Příspěvky nebo odpovědi uživatele Adam

Magnáti vydělají na státu miliardy

Zuzana Kubátová
23.10.2009  Hospodářské noviny 206 , s. 17

Akcie oceláren PPF koupila akcie ostravských oceláren za 850 milionů korun Brzy tento balík prodá Mittalovi za až sedm miliard korun Když předloni v létě rozhodli arbitři letitý spor státu s majiteli firmy Petrcíle o akcie huti ArcelorMittal Ostrava, označil to hlavní vyjednávač ministerstva financí Radek Šnábl za velké vítězství státu. Už tehdy jeho hodnocení vyvolávalo pochybnosti. Teď začíná být jasno. Stát na sporu, v němž proti němu stáli finančníci Petr Kellner a Pavel Tykač, prodělal miliardy. Petrcíle se se státem o akcie ostravské huti, kterou ovládá magnát Lakšmí Mittal, soudila sedm let. Žádala s nimi i tučné odškodné, celkem šest miliard korun. V létě roku 2007 arbitři rozhodli, že stát musí téměř čtrnáctiprocentní balík akcí ostravské huti prodat Petrcíli, za níž stojí Kellner s Tykačem. A to za 850 milionů korun. Desetinásobná hodnota Jenomže akcie měly v té době nejméně desetinásobnou hodnotu. PPF se nyní, v době krize, chystá tentýž balík prodat skupině ArcelorMittal za zhruba sedm miliard. O zisk se hodlá podělit rovným dílem s nejmenovaným "externím subjektem" (rozuměj s Tykačem). O chystaném obchodu píše PPF už ve své loňské výroční zprávě. Teď se prodej podílu v ArcelorMittalu Ostrava - a tedy i dělení několikamiliardového zisku mezi Kellnera a Tykače - blíží. "Prodej akcií za částku, která se blíží zhruba sedmi miliardám, je připravený, předjednaný. K jeho konečnému vypořádání by mělo dojít v první půli příštího roku," řekl HN zdroj, obeznámený s vývojem transakce. Nachystanou dohodu odmítají zástupci PPF i ArcelorMittalu potvrdit. "Nekomentujeme pověsti z trhu a podobné spekulace," reagoval na dotazy HN mluvčí hutního gigantu Giles Read. Také Alexej Bechtin z PPF odmítl jednání s ArcelorMittalem komentovat. Balík akcií ostravské huti už se ale dal do pohybu. Lze to vyčíst z účetních závěrek Petrcíle, jež byly nedávno zveřejněny na portálu justice. cz. Vyplývá z nich, že Petrcíle akcie huti prodala za 7,2 miliardy korun. Vzhledem k tomu, kolik za ně státu zaplatila, vydělala přes šest miliard. Přípravné kroky Akcie se zatím pohybují jen v rámci skupiny PPF, z firmy kontrolované Tykačem a Kellnerem se přesouvají čistě do Kellnerova hájemství. Jak HN včera sdělil mluvčí PPF Bechtin, koupila je firma Bonacova Limited. "Jejím jediným akcionářem je PPF Group N. V.," upřesnil Bechtin. "Jde o dílčí operaci, která je součástí příprav na prodej celého balíku do rukou ArcelorMittalu," vysvětluje dobře informovaný zdroj HN. Pokud se transakce dotáhne do konce, nebude to pro Mittala špatný obchod. Majoritu v ostravské huti v roce 2003 při privatizaci získal za pouhých 270 milionů korun. Letos v létě se dohodl se státem na odkoupení dalšího 11procentního balíku akcií za 7 miliard korun, ty má ale splácet až do roku 2015. Peníze na akcie od státu i od PPF, přitom může vzít vlastně z ostravské huti: už dnes odtud má mateřská skupina ArcelorMittalu půjčeno na nízký úrok 25 miliard korun. A bude-li si v budoucnu brát půjčky u bank, může za ně podle nedávného rozhodnutí valné hromady ostravské dcery ručit jejími vlastními akciemi. Získá-li Mittal akcie jak od státu, tak od PPF, získá konečně sílu k vytěsnění menšinových akcionářů, kteří protestují proti tomu, jak z Ostravy vytahuje formou půjček zisky. strany 18 a 19 *** Kolik a komu platí ocelář Mittal 270 MILIONŮ KČ Za tolik privatizoval od státu Mittal Novou huť (67,25%) v roce 2003. 6,8 MILIARDY KČ Za tolik podle letošní dohody kupuje Mittal od státu 11 procent NH. 7 MILIARD KČ Tolik zaplatí Mittal Kellnerovi za 14 procent NH.

