Existují tři důvody, kterými si lze vysvětlit toto chování americké centrální banky.
Za prvé je tu zájem Wall Streetu a vysoké politiky. V USA se běžně rozlišuje mezi zájmy pomyslné "Main Street" (normální lidé, podnikatelé, obchodníci a střední třída) a Wall Street (zájmy korporátních bossů a investorů). Tyto zájmy mohou být někdy stejné, někdy se ale mohou poněkud lišit a to je právě dnešní případ.
Na Wall Streetu dnes vyšší míru inflace vítají, protože umožní firmám snížit úvěrové zatížení, omezí problém špatných úvěrů a možná i zvýší ceny nemovitostí. Kongres i Bílý dům mají strach především z krátkodobé a střednědobé recese (a rostoucí nezaměstnanosti) a jejího dopadu na podzimní kongresové a prezidentské volby.
Za druhé je tu osobní vyhraněnost šéfa Fedu Bena Bernankeho. Ten se po většinu své akademické kariéry zabýval rozbory toho, že na konci 20. let udělal Fed z recese krizi právě příliš tvrdou politikou. Jeho noční můrou je tyto chyby opakovat.
A třetí důvod souvisí s tím, že americká centrální banka má na rozdíl od ECB a většiny světových bank v popisu práce také zajištění zaměstnanosti, tedy nepřímo i hospodářského růstu. Tato rozdílná (či dokonce nekompatibilní) zákonná mise Fedu a ECB je hlavní příčinou pevného eura a slabého dolaru.
Inflace škodí střední třídě
Nedělejme z šéfů Fedu nekompetentní hlupáky, kteří jen pomáhají svým kamarádům "tlustým kocourům" z Wall Streetu. Bernanke i jeho pravá ruka Frederic Mishkin hájí svoje postoje důkladnými analýzami a rozbory. Fed prý může stavidla měnové ekonomiky nyní uvolnit, protože zpomalená ekonomika bude nejpozději v druhé polovině roku působit na vývoj cen opačně a bude je zatlačovat dolů. Zvýšená nezaměstnanost omezí chuť utrácet a sníží tlak na zvyšování mezd. Hned co bude nebezpečí recese zažehnáno, začne se Fed znovu soustředit na inflaci. Důležité také je, že trh s tzv. futures indikuje ode dneška za rok podobnou inflaci, se kterou počítá Fed.
Jenže například podle komentáře deníku WSJ normálního člověka občana tzv. jádrová inflace příliš nepotěší, protože - jádro, nejádro - ujídá mu z výplatní pásky či peněženky (v tomto by si deník WSJ rozuměl s českým prezidentem Václavem Klausem).
Právě nyní jsou občané připravováni o část příjmu, a to zrovna ve chvíli, kdy by americká ekonomika potřebovala, aby lidé neomezovali utrácení. Je tedy otázka, táže se WSJ, jestli Bernankeho politika nevyvolá opak, než je zamýšlen. WSJ dále upozorňuje, že na inflaci vždy tratí nejvíc střední třída.
Pokud se skutečně potvrdí předpoklady skeptiků a Amerika se nakonec propadne podobně jako v 70. letech do období stagflace (kombinace vyšší inflace a stagnace), lze asi Američanům doporučit, aby začali přemýšlet o změně zákonných cílů jejich centrální banky.
Ta evropská se o nezaměstnanost nebo růst - alespoň podle zákona - nestará.
jan.machacek@economia.cz
http://hn.ihned.cz/c1-23107090-maji-americane-zmenit-cile-sve-centralni-bance
