Příspěvky nebo odpovědi uživatele Kajman

Konečně vás začínám chápat. Asi vás zklamu, ale pokud mělo nějaké aktivum v červnu 2000 hodnotu 100 a ČSOB ho v rámci prodeje podniku získala, tak nastaly dvě možnosti:

- buď si ho nechala a auditoři ho ocenili k tomu datu (pokud by šlo o akcii obchodovanou akcii, tak by ji těžko dokázali ocenit jinak naž na cenu na burze). Případný růst ceny nebo její pokles později už byl její riziko.

- stát mohl využít call opce a získat aktivum za 100 a případný růst ceny nebo její pokles později už byl riziko ČKA...

Ale těžko šlo aktvum nechat v ČSOB za férové ocenění a za několik let si říct, že nabyvatel na tom vydělal, tak musí doplatit. To by bylo stejné, jako kdyby jste před rokem prodal akcie ČEZu a dnes jste přišel za kupujícím, že chcete rozdíl doplatit. Tak to na světe podle vás funguje?

P.S. Zklamal jste mě. Očekával jsem nějaké informace o špatném hospodaření PIAS a vaše poznámky byly (pokolikáté už?) jen prázdné tlachy. A to se přitom v dané problematice na rozdíl od mě orientujete ...

Říkáte "byly" ale zároveň "případném" ... Když akcie ČEZu v portfoliu IPB nebyly, tak nemohly být nijak oceněny, to zní logicky, ne? ... Pokud jste myslel akcie ve fondech PIAS, tak byly předpokládám vždy oceněny aktuální cenou na BCPP (v té tabukce k 29.2.00 na cenu 124,12 Kč a k 30.9.2002 na 93,85 Kč). A můžete se ještě jednou mě prosťáčkovi pokusit vysvětlit tu podstatu problému?

Smůlu má ten, co nevěří faktům - a to já nejsem. Co jsem napsal jsou snadno ověřitelná fakta. Slučování jsem zamozřejmě bral v úvahu: k 29.2.2000 jsem sčítal údaje za 11 uvedených fondů, k 30.9.2002 vlastnilo ČEZ už jen 7 fondů. Pokud máte pořád problém, mám radu: vyžádejte si v PIASce údaje i za chybějící měsíce. A pokud víte o okradení podílníků, podejte trestní oznámení! KCP jste už předpokládám dávno informoval ...

Máte smůlu, to už se tady řešilo. Takovou operaci považuji za bajku, protože jsem si našel složení portfolia PIAS (tehdy to PIASka zveřejňovala na inetrnetu). K 29.2.2000 spravovala PIAS v RIF, Rent., IF Bohatství, Křišť, Výnosovém IF, IF Obchodu, Akciovém, Zaručených odkupů, Majetku, Prav. příjmů a Prosperity celkem 5 855 472 ks akcií Čezu (asi 0,988% emise, jestli to počítám dobře). Později mě data bohužel chybí, ale k 30.9.2002 bylo ve fondech spravovaných PIAS (už podstatně menších, nové PL se už v podstatě neprodávaly, jen byly zpětné odkupy) ještě celkem 3 297 964 ks ČEZu. Soubory Vám na email pošlu, jestli chcete ...

Citace: "Proč také nikdo trestně nestíhá především ČSOB, která se s péčí řádného hospodáře nepostarala o zhodnocení jí spravovaných investičních fondů, které mají (měly) akcie bývalé IPB v portfoliu?"

To je zajímavé - kterých fondů? Co ČSOB resp. PIASka udělala špatně? Jen se nebojte, ven s tím, rozmázneme to v Euru! Přece nezůstanete jen u tzv. zasvěceného komentáře ...

Zajímavý aspekt nulové varianty nabízí Ekonom http://dhi.newton.cz/softec/clanek.asp?ID=1324871 Že by za snahou Nomury o narovnání byl skutečně strach o stíhání jejich manažerů?

