Panika ve Washingtonu
29.1.2008 12:00
Růst americké ekonomiky ve třetím čtvrtletí dosáhl meziročně 4,9%. Výsledek za
poslední čtvrtletí bude jistě slabší, zřejmě okolo 1,5% meziročně. To je jistě
nepříjemné zpomalení, které je navíc doprovázené propadem akciových indexů,
zpomalením průmyslové produkce, stagnací spotřebitelských nákupů i tvorby nových
pracovních míst. Ekonomika USA před sebou nemá příjemný rok a všichni to tady
tuší. Problém ale zhoršuje fakt, že rok 2008 je volebním rokem. A politici slyší
obavy voličů, kteří jsou každodenně zásobováni pesimistickými prognózami. V
takové situaci je těžké odolat pokušení a říct lidem pravdu, tedy že určité
ochlazení emrické ekonomiky je nevyhnutelné, protože nejméně 15 let jela na plný
plyn a často vyšší rychlostí, než na jakou byla „konstruovaná“. Většina politiků
se raději uchyluje k plánům, jak americkou ekonomiku „stimulovat“.
Zatímco republikáni sází spíše na snižování daní, demokraté by chtěli zvýšit
výdaje, především na programy pro příjmově slabší skupiny. Výsledkem horečnatého
jednání je tzv. „povzbuzující balíček“, který má do americké ekonomiky rychle
napumpovat 150 miliard dolarů. Většina Američanů by v dubnu měla obdržet od
vlády šek na několik set dolarů jako credit proti zaplaceným daním. Podle plánu
Sněmovny by každý dospělý Američan měl dostat šek na 800 dolarů, Senát navrhuje
1000 dolarů pro domácnost a 300 dolarů pro každé dítě. Politici se ještě
dohadují, zda mají šeky dostat i ti, kteří pobírají sociální dávky, či zda se má
prodloužit doba pobírání podpory v nezaměstnanosti. Jedno je však evidentí:
američtí politici jsou odhodláni před volbami demonstrovat svoji schopnost
odvrátit ekonomickou recesi, ať to stojí, co to stojí.
Snaha napumpovat peníze do americké ekonomiky je sice politicky pochopitelná,
ale ekonomicky kontraproduktivní. Dnešní potíže jsou způsobeny především
neudržitelnou mírou utrácení v USA, kde domácnosti i vláda utrácí více než kolik
jsou jejich příjmy. To jde krátkodobě, ale není to udržitelné desítky let. Bylo
by proto lepší smířit se s realitou nyní, než dále přikládat pod kotel a
zvyšovat zadlužení státu. I kdyby došlo k recesi nebo stagnaci americké
ekonomiky, bylo by to pravděpodobně jen krátkodobé zakolísání, nešlo by o žádnou
Velkou depresi, jako ve 30. letech minulého století.
Pozornost zaslouží ještě jeden aspekt dnešní paniky v USA a to ten, že se k ní
přidal Fed, americké centrální banka. Centrální banky by již z definice věci
měly být nezávislé na politickém cyklu a měly by být schopné udržet si chladnou
hlavu. Navíc, guvernér Fedu, Ben Bernanke je v čele Fedu právě jeden rok a na
dalších šest let má tedy své místo jisté. Přesto Fed přispěchal s nebývalým
snížením sazeb o 3 bodu na mimořádném zasedání, svolaném narychlo pouhý týden
před standardním termínem. Fed tak vypadá spíše jako ochránce kapitálových trhů,
které začaly koncem ledna pomalu implodovat. Slovutný „Greenspanův put“ se
změnil na „Benův put“, což je jistě dobrá zpráva pro makléře na Wall Streetu,
ale pro ekonomy je to spíš důvod k obavám. Arsenál americké vlády i Fedu je
totiž téměř prázdný. Deficit rozpočtu je už teď vysoký, sazby zase tak nízké, že
hrozí akcelerace inflace. Co bude vláda a Fed dělat, když se zpomalení
prohloubí?
Autor je docent ekonomie na Institutu ekonomických studií FSV UK, člen Institutu
pro sociální a ekonomické analýzy ISEA, „Research Fellow“ mnichovského CESifo
institutu a „Residential Scholar“ amerického think-tanku CEPA ve Washingtonu DC.
V letech 1998 až 2001 hlavní ekonom Patria Finance.
