Příspěvky nebo odpovědi uživatele Janyle

To: Takyakcionar.

Ja si nemyslim, ze by nekdo jako je Petr Kellner projednaval obchody timto zpusobem,+ (bokem) myslim si, ze se to tak nestane, nemuze napr. nastat alternativa ta, ze to neproda a tedy zadnych 90% AMO mit nebude a tedy zadny nuceny odkup nenastane?

Ja jdu napsat otevreny dopis p. prezidentovi..... !!! Mozna, ze se to melo udelat pred volbami, to byl takovy pokorny a mozna by i neco pro napravu kuponove privatizace udelal a takovy zakon nepodepsal.

Nevite nekdo z Vas, proc nas stat tak pronasleduje  Kozeneho, kdyz to co se tam deje nyni s malymi akcionari je obdobne, ne li stejne. Akorat se to deje pod rouskou zakona  zpusobem, kdy maly akcionar nema zadnych prav,vlastne ma pravo se soudit, ale chybi mu minimalne 300 tis. adalsi naklady, ktere vlastne znehodnoti akcie na minimum.... takze oni nam to udelaji  take a mame po starostech chodit do Strasburgu :-) ! Ja nejsem v Cesku , ale sleduji to a zajima me to moc, procitam si  prispevky a mam takovy pocit, ze  by se to nemelo jen tak nechat, copak neexistuje nekdo kdo by zorganizoval nejakou petici, nebo jiny zpusob.... prece neni mozne, aby se neco takoveho delo...

Soudí se nyní o 50 až 100 tisíc korun, avšak jen cena posudku, který musel na podporu svého nároku předložit, činila téměř 300 tisíc korun.
     Pospíchal se označil za živý příklad nepravdivosti tvrzení, že ochrana menšinových akcionářů je dostatečná. Ti podle senátora Josefa Novotného přišli za dobu platnosti zákona o podíly v téměř třech stovkách společností a dalších 400 společností může k výkupu menšinových podílů přistoupit kdykoli.
     Akcionáři přitom dostali za své akcie mnohonásobně méně, než odpovídalo tržní ceně akcií. Podle Novotného tak přišli možná až o 30 miliard korun. „Teď už akcionářům zbývá jen cesta do Štrasburku, ale je to záležitost na léta a jen pro silné,“ řekla Paukrtová.

***

Teď už akcionářům zbývá jen cesta do Štrasburku. Soňa Paukrtová, senátorka

Autor: Jan Chmelíček ÚS: Vytěsňovat menšinové akcionáře je dovoleno Majoritní vlastníci nadále mohou vytěsňovat z akciových společností menšinové akcionáře. Rozhodl o tom včera Ústavní soud (ÚS), když zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení části Obchodního zákoníku, která transakci umožňuje. Novela Obchodního zákoníku, která vstoupila v platnost v roce 2005, umožnila držitelům devadesátiprocentní majority ve firmách přistoupit k vyplacení menších akcionářů (takzvanému squeeze-outu). Podle soudce zpravodaje Jiřího Muchy není zákonná úprava protiústavní. Senátoři, vedení Soňou Paukrtovou z Klubu otevřené demokracie a Josefem Novotným, předsedou klubu SNK, snesli proti novele množství argumentů. Podle nich má česká právní úprava nuceného výkupu akcií více než 20 vad, jejichž kombinovaný efekt způsobuje, že tato úprava je v rozporu s právem na pokojné užívání majetku, s právem na spravedlivý proces, ale i s mezinárodním právem. Senátoři poukázali například na to, že o nuceném výkupu svých akcií se drobní akcionáři dozvídají, až když je rozhodnuto, že výkupní cenu jejich akcií stanoví posudek znalce, placeného majoritním akcionářem, že se mohou svých práv před soudem domáhat až poté, co byly jejich akcie zaregistrovány na někoho jiného. Ceny znaleckého posudku a soudní poplatky jsou přitom ve většině případů důvodem, proč se vzdávají pokusu o soudní přezkum proběhlé transakce. Právní úprava podle senátorů nerespektuje zásadu rovnosti zbraní a ochrany slabšího. Podle odborníka na mezinárodní právo Petra Zimy, který senátory zastupoval, převzala česká norma všechny principy německé právní úpravy, avšak bez garancí, v Německu běžných. Soudce-zpravodaj Jiří Mucha při zdůvodnění zamítavého výroku ale jeden jejich argument za druhým odmítal. Právní ochranu menšinových akcionářů označil za dostatečnou, protože emancipovaný jedinec v demokratickém právním státu by neměl být chráněn protektorskými zásahy státu. Ústavní soud sice potvrdil určité formální nedostatky schvalovacího procesu, ale uvedl, že nelze rušit všechny zákony, které byly přijaty ne zcela bezchybným způsobem. Vytvořil by se tak stav velké právní nejistoty. Každý akcionář má právo domáhat se ochrany u soudu ex post. „Tomu se musím smát,“ komentoval tento výrok menšinový akcionář Milan Pospíchal z Ostravy, který dostal při nuceném odkupu 20 korun za akcii, vydělávající 38 korun za jediný rok. Soudí se nyní o 50 až 100 tisíc korun, avšak jen cena posudku, který musel na podporu svého

