Příspěvky nebo odpovědi uživatele Snek

Ani moc nemůže, nemá kam :-)

Co může stát takový posudek? 200tisíc Kč? Při pěti lidech náklady 40 tis. Kč na jednoho? Do toho jdu.

Ispat Intl. (která je obchodovaná na NYSE (a v Amsterdamu), koupí LNM, přejmenuje se šMittal Steel. Za takový rok/dva/tři uvede ISPAT Intl na český trh do SPADového segmentu recyklát, asi BAAMITTAL :-), další průběh již bude analogický jako v případě zcela jiného recyklátu - Zentivy. Tj. kdo bude mít původní baanovhu, bude mít zlatá vejce (ehm, za předpokladu, že nedojde k vyvlastnění), no a kdo si koupí BAAMITTAL, bude mít... recyklát.

:-))) O oceňování dluhopisů se tato perla mezi odpornou literaturou pro neznalce nezmiňuje. Teď jsem se snažil vymyslet a zformulovat do příspěvku příklad, kdy bych tuhle prasečinu pochopil. Tak vcelku vzato se mi to nepovedlo, moje úvaha šla tímto směrem: chci na základě srovnání dvou nestejných podílů dvou různých firem jeden z těchto podílů ocenit, kupříkladu pro účel prodeje 25% balíku akcií neobchodované společnosti formou výběrového řízení. Předpoklad = pro porovnání mám k dispozici plusmínus stejnou firmu, ovšem veřejně obchodovanou, s rozumnou likviditou a free float. Proč bych to ale dělal, když mohu použít ocenění podniku diskontovaným FCF, které mi poskytne vcelku jasnou informaci o tom, jaká je hodnota budoucího generovaného volného cash flow, tuto hodnotu přepočítám na akcii.. a v tom případě mne absolutně nezajímá, jestli mám nějaký vliv na řízení/rozhodování v podniku nebo ne.

nejenže neználek bude mít lepší číslíčko, ještě uplatní "korekci předběžných výsledků ocenění", tedy srážku za minoritu a neobchodovatelnost ve výši 50 - 70 % dle Maříka "metody oceňování podniku" a za kolik bude přiměřená náhrada při vyvlastnění? Tipuju, že 900 až 1000,- a nenaděláš nic :-/

.. v Maříkovi, str. 381 - 384, kap. 7.2 Korekce předběžných výsledků ocenění.Buď rád, že ti neznalec neodpočítal ještě srážku za nižší obchodovatelnost, viz. Mařík str. 384 ! "pokud jsme ocenili 100 procentní podíl, ale přitom potřebujeme odhadnout hodnotu volně neobchodovatelného menšinového podílu, je třeba odpočítat srážku za menšinový podíl (cca 35 - 50 procent viz níže) a dále srážku za nižší obchodovatelnost (řádově 30 - 40 procent)... Na v posudku zmíněné straně 382 se Mařík odvolává na B. Bellingera a jeho Oceňování podniku v Teorii a Praxi, někdy z roku 1992 - v té své práci prý navrhuje řešit vztah mezi podílem na hlasovacích právech a srážkou oproti hodnotě akcie. Jinými slovy, oceň podnik některou z metod, třeba DCF, a v případě, že vlastníš méně než 10 % a existuje majoritní akcionář, srážka by měla činit 50 %, při 25% podílu srážka 35 %. V případě neexistence majoritního akcionáře má sráčků odstupňovanou od 30 % do 0% v šesti skupinách od podílu do 10 % až po 100 % podíl... Vysvětluje to tím, že pokud mám minoritní podíl, je sice hezký, jak podnik hospodaří, ale já na to nemám vliv, tj. nerozhoduju o strategii, dividendách atd.Je to tak správně? Přinejmenším bych řekl, že to je sporné. Už jen z toho hlediska, že jsem o takovém přístupu nenašel zmínku v jiné literatuře. Kupříkladu Brealey-Myers v Teori a praxi firemních financí rozebírají metody oceňování podniku, akcií a podílů docela podrobně, a že by zmiňovali tuto obezličku vyšikuldačku.. ne-e...Kruci, tohle kdyby tehdá věděli paňáčci z LNM při podsunutí té správné verze podkladů neználkovi pro ocenění ceny odkupu.. mohli si to ušetřit, klidně mohli neználka nechat ocenit INH na 1250,- jako ostatní dva znalce, ale pro účely odkupu uplatnit 50 % srážky za minoritu a skoro by byli na svých 600,-

párkrát nějaká změna identity taky proběhla, ale spíš jsem byl línej plkat a tak jsem se jen bavil čtením :-)

ale za pár měsíců si budeš připadat, že toto máš jako hlavní zaměstnání a práci děláš na vedlejšák :o)

Prý "Nové firmy se na trh zrovna nehrnou, a tak jednou z nadějí může být privatizace státních podniků přes kapitálový trh..."Ne přátelé, pokud zásobíme náš kapitálový trhanec tituly jenom proto, abychom je zprivatizovali, dlouhodobý přínos pro burzu to není. Dokud nenastavíme takové podmínky, aby se firmám VYPLATILO jít na burzu= aby se hrnuli na trh řečeno slovy výše zmíněného blábolu v článku, pak můžeme teoretizovat, chtít privatizovat přes trh.. ale konec kapitálového trhance v Čechách to stejně nezachrání (pouze oddálí).

Model by totiž mohl být stejný jako u Léčiva, a.s./ a pozdější IPO Zentiva B.V. ...tj. vyzobat za pakatel, stáhnout z trhu, nechat podusit. Za takový rok/dva nám na našem kapitálovém trhanci nabídnou IPO - ISPAT Intl N.V., který je obchodovaný v Amsterdamu a New Yorku. No a původní neobchodovaný baanovhu bude snášet zlatá vejce, hodnota kolem 5000,- tis. za kus a dividendy 200,- na kus. No a ISPAT Intl, který má do snášení vajec (natož ještě zlatých) bude napumpován do portfolií fondů a bude se plácat v cenách od 700,- do 900,- Kč.