Příspěvky nebo odpovědi uživatele psycho tv

to je to , co je na akciich uni nebezpecne, staci jedna havarka v chemicce a akcie se sune dolu a to muze prijit kdykoliv

to je jen takova sranda s tim pravopisem, ze jo?

hm, to je blbina

anebo blbe shortli, ze...

Generální ředitel ČEZ Martin Roman uvedl, že se ČEZ velice vážně zajímá o koupi tepelné elektrárny a hnědouhelného dolu v Černé Hoře. Ta kvůli vysokému schodku státního rozpočtu plánuje velice rychlou privatizaci těchto dvou položek. Prodej by mohl být zahájen již v lednu 2005.

Podle Romana trpí Černá Hora nedostatkem vlastní energetických zdrojů a velkou část spotřeby elektrické energie dováží, takže jsou velmi reálné předpoklady zvýšení produkce uhelného dolu a patrně i výstavby dalšího bloku elektrárny, pokud je ČEZ v prodeji získá.

ČEZ se také zajímal o privatizaci v Tunisku, ale podle Romana je tento směr zřejmě nereálný.

Podle týdeníku Euro zvažuje Unipetrol výstavbu vlastního zásobníku pohonných hmot, aby tak snížil svou závislost na společnosti Čepro, která je v České republice hlavním uskladňovatelem pohonných hmot. Investice do zásobníku by mohla stát až 100 mil. Kč. Zásobník s kapacitou 40 mil. litrů pohonných hmot by Unipetrol vystavěl v areálu dceřiné společnosti Kaučuk

CEZ is among 9 investors interested in 3 Bulgarian coal power plants (2GW of total installed capacity). Bulgarian government reportedly expects to raise EUR 200mil from the sale of all three power plants.

V první polovině února by měl přitom kabinet dostat průběžnou zprávu o stavu prodeje firmy. Již k tomuto datu, tedy po prvním kole tendru, by se mohli ministři rozhodovat, zda budou v soutěži pokračovat, nebo dají přednost prodeji akcií na kapitálovém trhu. V případě pokračování tendru má vláda schválit uchazeče vybrané pro druhé kolo, kteří dostanou možnost podat závazné nabídky.  Podle materiálu, který má ČTK k dispozici, se vláda musí ve středu rozhodnout, zda do výběrového řízení pozve jen telekomunikační firmy nebo i jejich konsorcia s finančními investory.

Podle toho poradenská firma CSFB/Česká spořitelna osloví jednotlivé potenciální uchazeče. Ještě před Vánoci by měli mít investoři možnost provést ekonomickou a právní prověrku ve firmě.

Zároveň se zahájením prodeje celého balíku ve zkráceném výběrovém řízení chce ministerstvo financí začít i s přípravou prodeje akcií firmy na kapitálových trzích. Ten by následoval v případě, že vláda nenajde vhodného kupce celého podílu. Se sbíráním cenových nabídek investorů a následným úpisem akcií počítá ministerstvo zhruba v polovině dubna.

France Télécom - je druhým největším operátorem v Evropě po Deutsche Telecomu. Firma nyní kvůli dluhům šetří a podle analytiků její plánované investice na Český Telecom nestačí. Podíl má již v polské telekomunikační společnosti TPSA a v polském mobilním operátorovi Centertel. Její dceřinou firmou je mobilní operátor Orange, který například vlastní 64 procent akcií mobilního operátora Orange Slovensko. 

Společnost má téměř 120 milionů zákazníků, její služby lze využít ve 220 zemích pěti kontinentů. V loňském roce měla firma čistý zisk 3,2 miliardy eur při tržbách 46 miliard eur. Společnost zaměstnává 220.000 lidí.
 
Swisscom - švýcarská telekomunikační firma, kterou kontroluje stát. Firma tvořila s nizozemskou KPN konsorcium TelSource, které do loňského roku vlastnilo 27 procent akcií Telecomu. Konsorcium poté akcie prodalo na kapitálových trzích. Kromě Českého Telecomu se Swisscom bezúspěšně ucházel i o Telekom Austria, který byl
nakonec prodán na trhu.  Čistý zisk Swisscomu loni vzrostl o 90 procent na 1,57 miliardy franků (asi miliarda eur), ale první pololetí bylo slabé kvůli prodeji německého operátora debitel. Obsluhuje 3,1 milionu pevných a necelé čtyři miliony mobilních linek. Společnost zaměstnává necelých 16.000 lidí.
 
TDC - dánský operátor vznikl spojením čtyř menších firem; na domácí půdě obsluhuje 4,5 milionu předplatitelů pevných a 8,2 milionů mobilních linek. Majitelem 40 procent akcií firmy byl donedávna americký gigant SBC Communications, v listopadu však své akcie za 740 milionů dolarů prodal. V loňském roce firma vykázala zisk 305 milionů USD (asi 244 milionů eur) při tržbách blížících se devíti miliardám USD. Zaměstnává 19.500 osob.

