Tak jsem si přečetl článek Jany Klímové. Je to nána. To je to jediné, co mohu říct. Je jedno, zda to dělá z přesvědčení nebo pro peníze.
Pořád nemohu pochopit, jak v nejčtenějších českých novinách může v rubrice Ekonomika působit takový diletant, kterému nedochází elementární ekonomické souvislosti.
Přestože už jsem se to tu jednou pokoušel nastínit, dovolím si zopakovat, proč je to že někdo nabízel 50 mld. (nebo třeba 100 nebo 1000) naprosto irelevantní informace.
Ve světě existuje mnoho metod na ocenění podniku. Ty se dají rozdělit asi do 3 skupin. Výnosové, majetkové a metody založené na analýze trhu. Metody odeňování jsou standardizované a praxí uznávané (i když třeba anglosaský svět klade důraz na jiné metody než třeba Němci). V poslední době se objevují i nové metody, např. EVA (economic value added) nebo MVA (market value added).
Metoda ocenění by měla být jasná a jednoznačná. Jednoznačnost metody znamená, že znalec by měl bez problémů zopakovat celé ocenění se stejnými nebo PODOBNÝMI výsledky. V praxi se pak dává přednost kombinaci alespoň dvou metod.
Nevím, jakou (jaké) metodu použil znalec pro ocenění REAS. Jedno však vím jistě. To, že někdo nabízel za REAS 50 mld., není v žádném případě relevantní informace. Dokud se totiž obchod nerealizuje nevíme, co svou nabídkou nabízející sledoval...
Existuje sice metoda srovnatelných transakcí (patřící do skupiny metod založených na analýze trhu). Ta však vychází z REALIZOVANÝCH transakcí - počítá se zde násobitel na základě ceny SKUTEČNĚ zaplacené. Tato metoda pak předpokládá existenci rozsáhlé datové základny pro tyto transakce. Ta v ČR rozhodně není.
Posudek na ocenění REAS jsem neviděl a nemohu ho proto hodnotit. Přesto bych chtěl doporučit lidem (a myslím tím hlavně pani Klímovou), kteří ani neznají rozdíl mezi objektivizovnou hodnotou a subjektivním oceněním, aby se k problému, kterému nerozumí, radějí nevyjadřovali.