Rovnoprávnost akcionářů je hodně kontroverzní téma. Když podám žalobu na neplatnost valné hromady anebo nesprávnou výši protiplnění, znamená to, že vystupuji aktivně, jako investor mám vícenáklady s úhradou právního zástupce a soudních poplatků. Soudní rozsudek je závazný pro všechny, profit z mého případného vítězství inkasují i ti, kteří žádné vícenáklady nemají, dokonce ani nejezdí na valné hromady, maximálně napíší nějaké své názory na www.kurzy.cz. Když vstoupím v případě AGB před deseti lety do sdružení, po celou tu dobu platím příspěvky, chodím na sněmy (ztráta času, jiný akcionář se třeba tentýž den věnoval analýze jiných akcií, investoval do nich a byl třeba úspěšný, takhle bych mohl fabulovat třeba půl hodiny), a po celých deset let sdružení něco dělá, soudí se, shání důkazy, platí právníky a diskutuje s nimi o dalším postupu, tak mám pocit, že vahou svých peněz a času jsem jako aktivní investor přispěl k úspěchu řešení a vůbec se nebudu zlobit, když porcování medvěda (který tedy mimochodem ještě vesele běhá po yosemitském parku a kulka pro něj je bezpečně uzavřena v sefju guvernéra na příkopech) nebude úplně parametrické. Kdyby totiž bylo, packu a medvědí uši (prý nejchutnější sousta z uloveného medvěda, jak napsal Karel May) dostane jako akcionář také ČNB, hodně přes 100 milionů, což mi připadně obvzláště absurdní rovnoprávnost akcionářů.