Příspěvky nebo odpovědi uživatele HeBe

Výklad pojmu vykazuje je správný.

Má to tyto důvody:

- daňovou ztrátu FU vyměřuje - a jenom pokud bude vyměřena (t.j. bude uvedena v přiznání a FU ji nezpochybní), smíš ji v dalších letech odečíst od základu daně. Nebude-li vyměřena, nemůžeš ji odečíst.

- samozřejmě se nemusíš přiznat, že ztrátu máš - nejsi povinen  uplatňovat výdaje proti zdanitelným příjmům, to je právo.

Nejdříve terminologie:Rezervy se tvoří ke časovému rozprostření plánovaných jednorázových výdajů do více účetních období. typický příklad jsou rezervy na opravy hmotného majetku. Tvoří se na vrub nákladů.Opravné položky vyjadřují změnu (snížení) hodnoty aktiv. Tvoří se na vrub nákladů.Typický příklad - nedobytné pohledávky nebo nepotřebné zásoby.Pro firmy je podstatné, zda tyto náklady snižují základ daně z příjmu nebo ne. Daňově účinné rezervy a opravné položky lze tvořit pouze podle zákona o rezervách (platí pro ČR).Rezervy a opravné položky daňově neúčinné si může každá firma tvořit prakticky libovolně (respektive co auditor spolkne), přehnáno ad absurdum i na chřipku pana ředitele (klesne jeho výkonnost a tím i výkonnost firmy).Ovšem - obé snižuje zisk a tedy není z pohledu vedení (manažerů) žádoucí (většinou bývají placeni úměrně zisku (a eventuelně i hodnotě netto aktiv).Ve Vašem příkladu - rezervu na spory s odběrateli tvořit můžete, ale pouze jako nedaňovou.

Aby ses s tím nemusel opisovat a kreslit graf zkus odkaz:

http://www.bsse.sk/Obchodovanie/_PriemerCenaHistoria.aspx?LANG=SK&TypCp=A&IcCp=64&Od=7.%201.%202000%200:00:00&Do=16.%208.%202005%200:00:00

Předem se omlouvám všem, kdo vědí "wo co gou", toto vysvětlení je pro laiky účetnictvím "nepolíbené".

Smyslem účetnictví je poskytnout "věrný, poctivý a úplný" obraz o majetku a dluzích (rozvaha) a hospodaření (výsledovka) firmy. Zavedlo se, že tento obraz se pravidelně (ročně) publikuje ve formě účetní závěrky. Ta slouží nejen pro určení daní, ale ovlivňuje např. i cenu akcií na burze. 

Za posledních cca 200 let vznikly ekonomicky propojené komplexy, které se skládají z formálně nezávislých firem. Tyto komplexy někdy přesahují i hranice států.

Je evidentní, že část obratu jednotlivých firem tvořících takový komplex (konsolidovaný celek) může být tvořena vzájemnými hospodářskými transakcemi. Pak prostý součet údajů  ze závěrek firem neodpovídá realitě (příklad dohnaný ad absurdum - komplex tvoří dvě firmy. Firma A koupí lokomotivu, prodá ji firmě B, ta ji prodá zpět firmě A, ta zase firmě B, ...... a každý prodej jde za vyšší cenu než předchozí. Obě firmy - každá zvlášť - vykazují výborné výsledky, tržby rostou, cena akcií obou firem roste, manažeři si "nahrabou" na motivačním programu, .... Až nakonec lokomotivu sežere rez a ......).

Proto účetní předpisy u takových komplexů ukládají sestavovat tzv. konsolidovanou závěrku za celý komplex - když to VELMI zjednoduším, na celý komplex se pohlíží jako na JEDNU firmu a posuzuje se majetek, dluhy a hospodaření (výsledovka) celého komplexu. Tato konsolidovaná závěrka většinou slouží pro banky a investory, obvykle se z ní neurčuje daň z příjmu.

Život je složitý a míra provázanosti podniků v komplexu může být různá. Proto se konsolidace provádí různými metodami. České účetní předpisy rozlišují úplnou a "částečnou" podle míry provázanosti.

No a UNI bude konsolidována úplně - tedy jeho závěrka se stane částí závěrky konsolidující jednotky - tedy PKN. Není to nic neobvyklého, sám UNI je holding a v minulosti sestavoval konsolidovanou závěrku za všechny své dcery.

ROZHODNĚ to (samotný fakt konsolidace) neznamená, že akcie UNI budou vyměněny za akcie PKN.

