Příspěvky nebo odpovědi uživatele Dejna

Pánové, všimli jste si toho? Po letech mediální kampaně ze strany čezu, která měla za cíl zdiskreditovat smysl ochrany životního prostředí pomocí obnovitelných zdrojů, se postoj trochu obrací. Že by? Při hlášení o výrobě mluvčím čezu Křížem byla alternativa vždy takřka nevyslovována. A Dnes? Noviny píšou o zprávě mezinárodního týmu k nezvratným změnám životních podmínek na planetě díky globálnímu oteplování, v Davosu se hned po AIDS mluví znovu o změně klimatu. A náš čez umně zareaguje. Rozepíše se, jak překotně se zvyšuje výroba z biomasy a větru. Aby nebyl pozadu, s tím, jak on je vlastně pro, když už jsou všichni pro. My se snad dočkáme i toho, že čez si nějaký větrný park postaví. A při jeho důrazu na image bych se nedivila, kdyby to brzo neudělal.

Ano, Pijacku, taky si to myslím...

Než se odhodláte k dalšímu emotivnímu výpadu, přečtěte si o tom něco, třeba na www.vetrnyserver.cz. Ale vy asi, jak vás vidím, víte všechno dopředu.

Greenhorne, ať vám někdy žena ukáže složenku, kolik platíte za elektřinu. Nevím, kolik u vás v domě svítí neustále stowatových žárovek, ale naše čtyřčlenná domácnost se při možná nadstandartní spotřebě do uvedeného limitu vleze. Možná jste si to spletl s celonárodní spotřebou, a vydělil počtem obyvatel. O té ale tady nikdo nemluvil. Šlo tady jen o spotřebu domácností.

Vidím, že vám fantazie pracuje. Zkuste nějaký serióznější argument.

K tomu mám jen malý technický dodatek, větrné elektrárny se zapínají při 4 m/s, a již při 8 m/s je hluk pozadí, jak uvádí Pijack, větší a elektrárny se stávají pro pozorovatele neslyšitelnými. Připomínám, že se stavějí hlavně tam, kde se vyskytují silné větry, aby mohly stroje jet co nejčastěji na nominální výkon, tj. kolem 13 m/s.

Pijacku, s tím jádrem máte naprostou pravdu. Když vidím tu hysterii kolem, říkám si díkybohu, že máme aspoň dvě jaderné elektrárny. Jenom mi řekněte, proč všichni věří tomu mediálnímu masírování, a přitom u nás nestojí prakticky žádná větrná elektrárna?

Princip spalování biomasy spolu fosilními palivy v zemích EU není považován za obnovitelný zdroj. Jenom naivka může věřit prohlášením provozovatele, kolik spálil biomasy a kolik uhlí. A čarování s výhřevností se přímo nabízejí - koupím vlak štěpky, roztopím kotle, a do kolonek si místo koupeného smrku napíšu dub. Robe, doufám že tady neklesnem až na úroveň ponižování toho druhého, ale ještě k těm větrníkům. Přece mi nechceš říct, že při stavbě všech 40 000 velkých větrných elektráren, co v Evropě jsou, byli místní lidé obelstěni, a teď jsou nešťastní, že je tam mají? To nemyslíš vážně, že ne. A při hodnocení hluku se musíš postavit pod elektrárny, které budou stát u nás, tzn. ty nejmodernější, a hlavně třílisté, a ne pod nějaké dvoulisté experimenty z minulého století.

Psát tady názory distribuček na vítr je něco jako se ptát Greenpeace na přínos z lovu velryb.

Prosím Vás, nepleťte si zastánce obnovitelných zdrojů z ekoteroristy. Ani nevíte, jak je mi líto, že většina, podporující vítr nebo solar chce zkoncovat s jádrem. Jak by to ale ve skutečnosti vypadalo, se vymyká i mé představě. Takže to shrnu: je nutné, aby ve státě, který není dlouhodobě schopen zajistit výrobu elektřiny z vlastních zdrojů (sama bych si přála zvětšení podílu jádra), existoval mix všech druhů zdrojů energie, tedy i větru. Nikdo tady nechce stavět elektrárny na každém kopci.Optimistická verze může obsahovat 3 - 4% větru z celkové výroby elektřiny. Společnost, která podporuje všechny formy obnovitelných zdrojů, se chová velice zodpovědně k dalším generacím. Proč myslíte, že se elektřina z větru vykupuje za 8 centů a nebo z fotovoltaiky za 55 centů? Proto aby se někdo nabalil? Kdepak, stát udržuje tyto obory podnikání ve hře, umožňuje zájemcům v oboru podnikat, provádět výzkum a následně zlevňovat jak stroje, tak vyprodukovanou elektřinu. Vždyť za dvacet se elektřina z větru zlevnila o osmdesát procent! Protože zatím není vyřešen problém plné náhrady fosilních paliv (např. jadernou fůzí), existence alternativních zdrojů je namístě. A myslet si, že kWh z uhlí stojí jenom korunu padesát, a nemyslet na externality ( které platí stát , a tím samozřejmě my všichni - patří sem náklady od rekultivace povrchových dolů přes revitalizaci Krušných hor, zničených kyselými dešti, až po velké výdaje státu na léčení větší nemocnosti v oblastech, kde je zhoršené prostředí právě díky uhelný elektrárnám), je velice krátkozraké.