Nastudujte si účetnictví - co je v bilanci a v ní není, pak se můžeme bavit

Teď ti asi trochu nerozumím - chybí ti aktiva nebo závazky? ;-) Těch 265 mld byly evidované závazky, kolik putovalo/putuje po světě směnek avalovaných IPB apod. chuťovek ví jen pánbůh (čobka nahlásila do ČNB docela pěkné číslo). Na straně aktiv bylo celkem 280 mld., co se týká tvých jednotlivostí, tak by tom mělo být (bez záruky, nejsem auditor :-): minoritní podíl ČMHB ano (zbytek dávno na Kajmanech), ČMSS určitě ne (vyvedeno na holdingu), směnky všechny možné včetně těch podle kajmanského a holandského práva ano, pohledávka za PPF Burzovní ano ... Bojím se, že neevidovaných aktiv IPB moc neměla ...

Sorry, ale žaludeční kyselost jde především z Vašich příspěvků, proto debatu končím, vy nic věcného nebo logického tady nenapíšete. Jen malou poznámku k tomu, že zvolený postup byl netransparentní, protože "nelze s přesností zjistit, co se v portfoliu banky "zkazilo" za přispění samotné IPB a co až za "odborné" péče ČSOB a za asistence státu." K tomu bych řekl, že je naopak velmi krátné období nucené správy toto maximálně eliminovalo: do 16.6.2000 za vše může IPB, po 19.6.2000 za vše může ČSOB. Samozřejmě v praxi to vypadalo tak, že ČSOB např. odmítla automaticky obnovit revolving k 30.6., protože požadovala informace/dozajištění apod. Dlužník začal řvát, ale odvolávky na ústní jednání s Porcházkou mu nejednou byly na nic. Tak neudělal nic jiného, že dluh spochybnil (celý prodej označil za krádež dnešní prezident, tak proč by nemohl on?), nic nesplatil, hrozbu konkurzu zažehnal přes lobbování přes spřízněné politiky, soudů se kvůli jejich pomalosti bát nemusel a tak v klidu za čas dluh za zlomek koupil od konsoly. Byl to průser IPB, že půjčovala kamarádům na dobré slovo nebo špatné hospodaření ČSOB, že v tom nechtěla pokračovat?

Ale to fakt nemá smysl, to už jsme tu řešili stokrát ...

Abychom se tu nemíjeli a zbytečně neosočovali, bylo by vhodné vyjít z toho, na čem se shodneme. K datu uvalení nucené správy měla IPB závazky ke klientům cca 265 mld., aktiva v účetní hodnotě 280 mld. a vlastní kapitál cca 15 mld. Předpokládám, že se shodneme, že aktiva byla nadhodnocena o více než 15 mld. tzn. IPB byla účetně předlužena. Asi se neshodneme, kolik ona záporná účetní hodnota IPB byla – jestli -10 nebo třeba -80 mld. Ale nazvěme toto číslo X a můžeme o něm diskutovat.

Dále se můžeme bavit o tom, že hodnotu podniku IPB zvyšoval goodwill, neboli hodnota, která není v účetnictví. Předpokládám, že se shodneme na tržním postavením IPB vyplývajícím z počtu klientů, poboček atd. a na tom, že tento goodwil byl kladný, takže mělo smysl zachovat podnik banky jako going concern (samozřejmě s nezanedbatelnými náklady typu náklady na audit jednotlivých kauz, reoganizaci, atd.). Tento „čistý“ goodwil (po odečtení zmíněných nákladů) nazvěme Y.

Hodnota IPB proto byla Z, což je to, o kolik Y převyšuje X. IMHO bylo Z záporné, záporné X podstatně převýšilo Y ergo kladívko hodnota akcie IPB byla je a bude nula (že cena na burze k datu prohlášení nucené správy bylo 80 korun bylo dáno informační asymetrií, kdy zápornost částky X měli potvrzeno jen insideři).

A teď to hlavní: jaký měl stát zvolit postup, aby jeho náklady byly co nejmenší? Upozorňuji, že toto je jediné kritérium, ostatní jako minimalizace ztráty minoritářů nebo maximalizace zisku kupujícího neuvažujte!).