Příspěvky nebo odpovědi uživatele GN

Novým generálním ředitelem ostravské společnosti Vítkovice Heavy Machinery (VHM) se od začátku června stal Daniel Kurucz. „Dosavadní generální ředitel VHM Martin Žák se vrátil do své původní funkce ředitele společnosti Vítkovice Doprava,“ oznámila mluvčí společnosti Eva Kijonková. Vítkovice Heavy Machinery jsou producentem ocelí a výrobků z nich, včetně produktů pro energetiku. Společnost patří do holdingu Vítkovice Machinery Group podnikatele Jana Světlíka. V březnu na sebe firma podala insolvenční návrh a zároveň oznámila, že do ní vstupuje nový investor – společnost SPV VTK zakladatele holdingu Czechoslovak Group Jaroslava Strnada. Soud reorganizaci schválil. Díky finanční podpoře investora, který postupně ve firmě přebírá vedení, v dubnu VHM po několika měsících obnovily chod ocelárny a celou výrobu. Padesátiletý Kurucz v minulosti řídil divizi švédské globální společnosti Sandvik působící ve stejném oboru jako VHM, stál v čele Českých drah nebo divize speciální chemie holdingu Agrofert. „Mým úkolem je spolu s týmem spolupracovníků, který sestavím, zopakovat to, co se stejnému investorovi podařilo před pěti lety v kopřivnické Tatře. Zachránit slavnou českou průmyslovou značku, ekonomicky ji stabilizovat a vytvořit předpoklady pro její další rozvoj,“ uvedl Kurucz. VHM mají asi 900 zaměstnanců. Vyvážejí do zemí EU, Ruska, Kanady, Brazílie nebo také Indie.

Mittal koupil ostravské hutě za 175 milionů, vytáhl z nich 47 miliard Více na: https://www.euro.cz/byznys/louceni-s-maharadzou-mittal-koupil-ostravske-hute-za-175-milionu-vytahl-z-nich-47-miliard-1404607#utm_medium=selfpromo&utm_source=euro&utm_campaign=copylinkVýňatek z tisku: Zdá se, že minulé české vlády měly zvláštní schopnost prodat významné podniky právě v nejhorší možnou chvíli. Tedy na konci krizového období a těsně před obratem k lepšímu. To byl případ OKD, Sokolovské uhelné i Nové huti. Vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) prodávala majoritní 52procentní podíl za pouhých 175 milionů korun. Krátce předtím stát v rámci finanční stabilizace musel do ostravských hutí nalít téměř pět miliard korun. Bezprostředně po převzetí majority ze strany indického ocelářského magnáta začala Nová huť vytvářet miliardové zisky. Hned v roce 2003 se jednalo o více než pět miliard korun. Skvělé časy, kdy čistý zisk dosahoval pěti až devíti miliard korun ročně, vydržely až do krizového roku 2009. Jenže jak to bývá, ne všichni z toho měli prospěch. Penězovod na Mauricius Mezi poškozené se mohou řadit hlavně menšinoví akcionáři včetně státu, který do roku 2009 držel 11 procent akcií. Již v roce 2004 začali indičtí vlastníci vyvádět z ostravských hutí peníze formou půjček. Příjemcem peněz v objemu až 14 miliard korun byla firma LNM Technologies registrovaná v daňovém ráji na ostrově Mauricius. Ostravské hutě tedy fungovaly jako banka dodávající hotovost mateřské skupině. Podle tehdejšího vedení hutí šlo o výhodný obchod, podle menšinových akcionářů o trik, jak se vyhnout výplatě dividendy. Faktem je, že příjemce půjčky z Mauricia zpočátku platil slušný úrok - okolo šesti procent za rok. Výše úročení však postupně klesala až kúrovni dvou procent. Na konci roku 2008 