153,-Kč---------------Středočeské plynárenské: ¨Vlastni kapital na ks 3 741 ,-, čisty zisk 485,-Kč (2004- 437,-Kč,  2003-568,-Kč) -vyvlastnění 7 327,-Kč  -----------

"Na eNHačku by se to stat nemohlo! Toho slevače by vynesli za branu, zavolali zachranku a te by řekli, že se mu to stalo doma na plotně jak upevňoval digestoř a na šichtu přišel po rukach."

Jo, omlouvam se je to z 31.10.

Rozhovor s majitelem Třineckých železáren nejen o Třinci, charitě a televizi, ale i o zklamání z chování politikůTřinec - Společnost, kterou společně se třemi společníky vlastní, dává práci více než pěti tisícům lidí. Jsou na ni napojeny další firmy, bez nichž by nezaměstnanost v nejvýchodnějším koutě republiky pravděpodobně vyletěla do alarmujících čísel. Od roku 1997, kdy za společnost Moravia Steel, která v Třineckých železárnách držela pětašedesátiprocentní podíl, zaplatil 2,3miliardy korun, patří Tomáš Chrenek k nejvlivnějším mužům v regionu.Železo, film a nemocnice* Hutnictví zažívá v posledních letech nebývalý rozmach, velké firmy se předhánějí v ohlašování skvělých hospodářských výsledků. Jak dlouho se ale mohou hutě v Moravskoslezském kraji udržet, když uhlí, hlavní důvod jejich vzniku, za pár let dojde?Nemyslím si, že by hutnictví v kraji nemělo budoucnost. Právě naopak. Lidé tady hutnictví rozumí a pokud budeme investovat do nových technologií, můžeme v hutní výrobě pokračovat i v okamžiku, kdyby uhlí došlo. Navíc okamžik, kdy uhlí dojde, jako velký problém nevidím. Nejde totiž jen o těžbu v OKD, ale i o obrovské ložiska uhlí, která jsou v nedalekém Polsku. Navíc si docela dokáži představit situaci, kdy hutní prvovýrobu přesuneme za surovinovými zdroji na východ, například na Ukrajinu, a v Třinci bychom dělali výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Čili základní výroba může být klidně jinde, v Třinci by byly třeba válcovny a podobně. Ale to je hudba daleké budoucnosti.* Pojďme trochu odbočit od současnosti a budoucnosti k minulosti. Kdy jste zažil své největší profesní zklamání?Snad nejhůř mi bylo při privatizaci Nové huti. Při její privatizaci se situace měnila prakticky neustále. Jeden den to bylo tak, druhý den zase úplně jinak. Nešlo ale ani tak o profesní zklamání v tom, že jsme v privatizaci neuspěli, ale o zklamání z chování některých lidí. Tehdy jsem pochopil, že existují lidé, kteří jsou schopni nesplnit dané slovo, na které navíc podali ruku. S panem Grégrem jsme si jeden den podali ruku na koncepci českého průmyslu, za chvíli bylo vše jinak. Je mi to líto nejen kvůli tomu, jak se tehdejší ministr choval, ale i kvůli českému hospodářství. Pro to bylo nepřijetí koncepce českého průmyslu větší škodou než pro Třinecké železárny