Bližší informace: zák. č. 563/91 Sb. o účetnictví - viz § 22 a následující.K tomu navazující předpisy, zejména vyhl. 500/2002 Sb., a České účetní standardy - FZ01/2003 a "hafo" Mezinárodních účetních standardů

zkuste prosím specifikovat dotaz na email be.he@seznam.czJe několik variant situace. Obecný rozbor přesahuje rámec příspěvku.

Klídku,

nepovažuji za ideální v tomto případě bazírovat na "příležitostnosti" a "nesoustavnosti".

Pokud chce někdo argumentovat finanční činností - převodem CP, pak je malinko mimo. On je jistý rozdíl mezi prodejem akcie a převodem akcie. Rozdíl zřejmě jemný a subtilní, leč myslím si, že existuje.

Začneme u obchodního zákoníku, § 156a - převod zaknihované akcie se provádí zápisem převodu v evidenci.

Specialitou k obchodnímu zákoníku pokud jde o převody CP je zákon o podnikání na kapitálovém trhu - 256/2004 Sb. - podle mého názoru převod provádí obchodník s CP - výhradně právnická osoba (a.s.) s licencí od KCP. Na podporu tohoto názoru ocituji § 96 odst. 4:

 (4) Obchodník s cennými papíry, který obstaral převod investičního nástroje, dá neprodleně příkaz k zápisu změny vyplývající z převodu do příslušné evidence.

Všimni si - obchodník s CP a nikdo jiný (krásný administrativní monopol, že).

Dílčí závěr - převod CP je jedna z činností obchodníka s CP.

Pochybuji, že podmínky pro obchodníka s CP splňuješ. Pokud je nesplňuješ, pak nemůžeš provádět finanční činnost ve smyslu § 54 odst. 1 písm. a) ZDPH - převod cenných papírů a inkasovat za to odměnu - poplatek. Tento § 54 odst. 1 písm. a) podle mého názoru pokrývá právě jeden specielní případ zprostředkování - nákup a prodej CP a týká se těch, kteří se tímto zprostředkováním živí.

Zbytek by již měl být pouze taktickou záležitostí:

- vyslechnout názor druhé strany a vymámit ho písemně

- podle argumentů, které druhá strana použije, pak písemně naformulovat námitky.

Klídku, ZDPH má povícero diskutabilních míst a toto je jedno z nich. Můj názor je, že (pokud vyloučíme obchodníky s CP, právnické osoby a situaci, kdy fyzická osoba zahrnula CP do obchodního majetku) prodej CP se nepočítá do obratu. Proč:

Základní ustanovení zákona -tzv. obecná ustanovení - hlava I definuje mimo jiné:

- předmět daně - sem spadá dodání zboží dle § 2 odst. 1 písm. a)

- co spadá do dodání zboží - nespadají tam akcie - viz § 4 odst. 2

Tedy v obecných ustanoveních je prodej akcií vyloučen z působnosti ZDPH.

Pak následuje Hlava II, která definuje uplatňování DPH. Mám za to, že uplatňování DPH se týká situací, které spadají do okruhu působnosti zákona tak, jak je definován v hlavě I. Protože v hlavě I je prodej akcií z působnosti zákona vyloučen, nelze příjmy z této činnosti podřadit pod termín obrat, který je použit v hlavě II, § 6 odst. 2.

Zajisté diskutabilní názor. Nicméně jistou oporu pro něj mám. Touto oporou je stanovisko MF, publikované dne 16.7.2004 - je k sehnání v ASPI jako LIT č. 24713, . Toto stanovisko primárně řeší úroky z vkladů a dividendy z investičních nástrojů (nezapočítávají se do obratu). Obsahuje však další pro naše účely zajímavé odstavce - konkrétně tvrdí (zkráceno), že pokud něco není předmětem DPH, nepočítá se to do obratu.

Pro jistotu zkopíruji celé stanovisko (citace):

  K posuzování výše  obratu dle par. 6  zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané  hodnoty (dále jen "zákon  o DPH"), sdělujeme, že přijaté   úroky   z vkladových   produktů   (např.  běžných  účtů, termínovaných   vkladů   apod.),   přijaté   úroky   a   dividendy z investičních nástrojů  (např. cenných papírů)  nejsou úplatou za poskytnutou  službu  a  tedy  nejsou  předmětem  daně podle zákona o DPH. Tyto  příjmy či výnosy nejsou  finanční činností podle § 54 zákona o DPH.