již půjčky spřízněným firmám z Mittalova koncernu dosahovaly téměř 25 miliard korun, zatímco na druhé straně bilance se nahromadil nerozdělený zisk v objemu přes 38 miliard korun. Jenže většinový vlastník se o zisk nechtěl s nikým dělit. Raději skoupil ostatní podíly. Nejprve získal již zmíněný 11procentní balík akcií od státu, tentokrát již za férovou cenu sedmi miliard korun. Za podobnou sumu o rok později ArcelorMittal koupil také téměř 14procentní podíl, který na českém státu vysoudili bývalí manažeři Nové huti (poznámka pro pamětníky: jednalo se o spor s firmou Petrcíle) a který později odkoupila skupina PPF. Jakmile měl ArcelorMittal v ostravském podniku stoprocentní podíl, jeho přístup se změnil. První dividendu v objemu 8,4 miliardy korun si nechal poslat v polovině roku 2013. Podobná suma dorazila z Ostravy také o rok později. V létě roku 2015 následovala výplata „superdividendy“ v objemu 23 miliardy korun. Poslední taková platba - ve výši 7,8 miliardy korun -se odehrála loni. Jediný akcionář ostravských hutí tehdy vybral nejen účet nerozděleného zisku z minulých let, ale také rezervní fondy. Ode zdi ke zdi Majitel firmy má právo vyplácet si dividendy dle libosti, existují však jisté etické mantinely. V případě společnosti ArcelorMittal Ostrava se stalo opakovaným terčem kritiky její nevelké nadšení pro modernizaci a ekologizaci provozu. Důsledkem je zastarávající podnik, který podle informací týdeníku Euro vyžaduje investice za nejméně deset miliard korun. Mittalovská éra měla různé výkyvy. V krizovém roce 2009 se v médiích objevily zvěsti o omezení výroby či prodeji ostravských hutí čínskému investorovi. Jak tehdy napsal týdeník Euro, první varianta počítala s ukončením produkce surového železa ve vysokých pecích a se zaměřením na druhovýrobu. Chybějící surovinu měl podnik dovážet ze sesterských polských hutí. Naopak vříjnu roku 2015 šéfové koncernu ArcelorMittal přislíbili investici zhruba pěti miliard korun do zásadní modernizace výroby oceli v ostravském podniku. „S novou ocelárnou se stane jednou z nejvíce konkurenceschopných hutí ArcelorMittal zhlediska nákladů vcelé Evropě"prohlásil tehdy topmanažer koncernu ArcelorMittal Gonzalo Urquijo. Jenže v loňském roce ArcelorMittal své záměry v tichosti uložil k ledu a místo toho začal chystat divestici. Do modernizace se tedy za mittalovské éry v Ostravě příliš neinvestovalo. K dobru lze podniku přičíst investice za zhruba sedm miliard korun do snižování emisí škodlivých látek, které se negativně podepisují na zdraví obyvatel v regionu. Zatímco za éry socialismu hutě vypouštěly do vzduchu 40 tisíc tun prachu ročně a v privatizačním roce 2003 to bylo kolem dvou tisíc tun, tak v roce 2016 prachové emise klesly na 440 tun. Preference pro Třinec Prodej ostravských hutí se stal významným tématem pro média a politiky až v posledních týdnech, podle informací týdeníku Euro se však o něm jedná již od podzimu loňského roku. Dalším náznakem stahování Mittalova impéria z Česka byl loňský prodej podniku Válcovny plechu Frýdek-Místek. Firmu se specializací na výrobu elektrotechnických plechů koupil v prosinci polský Stalprodukt. ArcelorMittal potřebuje prodat několik evropských závodů včetně toho ostravského, ...

