Fakt: Dnes je venku 26°C, slabý vítr, bez mraků, nulové srážky.
Názor: Dnes je venku hezky.
Názor je subjektivní. Fakt je objektivní
Názor je ve své podstatě vyjádřením pocitů ohledně čehokoliv. Mohou mít základ ve faktech, ale nemusí. Často se stává, že jsou názory založeny na emocích. Nejlepší možný příklad názoru je subjektivní pocit založený na emocích, který v nás vzbuzují umělecká díla. Fakta jsou pro všechny stejné, nejde je interpretovat jinak, znamenají pořád jedno a to samé, proto jsou na rozdíl od názorů objektivní.
Názor je vytvořen. Fakt je nalezen
Názor si každý z nás může sám vytvořit, takže není možné ho znát, dokud ho dotyčný nevysloví. Fakta může každý zjistit bez ohledu na to, jestli spolu jednotlivci někdy v životě mluvili. Všem říkají to stejné, všichni je budou znát a mohou o nich společně diskutovat. Fakt tedy nelze vytvořit, názor nelze najít. Pokud někdo jako svůj názor prezentuje něco, co lze najít, nejedná se o názor.
Názor interpretuje realitu. Fakt popisuje realitu
Příklad s počasím ilustruje interpretaci reality dobře. Existují nějaká fakta ohledně toho, jak venku skutečně je, ale názor, že je tam „hezky“ všechna tato fakta interpretuje a shrnuje v jednom slově.
Názor nemůže být ověřen. Fakt může být ověřen
Názory zpravidla nelze ověřit, protože se jedná o pocity jedince. Nejde zjistit, jestli takové pocity skutečně má; například zda se mu skutečně líbí hudba, o které tvrdí, že se mu libí. Fakta lze ověřit, takže pokud někdo řekne: „Většina Čechů je proti [něčemu]. To je můj názor“, jedná se o FAKTICKÉ prohlášení, které je ale chybně prezentované jako názor.
Názor je prezentován v zaujatém jazyce. Fakt je prezentován v neutrálním jazyce
Emotivně zabarvený jazyk je obvyklý při prezentování názorů. Jak jsme již stanovili, názor je subjektivní, vytvořený a často založený na emocích. Fakta bývají prezentována v nezaujatém jazyce: „Něco je něco“; „Něco povede k něčemu.“
Pokud uvidím člověka, který kulhá a řeknu: „Má zlomenou nohu, ale to je jen můj názor“, pak se nejedná o názor, ale o faktické konstatování, i když to jako názor může vypadat. Můžu si myslet, co chci, faktem ale zůstává, že NEVÍM, zda člověk má skutečně zlomenou nohu. Vědět to ale můžu. Je tedy na pováženou (až lze říct hloupé), proč bych si bez důkazů myslel něco, co můžu s důkazy vědět. Tedy můžu to nalézt a ověřit, jedná se o objektivní skutečnost popsatelnou v neutrálním jazyce: „Ten člověk má zlomenou nohu.“ To není názor, ale fakt.
Když si to tedy celé shrneme, tak základní rozdíly mezi názorem a faktem jsou následující:
Fakt: Je objektivní, je nalezen, popisuje realitu, může být ověřen, je prezentován v neutrálním jazyce.
Názor: Je subjektivní, je vytvořen, interpretuje realitu, nemůže být ověřen, je prezentován v zaujatém jazyce.