     V případě předložení cenných  papírů např. obligací, státních pokladničních  poukázek  apod.  emitentovi  k proplacení  ve lhůtě splatnosti  se ze  strany subjektu,  který předkládá  cenné papíry rovněž  nejedná o plnění,  které  je  předmětem daně  podle zákona o DPH a nejedná se o finanční činnost ve smyslu § 54 zákona o DPH.

     Protože  výše uvedené  příjmy nejsou  finanční činností podle § 54  zákona o DPH  a nejsou  předmětem daně  podle zákona  o DPH, nezahrnují se obratu daně podle § 6 zákona o DPH.              "konec citace"

Sebekriticky musím přiznat, že na můj vkus toto stanovisko nešťastně obrací argumentaci tím, že nejprve tvrdí, že činnost není finanční činností podle § 54 a pak teprve konstatuje, že činnost není předmětem daně.

K dotazu na společné zdanění manželů - viz § 13a zák. č. 586/92 Sb. - POKUD lze společné zdanění použít (a pozor - to nejde vždycky), zahnují se do společného základu daně manželů dílčí základy daně podle §§ 6 až 10 - tedy i příjmy z prodeje CP.

Velmi zajímavé názory k akciím a obratu pro registraci DPH. Doporučuji se nejprve podívat na základní ustanovení zákona o DPH (235/2004 Sb).

Logika věci - chci zjistit, co se zdańuje DPH a podívat se, zda do tohoto okruhu patří akcie.

ZDP v základních ustanoveních definuje:

- co je předmětem daně - viz § 2, nás zajímá odst. 1 písm. a), konkrétně dodání zboží (pochybuji, že b y si někdo spletl akcii s nemovitostí nebo službou).

- i ptáme se, co je to zboží - viz § 4 odst. 2 - a dozvíme se, že zbožím jsou věci movité, elektřina, teplo, chlad, plyn a voda. Další věta říká, že za zboží se nepovažují peníze a cenné papíry. Peníze vynechme (pochopitelně jen pro účely DPH !!!). Akcie je cenný papír podle zák. č. 591/1992 Sb. (Doufám, že tato cennost se projeví i na UNI). U cenných papírů existuje jedna výjimka, a to dodání listinných cenných papírů od výrobce (obvykle z tiskárny) emitentovi (poznámka - doufám, že diskutující nejsou tiskárnou a pokud jsou, že netisknou akcie UNI - aha, ony nejsou listinné). Tuto výjimku považuji za logickou - tiskárna dodává potištěný papír za cenu papíru plus cenu tisku (v ideálním případě je tato cena několikařádově menší než cena akcie).

Shrnutí argumentace - DPH se týká dodávky zboží, přitom akcie není považována pro účely DPH za zboží podle § 4 odst. 2 věty druhé.

Proč si tedy motat hlavu dalšími ustanoveními ZDPH ?

Nepleťte sem:

finanční činnosti - převod cenných papírů - to má úplně jiný smysl (u obchodníka s CP je předmětem DPH jeho marže a ne obrat na CP).

krácení koeficientem - vysvětlení přesahuje rozsah této diskuse.

Jenom zabila ? To ta moje je vynalézavější.

názor Grobečka, že "Odkup bude na průměrce, PKN nejsou idioti, UNI si v pohodě vytunelují a minority na to nepotřebují" je v něčem správný, s něčím se dá polemizovat. PKN dokázali za nějakých 100-110 Kč/akcie koupit firmu, jejíž fair cena je poněkud (dvakrát ?) vyšší.
Pokud jde o tunelování -  zkušenosti ukazují  že tunýlky kope vedení a ne majitelé. Obvykle na ně majitelé (všichni, ne jen někteří) doplácejí (Enron, Parmalaat).
Doporučuji se podívat na http://www.ihned.cz/1-10071660-16211950-001000_d-0d  a uvážit, kde je PKN dle tržní kapitalizace i zisků. Bez akvizice UNI by byl nejslabším vzadu (a určen k "sežrání" nebo alespoň "přidušení"). S UNI má zřetelnou šanci.  To je také velmi pravděpodobná odpověď na otázku po dlouhodobé strategii PKN. Samozřejmě mohou (mohou se pokusit) stáhnout UNI z burzy,  mohou jej zkusit "vytunelovat", ale když to udělají, chovají se jako kapři, kteří si vypustí rybník. Jiný jim nikdo nedá. Co myslíte - jsou nebo nejsou idioti ?
Co bude dělat trh v příštích dnech - já to nevím. Ale vidím, že je čas na oběd a zobchodováno bylo necelých 600 M. Z toho 60 % na ČEZu. Proč ?