1. rozhoduje o rozdělení zisku společnosti za rok 2017 a nerozděleného zisku předchozích let ve výši 92 614 mil. Kč takto:a) na výplatu dividend ve výši 11 704 mil. Kč, tj. 77 Kč na jednu akcii, akcionářům zapsaným ve výpisu z registru emitenta ke dni 30.4.2018, 24.00 hod.;b) příděl ve výši 604,4 mil. Kč do zvláštního fondu vytvořeného ze zisku za účelem výplaty výnosů držitelům nástrojů vedlejšího kapitálu tier 1 vydaných společností;c) částka ve výši 80 306 mil. Kč se zatím nerozděluje;2. rozhoduje, že dividenda je splatná dnem 1.6.2018, a to tak, jak je uvedeno v dokumentu o výplatě dividend, které akcionáři přítomní na valné hromadě obdrželi při prezenci v písemné formě.

Třeba to někomu pomůže"kacka.baldsoft.com/

Banky v Česku vydělávají jako nikdy předtím. Jen tři největší z nich, tedy Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka, v loňském roce dohromady vykázaly čistý zisk ve výši 47 miliard korun. To bylo bezmála o čtyři miliardy víc než v roce předešlém. Nárůsty zisků ale hlásí i menší konkurenti. Souhrnný zisk českých bank za rok 2017 by tak měl podle odhadů analytiků překonat rok předchozí, v kterém po zdanění vydělaly celkem 74 miliard korun. Podobně úspěšný by měl být podle analytiků i letošní rok. „Banky těží z rekordní úvěrové aktivity a nízkých nákladů na nesplácené úvěry díky příznivému ekonomickému vývoji,“ řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Bankám pomohly také výjimečné podmínky na trhu spojené s uvolněním kurzu koruny Českou národní bankou. „Zejména v první polovině roku banky před ukončením intervencí profitovaly z vyšší poptávky firem po zajištění měnového kurzu,“ uvedl v této souvislosti analytik Fio banky Michal Křikava. Podnikatelé si tak u bank chtěli zabezpečit své příjmy v eurech proti riziku přílišného kolísání nebo posilování české měny. Ve druhé polovině roku sice poptávka po této službě zeslábla, zvyšování sazeb České národní banky však vyvolalo novou vlnu zájmu o zajištění úrokového rizika. Půjčky firem jsou zpravidla navázány na tržní sazbu PRIBOR, za niž si banky navzájem půjčují peníze na českém mezibankovním trhu. Růst této sazby úvěry dál prodražuje. Za loňský rok nejvíce vydělala ČSOB. Tato největší tuzemská banka meziročně zvýšila čistý zisk o 15 procent na 17,5 miliardy korun a dosáhla tím i rekordního výsledku v celé historii. Komerční banka, která je třetím největším hráčem trhu, meziročně zvýšila čistý zisk přibližně o devět procent na 14,9 miliardy korun. I u ní šlo o dosud nejlepší výsledek. České spořitelně čistý zisk loni klesl o 5,5 procenta na 14,6 miliardy. Zhoršení výsledku vedení spořitelny odůvodnilo tím, že předloňský rok vylepšil mimořádný příjem z prodeje akcií společnosti Visa Europe. V součtu zisku za posledních deset let – celkem 146 miliard korun – je Česká spořitelna jednoznačným vítězem před ČSOB a Komerční bankou. Dohromady tyto tři finanční společnosti od roku 2008 vydělaly po zdanění 406 miliard korun.

5.2.2018 MF DNES Poslední ostravská huť patří od roku 2003 největší ocelářské firmě na světě Patnácté výročí od podpisu smlouvy o koupi někdejší ostravské Nové huti oslavila v polovině minulého týdne společnost ArcelorMittal Ostrava. „Podpisem smlouvy mezi Fondem národního majetku ČR a LNM Group o prodeji nadpoloviční většiny akcií byla završena privatizace Nové huti,“ řekla Barbora Černá Dvořáková, mluvčí společnosti ArcelorMittal Ostrava. Doba před samotným podpisem pro hutní firmu příliš idylická nebyla. Byť stála prakticky před krachem, svedli o ni zájemci tvrdý boj. „Připravili jsme tehdy projekt spojení tří hutí na Ostravsku, Třineckých železáren, Nové huti a někdejšího vítkovického Závodu 2. Líbilo se to všem, i Evropské komisi,“ vzpomíná na začátek tisíciletí tehdejší generální ředitel Třineckých železáren Jiří Cienciala. „Podali jsme první nabídku, ta ale oficiálně na vládu nikdy nedošla, zůstala v šuplíku u nějakého lobbisty. Tak jsem na vládu tu nabídku vezl osobně. Večer nám tehdejší ministr průmyslu a místopředseda vlády slíbil, že projekt projde, ráno bylo vše jinak. Novou huť koupil Mittal, Vítkovice Evraz. Takže to všechno padlo. Jiní byli asi přesvědčivější.“ Prvních sedm let působení společnosti ArcelorMittal v Ostravě nebylo z dnešního pohledu pro hutní firmu příliš lichotivých. Huť dlouhé roky odolávala požadavkům veřejnosti na zlepšování svého vlivu na stav životního prostředí. Změna přišla až po několika letech. V okamžiku, kdy si i politici uvědomili, že by na snaze o lepší životní prostředí šlo získat politický kapitál. A na huť začali tlačit i oni. Zpřísňovaly se limity pro vypouštění škodlivin a společnost ArcelorMittal Ostrava začala pomalu svůj přístup měnit. Do té doby se říkalo, že ostravská huť fungovala pro svou mateřskou firmu hlavně jako levný bankovní dům. O vytahování peněz z Ostravy mluvili především menšinoví akcionáři, kteří v roce 2009 dokonce podali trestní oznámení. To prošetřoval specializovaný policejní útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality. Nezdálo se jim totiž nakládání hutě s penězi. Příliš levně podle nich půjčila mateřské firmě až 25 miliard korun a kvůli těmto transakcím měla přijít až o tři čtvrtě miliardy korun. Vyšetřování ovšem podezření nepotvrdilo. Odpor drobných akcionářů nakonec skončil v okamžiku, kdy se svůj téměř čtrnáctiprocentní podíl rozhodla v roce 2009 prodat skupina PPF. ArcelorMittal tak ovládl více než 96 procent akcií a vytěsnění zbytku drobných akcionářů podle zákona už nebyl velký problém. Proběhlo ještě několik soudů, ale i ty už jsou u konce. O změně přístupu k ekologii se ArcelorMittal Ostrava začíná opatrně zmiňovat až od roku 2007, oficiálně firma oznámila odprášení aglomerace v roce 2008. „Je dobře, že současné investice, jako je odprášení aglomerací, huť chystá. Ale je to pozdě. Společnost měla do loňského roku snad 40 miliard zisku.