Autor: JAROSLAV MAŠEK Malí akcionáři neuspěli Ústavní soud: Majoritní vlastníci mohou pokračovat ve vytěsňování těch malých Praha - Většinoví vlastníci firem se mohou i nadále zbavovat nechtěných menšinových akcionářů. Praxi, kvůli níž lidé s malými podíly ve firmách utrpěli už miliardové škody, posvětil včera Ústavní soud. Ten zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení části obchodního zákoníku, podle něhož může majoritní vlastník vykoupit podíly ostatních akcionářů, pokud ve firmě ovládá více než devadesátiprocentní podíl. Spory jsou o cenu akcií K výkupu nemusí mít jejich souhlas, stačí, když jim za akcie vyplatí náhradu. A v té je problém. Minoritní akcionáři totiž často upozorňují na to, že za své akcie dostávají podstatně méně, než je jejich skutečná cena. „Je třeba stanovit přesný a spravedlivý mechanismus, jak určit cenu vytěsňovaných akcií,“ říká menšinový akcionář Jiří Psota, který vlastní podíl například v ostravských ocelárnách. Podle současného zákona ke stanovení ceny akcie stačí jeden posudek vypracovaný znalci, které však platí firma majoritního vlastníka. Ten může mít pochopitelně zájem na co nejnižším ohodnocení akcií. „Nechápu, proč nemají právo nechat si za peníze své firmy vypracovat další posudek také minoritní akcionáři,“ dodává Psota. Mnoho případů takzvaného vytěsnění kvůli neshodě na ceně končí u soudu. Pokud má minoritní akcionář dost prostředků na to, aby spor vedl. Podle dostupných informací přišli menšinoví akcionáři za dobu platnosti „vytěsňovacího“ zákona o podíly v téměř třech stovkách firem a minimálně dvakrát více společností k vyvlastnění ještě může přistoupit. Jde o desítky tisíc lidí, z nichž mnozí drží cenné papíry ještě z dob kuponové privatizace. Podle předsedy senátního klubu SNK Josefa Novotného se škoda, kterou minoritáři utrpěli kvůli nedostatečné náhradě za vytěsnění, už pohybuje kolem třiceti miliard korun. Soudce Ústavního soudu Jiřího Muchu to nedojalo. V obsáhlém zdůvodnění k rozsudku, který umožňuje pokračovat ve vytěsňování, uvedl, že minoritní akcionáři mají malý podíl na strategickém rozhodování firmy. Některé firmy skutečně čelily nájezdům malých akcionářů, kteří ve snaze získat za své podíly „výpalné“, využívali všech nástrojů, jak znepříjemnit většinovým vlastníkům život. „Společnost to zatěžuje z hlediska svolávání valných hromad, nákladů na činnosti a rozhodování,“ uvedl Mucha. Po včerejším verdiktu se opět rozeběhne mnoho obecných soudů, v nichž půjde o určení ceny vykupovaných akcií. ***

Jsem dost prekvapena, ze tolik let po probehlej a velice kritizovanej Klausove privatizaci se deje neco podobneho... Nevim presne , mozna se pletu, ale castka za kolik proda Kellner minoritni akcionare neovlivni, jakonahle bude mit AMO 90% a Kellner svoje penize, tak si AMO muze diktovat podminky... pokud se pletu tak me opravte. Me se stala stejna vec se Strabagem, musela jsem si vyzvednout penize a bylo mi sdeleno, ze tak rozhodl zakon... :-)

si myslim, ze neni potreba ''panikovat'', ja se domnivam, ze to dopadne takhle: Mittal nas opet oslovi s urcitou nabidkou, jak to bylo pred lety a zalezi na jedinci jestli to prijme nebo ne....Neverte, ze Kellner akcie proda a verim, ze stat se nezachova tak, aby nas '' vyzdimali'' LOL Ja zde mam pouze 30 akcii a jsem v klidu, vic me trapi klesajici $... PREJI HEZKE VELIKONOCE!!!!

Podle řady studií obchodují příliš sebevědomí investoři rychleji, protože si myslí, že vědí více než osoba na druhé straně daného obchodu. Například studie University of California, která zkoumala investice 66 tisíc domácností, zjistila, že investoři, kteří obchodovali častěji, vydělali v ročním vyjádření 11,4 procenta. Neaktivní investoři, kteří neměnili svá portfolia, si během stejného období připsali výnos 18,5 procenta. Je to i kvůli tomu, že častěji nakupující a prodávající investoři platí brokerům více poplatků, které snižují výkonnost jejich investice.Časté zásahy do portfolia by měly smysl jedině tehdy, kdyby investoři prodané akcie nahradili lepšími tituly, upozorňují analytici Morningstar. Jenže kalifornská studie prokázala, že nakoupené akcie si vedly o něco hůře než ty, které investoři prodali. K podobným závěrům dospěly i analýzy, které se zabývaly chováním portfolio manažerů podílových fondů.Být dobrým investorem ovšem nutně neznamená, že člověk musí být génius. Warren Buffet v roce 1999 prohlásil, že úspěch v investování nezávisí na IQ, pokud se pohybuje alespoň nad úrovní 25. Stačí přirozená inteligence a kontrola vlastního temperamentu, který přivádí jiné investory do problémů. Proto je dobré zamyslet se nad svými reakcemi a uvědomit si, jak se promítají do investorova chování na finančních trzích, doporučuje analýza agentury Morningstar.

Precetla jsem si zakon, ktery nabude ucinnosti 1.4.2008, az k tomuto  § :

''1.             § 183i odst. 1 zní:

„(1) Osoba, která vlastní ve společnosti účastnické cenné papíry,

a)        jejichž souhrnná jmenovitá hodnota činí alespoň 90 % základního kapitálu společnosti, s nímž jsou spojena hlasovací práva, a

b)        s nimiž je spojen alespoň 90 % podíl na hlasovacích právech ve společnosti (dále jen „hlavní akcionář“),

je oprávněna požadovat, aby představenstvo svolalo valnou hromadu, která rozhodne o přechodu všech ostatních účastnických cenných papírů společnosti na její osobu.“.

Dal si myslim, ze je  to zbytecne  cist......