Mně už na ZŠ říkal třídní, že jsem OK, ale měla bych být skromnější. Myslela jsem si tehdy, že jsem skromná dost. Dnes jsem ochotná přiznat, že jsem dost neskromná a dost ješitná, ale už to nechám tak, neboť díky těmto možná jediným svým odporným vlastnostem jsem dosáhla toho, čeho jsem dosáhla.
Na skromného si může hrát Dalajláma, kterého tým managerů tlačí vpřed, ale my jedinci, co tady zápasíme každý sám za sebe, musíme být ješitní a neskromní. Velkorysost a tolerance nás můžou ctít, ale je to jen ozdoba užitečná a krásná jako třeba zlatý náhrdelník. Je to něco navíc, co si na krk zavěsíme jen občas, povětšinou kvůli dojmu na své okolí, ne pro svůj vlastní užitek, radost a potěšení :-)
A jsme tady povětšinou stejní, neboť ti skromní sedí v pohodě v koutě ;-) nic jim nechybí a o nic neusilují ;-)