Valcíři zvýšili výrobu (mach)
26.9.2009  Blesk 226 , s. 5
ROSTE ZÁJEM O PLECHY FRÝDEK-MÍSTEK - Železárna ArcelorMittal zvyšuje výrobu plechů. Ve své dceřiné společnosti ve Frýdku-Místku spustila nové zařízení za 200 milionů korun. To umožní letos vyrobit 46,6 tisíc tun elektroplechů a v příštím roce dokonce 75 tisíc tun. "Navýšení kapacity nám umožní uspokojit odběratele vyrábějící větší a výkonnější transformátory," řekl generální ředitel závodu Tomáš Mischinger. Regionální mutace| Blesk - Morava

ArcelorMittal hlásí: Zakázky se hrnou...

Pavel Čempěl
22.9.2009  Blesk 222 , s. 8

Dobrá zpráva z Ostravy * Ocelářská firma udělala krůček z krize OSTRAVA - První krůček z krize. Ocelářská firma ArcelorMittal Ostrava (AMO) vyslala po měsících útlumu a propouštění do světa pozitivní zprávu. Konečně získala nové zakázky a po Novém roce chce zprovoznit třetí vysokou pec. Částečné oživení se ale dostavilo už teď. Některé provozy jedou na 100 procent! Ještě na jaře vyráběla firma jen na 30 až 40 procent své kapacity. Dokonce hrozilo, že kvůli nezájmu o ocel sfoukne i předposlední ze čtyř vysokých pecí. Obrat, jaký nastal nyní, čekal málokdo. Firmu nastartoval podpis šestileté smlouvy s největším odběratelem, společností EVRAZ Vítkovice Steel a dostavily se i nové zakázky z Asie. Aby AMO uspokojila nové klienty, jedou dvě pece dnem i nocí na plný výkon a je třeba zprovoznit další. "Třetí pec jsme kvůli krizi s předstihem sfoukli loni na podzim. Teď se snažíme uspíšit její opravu, aby mohla být začátkem roku 2010 uvedena znovu do provozu," potvrdila mluvčí firmy Věra Breiová. Jak dodala, kromě vysokých pecí jsou nyní na sto procent vytíženy i provozy hrubé a středojemné válcovny. Ani oživení produkce však nijak neovlivní dlouho avizované podzimní propouštění asi tří set zaměstnanců z nevýrobní sféry. Spolu s nimi letos firmu v rámci úsporných opatření opustilo necelých 1300 lidí. Foto popis|

Malí akcionáři Mittalu si stěžují v unii

čtk
10.9.2009  Lidové noviny , s. 14

OSTRAVA Sedm drobných akcionářů největší české ocelářské firmy ArcelorMittal Ostrava napsalo otevřený dopis Günteru Verheugenovi. Místopředsedu Evropské komise v něm vyzývají, aby apeloval na chování vedení gigantu ArcelorMittal, které podle nich poškozuje zájmy minoritních podílníků. Po protestech před mimořádnou valnou hromadou, podání několika trestních oznámení a dopisu předsedovi české vlády tak jde o další krok malých akcionářů proti postupu majoritního vlastníka největší ocelárny v Česku. Dopis včera zveřejnil akcionář Jiří Psota. "Žádáme Güntera Verheugena, aby nějakým způsobem zatlačil na většinového vlastníka ArcelorMittal SA, aby se choval slušně podle zásad obchodního styku, které platí v Evropě. Upozorňujeme ho také na to, jak se jedna z největších firem v Evropě, která požívá evropských dotací, chová ke svým akcionářům i k české firmě. Že ji nenechá rozvíjet, jen ji tak udržuje při životě a vytahuje z ní všechny peníze. Zaměstnance v Ostravě propouští," řekl Psota k dopisu zaslanému do Bruselu. Podobnou výzvu poslali drobní akcionáři AMO koncem srpna také premiéru Janu Fischerovi. Odpověď jim dosud nepřišla. "Ona ale určitě přijde. Myslím, že teď mají jiné starosti kvůli předčasným volbám," doufá Psota.