Jednotka parciální oxidace v areálu litvínovské chemičky, na které došlo v prosinci k výbuchu a následnému požáru, je po opravě opět v plném výkonu. „Na konci roku jsme zprovoznili první část jednotky a nyní jsme úspěšně spustili i ostatní části. Jsem rád, že vše proběhlo bez potíží a dle plánu stanoveného na začátku oprav,“ řekl Krzysztof Zdziarski, místopředseda představenstva skupiny Unipetrol zodpovědný za provoz. Za možnou příčinu havárie označil Unipetrol netěsnost potrubí. Požár se obešel bez škod na životním prostředí a bez zranění

Když před pár lety vstupovaly na trh, mnozí ostřílení hráči se jim vysmívali. Situace se ale od té doby změnila. Z nováčků jako Air Bank, Equa, Fio či mBank se stali etablovaní hráči. A spíše než o malých může být řeč o mladých bankách, které jejich větší konkurenti musejí brát v potaz. Jen za poslední rok přešlo k těmto čtyřem finančním ústavům 311 tisíc klientů, kterých je dnes asi 2,3 milionu. Politika slibovaných nízkých či nulových poplatků nebo vysokého úročení se jim při honu na zákazníky vyplatila. Těch, kteří banku reálně využívají – takzvaných aktivních klientů s nastavenými trvalými příkazy, platbami kartou nebo pravidelnými vklady, je ve skutečnosti méně. V průměru jde asi o 70 procent, tedy 1,63 milionu lidí. Odkud se berou, není příliš těžké domyslet. „Nejčastěji k Air Bank přecházeli klienti velkých tradičních bank, jako jsou Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka. Z České spořitelny přišla tímto způsobem dokonce skoro polovina všech klientů, kteří mobilitu využili,“ říká mluvčí Air bank Jana Karasová, podle níž se však informaci, odkud klient přichází, dozví banka pouze tehdy, když z jeho pověření přestup sama vyřizuje. „V červnu jsme měli už 100 tisíc klientů, kteří tuto možnost od našeho startu využili,“ doplňuje Karasová. Právě největší retailové bance v zemi České spořitelně klesl počet lidí mezi lety 2012 a 2016 z 5,3 na 4,7 milionu. „Pokles počtu našich klientů je do jisté míry výrazem přirozených demografických trendů stárnutí populace. Zároveň samozřejmě platí, že stejně jako v případě ostatních velkých bank se počet našich klientů přirozeně snížil kvůli vstupu nových bank na trh v uplynulých pěti letech,“ potvrzuje mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Nejsilnější bankovní trojku ještě doplňují ČSOB se zhruba 2,8 milionu a Komerční banka s 1,7 milionu klientů.

Tuzemské banky se i letos mohou pochlubit vysokou ziskovostí. Česká spořitelna a Komerční banka v pátek shodně oznámily, že za tři čtvrtletí vydělaly přes 11 miliard korun. Potěšily tak své zahraniční vlastníky, které za stejné období vykázali ztrátu. Komerční bance vzrostl za tři čtvrtletí čistý zisk meziročně o 5,5 procenta na 11,2 miliardy korun. Bez jednorázových příjmů za podíly ve společnosti Visa a ve zpracovateli karetních plateb Cataps v loňském roce a bez vlivu přecenění a prodeje budov centrály v letošním roce dosáhl zisk 10,3 miliardy Kč, a byl tak vyšší o 13,1 procenta. KB vzrostl za tři čtvrtletí meziročně i celkový hrubý objem úvěrů, a to o dvě procenta na 605,1 miliardy Kč. Finanční ředitel KB Jiří Šperl potvrdil záměr vyplatit za rok 2017 dividendu 60 procent z čistého zisku bez jednorázových položek. Za rok 2016 banka vyplácela dividendu 40 Kč na akcii před zdaněním. Hlavním majitelem banky je francouzská Société Générale s podílem 60,4 procenta. Té klesl ve třetím čtvrtletí čistý zisk o 15 % na 932 miliónů eur (24 mld. Kč). Kvůli sporům s úřady v USA banka zvýšila objem rezerv o 300 miliónů eur. Česká spořitelna vykázala za tři čtvrtletí čistý zisk 11,7 miliardy Kč. Za mírným meziročním poklesem o 1,8 % je hlavně loňský jednorázový výnos z prodeje akcií Visa Europe. Bez tohoto vlivu by se meziroční čistý zisk zvýšil o 8,7 procenta. Spořitelna zaznamenala výrazný růst klientských úvěrů. Nově poskytnuté hypotéky fyzickým osobám za prvních devět měsíců meziročně vzrostly o 12 procent na 45,3 mld. Kč. Mateřská skupina ČS, rakouská Erste Group, ohlásila, že jí za tři čtvrtletí klesl čistý zisk o 16,2 procenta na 987,6 miliónu eur (25,4 miliardy Kč).

www.e15.cz/archive/fpf/47/2017/2017-10-04/0?page=2 ...