- Řada ustanovení vyhlášky je neústavní
takto:
- Neústavnost s ohledem na čl. 115 par. 4 ústavy, což předpokládá motivaci naléhavosti jako podmínku pro přijetí mimořádné vyhlášky.Naléhavost není skutečná, opatření není racionálně odůvodněno a motivace je formální a nespolehlivá:
Motivovat preambule vyhlášky je:
„Vzhledem k tomu, že zvýšení úrokových ROBOR 3 měsíce a šest měsíců ROBOR ovlivní segment populace použil tuto formu financování, je vhodné zavést daň z aktiv v důsledku z bankovních institucí, rozlišené podle překročení určité procentuální hodnotu ... "
za prvé, neexistuje žádná přímá nebo nepřímá vazba mezi opatření zavedeného vyhlášky a očekávanou podporu obyvatelstva, která bude i nadále platit úroky vypočítá podle ROBOR jako ukazatel na trhu, podle podmínky stávajících smluvních a „přebytek“ bude jen něco málo přes státní banky jsou daně, aniž by však s uvedením adresáta peněz, nebo jeho službách, naopak by stát poskytne obecný zájem / veřejného finančního systému. Ve skutečnosti tím, že daně uloží, spotřebitelé nedostanou žádnou ochranu.
- Zavedení nové daně, která dříve neexistovala v daňovém systému a v právním státě, a která je zaplacena do státního rozpočtu, nemůže a nesmí být provedena na základě naléhavého nařízení. Každý nový poplatek omezuje základní práva ve prospěch základních povinností.To je důvod, proč to musí být stanoveno zákonem. Ricochet také porušuje právo soukromého vlastnictví (čl. 44 odst. 1 ústavy).
Článek 139 odst. (1) Ústavy stanoví, že: „Daně, poplatky a ostatní příjmy státního rozpočtu a státního sociálního pojištění jsou stanovena jen zákonem.“
Art 56 (1) stanoví, že: „. Občané mají povinnost přispívat , prostřednictvím daní a poplatků, na veřejné výdaje.
(2) Zákonný systém zdanění musí zajistit správné vypořádání daňového zatížení.
(3) Za výjimečných okolností jsou zakázány jiné výhody, s výjimkou těch, které stanoví zákon. "
Článek 115 (6) omezuje sílu vládu, aby nouzové vyhlášku tak, „Emergency vyhlášky nemohou být přijaty v oblasti ústavních zákonů, nebo ovlivnit postavení státních orgánů, práv, svobod a povinností stanovených ústavou, volební práva, a nikoli mohou zaměřit na opatření nuceného přechodu majetku do veřejného majetku. "
Jakákoli daň souvisí se základním rozsahem práv a povinností vyplývajících z ústavy.
Hlavním základním právem, kterého se týká, je vlastnictví úvěrových institucí z pohledávek a pohledávek z pohledávek. Hlavní povinností ovlivněn má nést daňovou zátěž, která nemůže být vynalezen svévolnému a nepředvídatelnému vládu, ale mohou být ukládány toliko na základě parlament zákonem a na základě důkladného posouzení dopadů, zejména proto, že výnos této daně do státního rozpočtu.
- Poplatek porušuje fungování tržní ekonomiky (článek 135 ústavy a čl. 45 - svobodná iniciativa)
Ve skutečnosti je to daň na zvýšení ROBOR. Ale ROBOR je finanční ukazatel vyjadřující syntetické, po určitou dobu (3M, 6M) fungování bankovního finančního trhu, tj tvorba kreditních cena, prostřednictvím mechanismu mezi nabídkou a poptávkou. ROBOR vstupuje do struktury variabilních úrokových sazeb z úvěrů na bázi ROL jako objektivní indikátor trhu. Zvýšení daně z ROBORu je prakticky daň z tržní ekonomiky a volného fungování finančního a bankovního trhu.
Art. 56 odst. 2 ústavy, který stanoví, že "zákonný systém zdanění musí zajistit správné vypořádání daňové zátěže."
Daň je zpravidla částkou vyplacenou podle normativního aktu fyzickou nebo právnickou osobou za služby poskytnuté obchodníkem, veřejnou institucí nebo veřejnou službou. Proto není stanovena daň, aby se dosáhla sociální ochrana populační kategorie (ti, kteří mají kredity v RON), ani aby se sankcionovalo údajné pochybení, například údajný "zločin chtivosti".
Daně (daně, poplatky) musí být spravedlivé. To znamená, že jakákoli daň musí mít jako korespondent určitou veřejnou službu a musí být identifikována a oznámena daňovým poplatníkem.
...