Šnábl skončil - ale bude dál radit státu v arbitrážích

martin mařík
1.9.2009  Hospodářské noviny , s. 5

Odsouzený úředník Ministr financí přijal rezignaci svého vysokého úředníka, odsouzeného za daňový podvod. Radek Šnábl, jenž měl na starosti arbitráže státu o desítky miliard korun, včera na ministerstvu financí skončil. Splnil svůj slib a sám nabídl rezignaci. Minulý týden se totiž ukázalo, že Šnábl byl letos v dubnu odsouzen na dva roky podmíněně za starý daňový podvod. Přestože ministr Eduard Janota jeho rezignaci okamžitě přijal, bude Šnábl i nadále při arbitrážích s ministerstvem spolupracovat. "Naši zaměstnanci nemají konkurenční doložku, ale Šnábl se zavázal, že nebude proti ministerstvu pracovat - tedy u firem, které se státem vedly spory. Velmi si toho ceníme, protože víme, že by byl u nich velmi žádaný," řekl mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Sám Šnábl už v pátek HN řekl, že hned po pátečním zveřejnění svého "průšvihu" dostal pět nabídek od firem, aby jim v arbitrážích proti Česku pomohl. "Nikdy bych to ovšem neudělal," komentoval to. Advokát Radek Pokorný se domnívá, že renomované kanceláře by si Šnábla nejspíš nenajaly. "Dbají na svou pověst a Šnáblovo angažování by mohlo znamenat aspoň eticky střet zájmů," říká Pokorný. Kritizuje přitom hlavně skutečnost, že klíčoví státní úředníci typu Šnábla konkurenční doložku, jež by jim po odchodu zapovídala "škodit státu", podepsánu nemají. Šnáblův post "šéfa arbitráží" bude na ministerstvu formálně a dočasně zastávat sám Janota. Stát přitom v nejbližší době čelí hned několika sporům. Německá firma InterTrade požaduje 2,5 miliardy korun za ztrátu investice do lesnické společnosti CE Wood. Tu prý poškodil státní podnik Lesy ČR při zadávání zakázek. Jednu miliardu chce společnost ECE Group kvůli tomu, že jí ministerstvo pro místní rozvoj zhatilo výstavbu obchodů v Liberci. Další miliardu korun vymáhá německý podnikatel Georg Nepolsky, jemuž stát údajně zmařil byznys v potravinářství. Může být Šnáblova rezignace pro žalující firmy šancí, že své spory vyhrají - a naopak pro stát hrozbou, že bude muset platit? "Šnábl byl jeden z mála schopných státních úředníků, s nimiž jsem se setkal. Ale naše šance na vítězství jeho rezignace nejspíš nemění," říká šéf CE Woodu Ivan Doubrava. Šnábl včera o své budoucnosti nemluvil. Od počátku své aféry trvá na tom, že se daňového podvodu nedopustil, a podal proto dovolání k Nejvyššímu soudu. Sám je přesvědčen, že státu v arbitrážních sporech se společnostmi Nomura nebo ArcelorMittal zachránil desítky miliard korun.

