Příspěvky nebo odpovědi uživatele ČEZFILL

asi tak

howgh

Členský stát může pak ještě podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru proti Rozhodnutí Komise. Soudní dvůr věc rozsoudí. Jestliže Česko žalobu nepodá, je platná česká verze finální auditní zprávy a Rozhodnutí Komise, a to definitivně. V případě žaloby pak po rozhodnutí tohoto soudu může členský stát ještě podat odvolání proti jeho rozhodnutí, a to opět k Evropskému soudnímu dvoru. To je tak ale všechno. Osobně jsem nezažil odvolání na rozhodnutí Evropského soudního dvora k nějakému mezinárodnímu soudu, takže tady informace o možném dalším postupu dávat, bohužel, nemůžu. Silně ale pochybuji, že v tomto případě může mít taková žaloba nebo odvolání odkladný účinek. Nicméně to záleží na právním výkladu, a tady ať informuje někdo, kdo má informace ze světové úrovně.

Po případném potvrzení rozhodnutí Evropského soudního dvora (po odvolání) už členské zemi nezbývá, než plnit závěry auditu a Rozhodnutí Komise. Ostatně, jak už náš tisk informoval, v současnosti po předběžné auditní zprávě Evropská komise neproplácí žádné peníze firmám, které jsou v holdingu AgroFertu. Jsou-li tedy nějaké dotace skupině AgroFert vypláceny, jsou vypláceny z českých zdrojů. Vypadá to, že audit požadují i navrácení již proplacených částek, ale bez znalosti navržených opatření uvedených v auditu lze o dalším postupu jen spekulovat.

Zdroj: https://fikacek.blog.idnes.cz

Tak zaprvé, finální auditní zpráva je právně platná v českém znění. To je standardní postup, že právně závazná je v Evropské unii jazyková verze v jazyku dotyčného členského státu. Je to tedy překlad původní pracovní verze i když finální zprávy v anglickém či francouzském jazyce, tedy v některém z pracovních jazyků EU. To platí pro mnoho unijních dokumentů, nejen pro auditní zprávy, že verze jazyka členské země je právně platná.

Překlad pochopitelně nebude dělat kdokoliv z Česka, neboť právě až česká verze je právně závazná, a zažil jsem případy, kdy soud proběhl prakticky o jednu čárku v textu, která však měnila význam textu. (Je škoda, že z důvodu důvěrnosti nemohu uvést konkrétní příklad, neboť by byl velmi přesvědčivý.) Jak známo, leccos se může "ztratit v překladu" nebo být překladem pozměněno. A dovedu si představit, že by existovala motivace přeložit v Česku zmíněný dokument "tím správným způsobem". Proto překlad provádí sama Komise, aby přesně odpovídal nálezu a názoru Komise.

Samozřejmě, že jde o finální zprávu, neboť zcela zásadně existují vždy jen dvě verze auditní zprávy, a to předběžná a finální. Předběžná zpráva je zaslána členskému státu s tím, že může podat vysvětlení a námitky, což už proběhlo. Na základě nich pak Evropská komise zpracuje finální zprávu, ke které už členský stát nemůže dát žádné námitky, ale jen má dva měsíce na to, aby uvedl, jak závěry finální zprávy plní, či plnit bude (může třeba zpracovat plán kroků vedoucí ke splnění závěrů auditu).

Jediným způsobem, jak rozporovat finální auditní zprávu, je podat nesouhlas/odpor, který se pak projednává na slyšení mezi Komisí a členským státem, kde se sejdou aktéři obou stran, v silném doprovodu právníků a snaží se argumentovat a druhou stranu přesvědčit. Jestliže nedojde ke shodě, vydá Komise Rozhodnutí, ve kterém provede "korekce" tedy vlastní nápravu stavu, v tomto případě zřejmě finanční korekce, neboli rozhodnutí o vrácení peněz. (Jednotlivá rozhodnutí Komise, viz obrázek níže, lze nalézt zde.) V tisku koluje informace, že v prvním plánu by šlo o půl miliardy korun, ale o celkové výši možných korekcí podává plnou informaci právě finální auditní zpráva, kde se tyto korekce navrhují a přesně uvádějí, a také zmíněné Rozhodnutí Komise.

Zdroj: https://fikacek.blog.idnes.cz/

V pondělí 20. listopadu navštěvuje Jakeše velvyslanec Viktor Lomakin. Hovoří o situaci v obou zemích, ale podrobnosti neznáme. V knize rozhovorů Viděno deseti v roce 2009 Jakeš přiznal: „Za zásadní je třeba považovat sdělení sovětské vlády vládě československé ze dne 20. listopadu 1989.“ Na dotaz, co obsahovalo, odpověděl: „Závažná stanoviska k řešení situace v Československu, s doporučením, aby funkci generálního tajemníka KSČ nezastával nikdo ze členů vedení strany. A také zdůraznilo, že by tuto klíčovou funkci neměl zastávat Adamec, ale aby novým generálním tajemníkem mohl být zvolen někdo vnější. Zdeněk Mlynář?“

A teď klíčové oznámení: „Dále měl zdůraznit, že Sovětský svaz má dost prostředků, aby nedopustil ozbrojený zásah proti opozici. A pokud se nenajde někdo vhodný, může být v čele země nestraník s důvěrou.“

Příslušný rozkaz dostal Vorobjov. Jeho 70 tisíc vojáků mělo zabránit domácím ozbrojeným silám zákroku proti demonstrantům. A Vorobjov se měl spojit s vůdci opozice a domluvit se na spolupráci.

Toto varování přišlo do Prahy ještě před tím, než demonstrace vypukly – v Kremlu je předvídali. Jeho existenci potvrdil hněvivými slovy i Jan Fojtík ve stejné knize.

RMsystem krachuje?