Autor: Jan Chmelíček ÚS: Vytěsňovat menšinové akcionáře je dovoleno Majoritní vlastníci nadále mohou vytěsňovat z akciových společností menšinové akcionáře. Rozhodl o tom včera Ústavní soud (ÚS), když zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení části Obchodního zákoníku, která transakci umožňuje. Novela Obchodního zákoníku, která vstoupila v platnost v roce 2005, umožnila držitelům devadesátiprocentní majority ve firmách přistoupit k vyplacení menších akcionářů (takzvanému squeeze-outu). Podle soudce zpravodaje Jiřího Muchy není zákonná úprava protiústavní. Senátoři, vedení Soňou Paukrtovou z Klubu otevřené demokracie a Josefem Novotným, předsedou klubu SNK, snesli proti novele množství argumentů. Podle nich má česká právní úprava nuceného výkupu akcií více než 20 vad, jejichž kombinovaný efekt způsobuje, že tato úprava je v rozporu s právem na pokojné užívání majetku, s právem na spravedlivý proces, ale i s mezinárodním právem. Senátoři poukázali například na to, že o nuceném výkupu svých akcií se drobní akcionáři dozvídají, až když je rozhodnuto, že výkupní cenu jejich akcií stanoví posudek znalce, placeného majoritním akcionářem, že se mohou svých práv před soudem domáhat až poté, co byly jejich akcie zaregistrovány na někoho jiného. Ceny znaleckého posudku a soudní poplatky jsou přitom ve většině případů důvodem, proč se vzdávají pokusu o soudní přezkum proběhlé transakce. Právní úprava podle senátorů nerespektuje zásadu rovnosti zbraní a ochrany slabšího. Podle odborníka na mezinárodní právo Petra Zimy, který senátory zastupoval, převzala česká norma všechny principy německé právní úpravy, avšak bez garancí, v Německu běžných. Soudce-zpravodaj Jiří Mucha při zdůvodnění zamítavého výroku ale jeden jejich argument za druhým odmítal. Právní ochranu menšinových akcionářů označil za dostatečnou, protože emancipovaný jedinec v demokratickém právním státu by neměl být chráněn protektorskými zásahy státu. Ústavní soud sice potvrdil určité formální nedostatky schvalovacího procesu, ale uvedl, že nelze rušit všechny zákony, které byly přijaty ne zcela bezchybným způsobem. Vytvořil by se tak stav velké právní nejistoty. Každý akcionář má právo domáhat se ochrany u soudu ex post. „Tomu se musím smát,“ komentoval tento výrok menšinový akcionář Milan Pospíchal z Ostravy, který dostal při nuceném odkupu 20 korun za akcii, vydělávající 38 korun za jediný rok. Soudí se nyní o 50 až 100 tisíc korun, avšak jen cena posudku, který musel na podporu svého