Frýdecké válcovny navzdory krizi v zisku

Anna Bortlíčková
28.8.2009  Právo , s. 10

V loňském roce byl dokonce rekordní - 600 miliónů korun - bilanci zachraňuje výroba transformátorových plechů Hutní firma ArcelorMittal Frýdek-Místek (dříve Válcovny plechu) za loňský rok vykázala rekordní zisk 600,3 mil. korun (před zdaněním), což je o 13 procent více než v předchozím roce. Dosáhnout tohoto hospodářského výsledku se jí podařilo díky plnému využití kapacity výroby transformátorových plechů a zefektivňováním výroby. Informovali o tom zástupci firmy. "Letošní rok je hlavně kvůli krizi pro nás velmi těžký, přesto i letos vytváříme zisk," řekl finanční ředitel Suyash Pradhan. Podle generálního ředitele Tomáše Mischingera propad na trhu s hutní produkcí v posledních měsících minulého a v prvních měsících letošního roku pocítila také frýdecko-místecká firma, nikoli však u elektrotechnických plechů. "Výroba transformátorových plechů po celou dobu jela a stále jede naplno. Propad jsme pocítili u hlubokotažných ocelí, kde jsme v posledním loňském a v prvním letošním čtvrtletí vyráběli na šedesát procent kapacit. Ale od srpna už také hlubokotažné oceli vyrábíme na plnou kapacitu," řekl. Horší situace přetrvává v ostravském závodě společnosti ArcelorMittal FrýdekMístek, válcovně za studena, která stále jede na 60procentní výkon. "V celkovém množství naší produkce ale výroba ve válcovně za studena pro nás neznamená výraznou tonáž," poznamenal Pradhan. Stěžejní výrobní agregáty transformátorových plechů podle Mischingera jedou na čtyři směny sedm dní v týdnu. Díky investicím do výroby elektroplechů v celkovém objemu 2,5 mld. korun se výrobní kapacita zvýšila na více než dvojnásobek. Loni činila 2 tisíce tun za měsíc, nyní jsou to 3 tisíce a od září, po ukončení posledních testů u plynových žíhacích pecí, se bude výroba trafoplechů pohybovat nad 3500 tun měsíčně. Cílová roční kapacita tak dosáhne 46,6 tisíce tun proti dřívějším 22 tisícům. Vzhledem k postupnému náběhu nových výrobních zařízení letos firma plánuje, že vyrobí 37 tisíc tun transformátorových plechů. Frýdeckomístecké válcovny jsou jedním ze třinácti světových výrobců tohoto sortimentu a jediným v České republice. Vzhledem k dopadům krize na výrobu hlubokotažných ocelí a k poklesu zakázek pro automobilový průmysl i společnost ArcelorMittal Ostrava přijala mnoho opatření ke snížení fixních nákladů. Dotklo se to i zaměstnanosti. Loni společnost zaměstnávala 991 lidí, nyní má 894 pracovníků. Vzhledem k očekávaným dopadům hospodářské krize nebyl v kolektivní smlouvě pro letošní rok fixně sjednán růst průměrného výdělku, informovalo vedení firmy. Letošní rok je hlavně kvůli krizi pro nás velmi těžký, přesto i letos vytváříme zisk Suyash Pradhan, finanční ředitel Regionální mutace| Právo - Severní Morava

Válcovny měly rekordní zisk

(ČTK)
27.8.2009  Mladá fronta DNES 200 , s. 1

Frýdek-Místek - Rekordní zisk přes 600 milionů korun vykázala za loňský rok firma ArcelorMittal Frýdek-Místek (bývalé Válcovny plechu), což je o 13 procent více než v roce předchozím. "Tržby za prodej výrobků a služeb za stejné období stouply na 3,9 miliardy korun," řekla mluvčí společnosti Věra Breiová. Na hospodářském výsledku se podle vedení společnosti odrazila především výroba transformátorových plechů a také zefektivňování výroby. "Díky tomu ukončila společnost rok 2008 se ziskem ve výši 600,32 milionu korun. Tržby vzrostly v roce 2008 na 3,9 miliardy korun, zatímco v roce 2007 činily 3,5 miliardy korun," doplnila Věra Breiová. Transformátorový plech se používá pro jádra transformátorů, plechy z Frýdku-Místku končí ve většině takzvaných distribučních transformátorů. Ve světě je 13 výrobců těchto složitých součástí, vedle frýdecko-místecké firmy se ve skupině ArcelorMittal této výrobě věnuje ještě závod v Brazílii. Společnost ArcelorMittal FrýdekMístek patří do skupiny firem ArcelorMittal Ostrava (bývalá Nová huť). Většinu své produkce elektrotechnických ocelí společnost vyváží, a to hlavně do Evropy - Itálie, Turecka a Německa. Vsoučasné době má firma i s dceřinými společnostmi 894 zaměstnanců.