V minulosti se TDC angažovala v Českých radiokomunikacích, nyní drží sto procent akcií v Contactelu. Další zahraniční aktivitou je TDC Switzerland, jež vznikla spojením provozovatele pevných telefonních linek Sunrise a mobilního operátora diAx. TDC má podíly i v polském mobilním operátorovi Pollkomtel, zvažuje nabídku na koupi licence k provozování sítí třetí generace v Maďarsku a vlastní litevského mobilního operátora.   

Agentura Bloomberg dnes uvedla, že podle návrhu rozeslaného ministrům pro středeční jednání vlády, by mělo dojít k formálnímu otevření tendru na prodej % 51 akcií v týdnu začínajícím 20. prosince. Potenciální zájemci by na základě informačního memoranda měli podat předběžné nabídky do konce ledna. Na základě předběžných nabídek by měli být vybráni zájemci do druhého kola. Tito zájemci v následujících dvou měsících – tedy do konce března – musí provést proces due dilligence (hloubkovou kontrolu) a podat závaznou nabídku.

Velmi pozorně budeme sledovat, zda vláda umožní vstoupit do soutěže také finančním investorům. Ekonomický poradce premiéra Mládek řekl, že v privatizaci ČTelu by měla být umožněna účast finančním investorům (venture fondům). Tento krok není překvapením, protože není téměř žádný zájem strategických (telekomunikačních) investorů (viz. níže). Venture fondy však nenabídnou žádnou prémii (očekáváme nabídky do 310 Kč za akcii = 51 mld. korun), rychle stáhnou akcie ČTelu z trhu a prodají Eurotel tak, aby optimalizovaly daňové záležitosti a nedělily se o hodnotu s minoritními akcionáři.

Pouze opakujeme naše hodnocení z minulého týdne. Představa vlády, že je možno prodat jednu z největších českých firem během tří měsíců a získat požadovaných minimálně 60 miliard korun (podle poslance Mládka a ministra informatiky Mlynáře) je naprosto naivní a nerealistická. Problémem není jenom časový rámec, který nedovoluje podrobně se seznámit se situací ČTel a Eurotelu a vyústí v nízkou nabídka (rizika si zájemci zohlední v nížší nabídce).

Hlavním problémem přímého prodeje je absence zájemců z řad telekomunikačních firem. O ČTel nemají zájem žádné telekomunikační společnosti s výjimkou Swisscom a TDC. Podle našeho názoru a informací však žádná jiná telekomunikační firma nemá zájem z důvodu odlišných priorit - zaměření na růstové telekomunikační trhy, výplata dividend, snižování dluhu nebo přítomnost v ČR (Deutsche Telekom prostřednictvím T-Mobile ČR).

Společnost TDC považujeme s ohledem na výsledky dosažené v Českých radiokomunikacích za nesolidního partnera (vyvedení podílu v T-Mobile ČR do daňového ráje, špatné hospodářské výsledky Contactelu). Zájem Swisscom o Český Telecom se setkal s negativním přijetím ze strany majoritního akcionáře, kterým je s podílem 68% švýcarská vláda. Švýcarský ministr financi Hans-Rudolf Merz dal najevo svou nechuť k jakýmkoliv projektům, které by mohly ohrozit ziskovost společnosti (Financial Times, 2. prosince 2004).

Podle Financial Times (FT) je zájem Swisscomu o ČTel ve Švýcarsku hodnocen skepticky, a to vzhledem k dosavadním slabým výsledkům při akvizicích. Swisscom se pokoušel získat Telekom Austria opakovaně v letech 2003 a 2004. Oba pokusy však zkrachovaly. Podle FT byly na obou stranách známky neschopnosti. Ministrův komentář podle FT posílil silný dojem, že management Swisscomu možná s Telekom Austria vyjednával, aniž by měl podporu celého představenstva. Kromě toho bude management velmi těžce vysvětloval prodej menšinového podílu v Českém Telecomu za 255 Kč/akcii v r. 2003 a následný nákup 51% za 330-340 korun v horizontu 24 měsíců. Swisscom nemá žádnou zahraniční akvizici a zkušenosti.

Naopak silný zájem projevují pouze finanční investoři (venture fondy) díky nízkému zadlužení a silnému cash flow ČTel. Venture fondy jsou z důvodu požadovaného výnosu (min. 20-25% p.a.) a rizik transakce ochotny nabídnout podle našich analýz maximálně 46-51 mld. korun! Stát se vystavuje vysokému riziku ztráty 10-15 mld. Kč daně z mimořádného zisku za prodej Eurotelu a 2,5 mld. korun daňových výnosu po následujících 4-5 let (celkem 20-28 miliard na daních).

Struktura zájemců tedy neumožňuje vytvořit dostatečně silnou konkurenci a dosáhnout ceny, kterou je možno realizovat při prodeji přes trh (55-57 mld.). Zájemci budou požadovat široké spektrum záruk, které snižují pravděpodobnost úspěšného dokončení privatizace. Realizace prémie za kontrolu je velmi nepravděpodobná, protože finanční investoři musí dosáhnout návratnosti kapitálu min. 20-25% p.a. a získat 90% akcií umožňujících „leverage buy out“ (LBO - nákup na dluh a převedení dluhu na kupovanou společnost) operaci.