odstavec jedna:
Každý (konkrétní realizovaný) systém lidské kooperace nutně padne z definice... to mnoho neříká.
odstavec dvě:
Krach (insolvenci EU institucí) jsem nezvažoval; mluvil jsem o rozpadu EU jakožto politického útvaru
odstavec tři:
"Proběhne to drsně a za spousty křiku" - souhlas a právě to přinese transakční náklady
odstavec čtyři:
Důkaz poukázáním na nekonzistenci: odstavec 3 a 4 jsou nekonzistentní... buď to bude bolet a budou náklady anebo to bolet moc nebude a náklady budou minimální.
Redukcio ab absurdum:
Celá hospodářská krize bude v důsledku pozitivní - tentýž argument a přesto je zjevné, že neříká mnoho o vývoji cen aktiv a hospodářství.
odstavec pět:
Nesouhlasím. Diskont cen aktiv už proběhl. Diskont na který jsem pokazoval pramení nikoli v odpisu hodnoty aktiv ale v očekávaném zhoršení hospodaření Evr společností z důvodu nárůstu transakčních nákladů.
odstavec šest:
Času je dost. Politici EU ještě budou pálit náboje a kupovat si ho. Nakonec přesvědčí ECB pro monetizaci dluhů... US hedge funds se poučili z úprku z trhů během 2008... budou utíkat opatrně.. a už utíkají. Kdepak zaparkovat? Odpověď je přeci snadná - na US trzích a na BRIC trzích. Amerika věří v Ameriku.
odstavec sedm:
ces t la vie... nikdy to nebylo jinak.
odstavec osm:
Jak razil už Menger - ceny jsou vytvářeny jen a pouze subjektivně; na základě interpersonální shody... není na tom nic zvrhlého; tak to má být a jinak to být nemůže... objektivní hodnota neexistuje.
závěrečná syntéza:
Souhlas, že ceny mohou být jakékoli. Nicméně - právě dobrat se k tomu "jaké asi budou je předmětem spekulace"... úspěšná spekulace se umí trefit.
Pád měny rozhodně neznamená růst nominálních cen, imho nesmysl - z čeho vycházíte? Pád (regionální) měny v globální ekonomice resp. jeho důsledky a průběh nelze principielně předpovědět.
Otázka "Budou mít ceny nějaký význam?" je imho projevem nepochopení funkce cen v lidské společnosti... Není teoreticky možné, aby existovala lidská společnost, aniž by měla cenový mechanismus (platí i pro "Papuánce"... systém obecně přijímaných preferencí a obecně přijímaných (směnných) poměrů hodnot je pro lidskou společnost nezbytný).
Možná se pletu a chtěl jste naznačit situaci, kdy celý měnový systém bude natolik zdeformovaný, že lidé začnou "utíkat" k jiným systémům (viz aktuálně Řecké pokusy rozjet barter pře net). K tomu je ale třeba dodat:
Jakkoli deformovaný měnový systém, je-li unifikovaný, nebude opuštěn ve prospěch rozdrobených (jakkoli nedeformovaných) směnných systémů... Řekl bych, že dokonce i při hyperinflaci na všech měnách, by nedošlo k hledání a uchylování se k alternativním směnným systémům. Nadto není moudré zapomínat na jednu věc: Vláda(vlády) nám ukradli naše peníze... sakra na tom benefitují; sakra si pohlídají a zamezí alternativám...
fruitfull discussion, thx
LZ