Rusko míří k rafineriím různými směry

Jan Žižka
25.8.2009  E15 , s. 8

Cesty pro vstup jsou tři. Koupě podílu v České rafinérské, ovládnutí Unipetrolu či přímo PKN Orlen analýza Praha Když jeden z nejbohatších Rusů Vagit Alekperov jednal letos v dubnu v pražském hotelu Four Seasons s celým vedením Lukoilu, tato ruská ropná firma vysílala Čechům jasný signál - úspěšně rozvíjíme rafinerie v evropských zemích. A Alekperovův Lukoil se nijak netají tím, že by měl zájem také o podíl v České rafinérské. Scénář, jehož se část českých politiků dost děsí, není nereálný. Rusové - ať už ti z Lukoilu, či případně jiné společnosti - určitě vědí, že do rafinerií v Litvínově a Kralupech vedou různé cesty. Základní směry jsou v zásadě tři - je možné získat podíl přímo v České rafinérské, ovládnout Unipetrol jako jejího největšího akcionáře, anebo dokonce pohltit polský PKN Orlen, mateřskou firmu Unipetrolu. O všech těchto variantách se v minulosti více či méně spekulovalo. Zhruba před dvěma lety polské tajné služby varovaly, že se PKN Orlen pokoušejí ovládnout ruští oligarchové. Největší podíl v tomto regionálním petrochemickém gigantu drží přímo či nepřímo stát - dohromady ale jen necelou třetinu. Zbytek je rozdroben mezi další akcionáře. A právě o jejich podíly by mohli mít Rusové zájem. Již delší dobu se mluví také o tom, že svůj menšinový podíl v Českých rafinériích hodlá prodat nadnárodní firma Shell. PKN Orlen by pak prostřednictvím Unipetrolu mohl uplatnit předkupní právo. Měl by ale na to za současné krize dost peněz? Nenabídl by naopak sám Rusům svůj většinový podíl v Českých rafinériích? A se třetí variantou nyní přišel týdeník EURO - prodávat by se podle jeho zdrojů mohl i Unipetrol jako celek. Podle dobře informovaného zdroje je ale docela možné i to, že zprávy o možném prodeji českých aktiv Rusům mají posílit pozici PKN Orlen ve vztahu k českému státu. Česká rafinérská, kterou již PKN nepřímo ovládá, si kupříkladu stěžuje na výši poplatků, které si za přepravu ropy účtuje česká státní společnost Mero, a rafinerská společnost dokonce pohrozila vypovězením smlouvy. Hrozba prodeje Unipetrolu Rusům by teoreticky mohla vést vylekané české politiky k větší vstřícnosti vůči polské skupině. Ať tak, či onak, je jisté, že PKN Orlen by se z řady důvodů hodila vstřícnost jak české, tak ruské vlády (například kvůli vyřešení sporů kolem rafinerie Mazeikiu v Litvě). Výsledkem může být složitý boj na několika frontách současně. Ten podle všeho čeká Čechy, Poláky i Rusy. *** Vývoj akcií Unipetrolu (koruna/akcie) 206,8 1. 9. 2008 140,3 24. 8. 2009 II. Q/09 III. Q/ Pramen bloomberg Foto popis| Zájemce by byl. Podnikatel Vagit Alekperov, který má podle dostupných zpráv dobré vztahy s Kremlem, stojí v čele Lukoilu. Ten se v Česku zajímá nejen o čerpací stanice, ale také o Českou rafinérskou