Tajné služby po celém světěvčetně naší rozvědky už delší dobu varují: pro moderní společnostpředstavuje čím dál větší hrozbu především nedostatek energetickýchzdrojů. Téma energetické bezpečnosti se tak dere do popředí zájmutakřka všech vyspělých států.
23. 7. 2008 04:15 Češtíodborníci přitom upozorňují, že i přes nedávné přiškrcení dodávek ruskéropy je pro Českou republiku v této souvislosti nejpalčivější spíšeotázka zemního plynu a také domácí scéna.
Na rozdíl od ropytotiž na ruském plynu pořád závislí jsme a navíc nemáme stále jasno ovlastní energetické koncepci. Experti ale i tak ubezpečují, že protiostatním středoevropským státům je i díky soběstačnosti ve výroběelektrického proudu naše energetická bezpečnost na poměrně vysokéúrovni.
Podle českého velvyslance pro energetickou bezpečnostVáclava Bartušky není v tuto chvíli důvod nevěřit ruské straně, že byza uzavřením kohoutů ropovodu Družba, které přišlo bezprostředně popodpisu smlouvy o umístění amerického radaru na našem území, bylapolitika.
„Rusko velmi dobře ví, že naší spotřebu ropy jsmeschopni stoprocentně pokrýt z ropovodu Ingolstadt a že jsme díky tomujediná země v regionu, která má ohledně ropy volnost. Pokud by náschtěli Rusové přitlačit ke zdi, udělali by to spíše přes plyn,“ řekl ktomu Právu Bartuška.
Doplnil, že zemní plynodebíráme částečně z Norska, ale pouze ze 30 procent a tento objem byšel razantně navýšit pouze velmi komplikovaně. „Stát navíc začátkemtisíciletí privatizoval páteřní plynovod, což jinde v zahraničí patříke strategickým majetkům,“ dodal Bartuška.
Rozvědka se o energie zajímá dlouhodoběOdůležitosti tématu energetické bezpečnosti svědčí i to, že sledovánísituace na poli energetických zdrojů patří v poslední době takřka khlavní náplni práce české rozvědky a Rusko je přitom v hledáčkuzpravodajců na čelních pozicích. Na hrozbu omezených dodávekenergetických zdrojů z Ruska upozorňují zpravodajci naší vládu jižněkolik let.
„Kontrola nad dodávkami těchto surovin jesamozřejmě obecně jeden z nejsilnějších mocenských nástrojů, kteréRusko má a také ho neváhá využívat. Tuto oblast sledujeme dlouhodobě asystematicky,“ řekl k tomu Právu odcházející náměstek ředitele českérozvědky Jan Beroun.
Po podpisu smlouvy o radaru je navíc zájemtajné služby o tuto oblast podle něj ještě intenzivnější, i když Ruskojakoukoliv spojitost aktuálního „ropného“ výpadku a českézahraničně-politické orientace popírá.
Do role energetickyrelativně dobře zabezpečené země nás podle Bartušky staví zejména fakt,že nejsme nuceni dovážet elektrický proud a veškerou potřebnouelektřinu si sami vyrábíme. „To je pro nás klíčová výhoda,“ poznamenalvelvyslanec. Zároveň ovšem upozornil, že tato výhoda nemusí trvat věčně.
Elektřiny může být nedostatek„To, že nyní máme elektřiny dost ještě neznamená, že tomu tak bude i za20 let. Největší problém pro nás není v zahraničí, ale u nás doma,chybí tu totiž v tomto ohledu dlouhodobá koncepce,“ řekl Bartuška.Prvním krokem by podle něj mělo být zahájení seriózní diskuze nad tím,jak chceme v budoucnu žít.
„Pokud se shodneme, že budemeskromní a vrátíme se do 19. století, pak bude všechno v pořádku.Jestliže si ale řekneme, že budeme chtít ještě více luxusu, pak námbude elektřina chybět,“ poznamenal Bartuška.
Podle něj se ostart podobné diskuze zasloužila tzv. Pačesova energetická komise,která v uplynulých týdnech mimo jiné konstatovala, že v oblastienergetiky se v budoucnu neobejdeme bez jádra.
Takéministr vnitra Ivan Langer (ODS) koncem loňského roku ve své zprávě provládu o postupu při zajišťování energetické bezpečnosti uvedl, že Českose bez jaderné energie neobejde, ale je otázka, „v jakém poměru a odkudby měly zdroje pocházet“.
Jakub Troníček,Právo