Příspěvky nebo odpovědi uživatele Nobleman

ČEZ se po uvedení Temelína do provozu stal 10. největší evropskou energetickou firmou podle instalovaného (nyní 12 146 MW) výkonu (1. DfF, 2. E.oN, 3 Enel). Zajímavé ale je, že ČEZ stále zůstává druhý největší vývozce elektřiny v Evropě, po EdF.

Občas sem nakouknu a nestačím se divit... Ohodnocení ČEPS v účetnictví není 3 ale cca 4 mld. marně hledám ty obrovské rezervy. Existuje rozdíl mezi účetním oceněním v rozvaze ČEZ a přeceněním z důvodu vkladu majetku, to však slouží pro účely konsolidace. O rezervách na prodej ČEPS nevím, pokud mluvíte o odložené dani z důvodu placení daně z příjmů z prodeje ČEPS, o té se mělo účtovat již dávno, ale to je jiná kapitola.

Jen dodávám, že pro úroky z jaderných rezer ČEZ používá risk free interest rate. Při srovnávání výkazů ČEZ dle IFRS a českých účetních standardů tvoří největší rozdíl právě implementace IAS 37 - Provisions, contingent liabilities, contingent assets. Např. contejnery Castor (pro převoz paliva) jsou dle IFRS odepisován bezprostředně po koupi, protože nesplňují definici aktiv dle koncepčního rámce, § 49 a dle IAS, § 16, odst. 7. Podle českých účetních standardů se však odepisují 20 let.

Možná se budete divit, ale  správně jsou jak rok 2030 tak i rok 2065! ČEZ podle standardu IAS 37 účtuje o několika rezervách. Provisions for decommissioning - rerzervy na vyřazení (u Dukovan rok 2017 (30 let životnost - rok spuštění 1987) u Temelína rok 2030), přičemž je možná, že SURAO povolí prodloužení životnosti až o 10 let, provisions for interim storage of spent fuel - rezervy na mezitímní sklad vyhořelého paliva (vyhořelé palivo musí být přibližně 60 let uloženo v mezitímním skladu než je připraveno na uložení v konečném skladu) a provisions for final storage of nuclear fuel - rezervy na konečný sklad vyhořelého paliva. Pro zjištění prsent value byla použita real dicsount rate 2,5 %. Tato dsk. míra byla zvolena ještě velmi opatrně, např. British Energy používá pro diskontování 3%

Podle mých informací dojde k připsání akcií na účet 1. 4. 2003.

Zdravím pan Hadrouška. Docela se bavím. Tato diskuzní skupina je skutečně pod drobnohledem. Poté co před týdnem reagoval stejně rozhořčeně tiskový mluvčí ČEZ, velmi brzy čekám reakci Pilipa...

P.S. Pak má to HDP nějak vypadat, když se všichni flákají na netu :-))))))))))

Špidla se mstí a první na to doplatil Rusnok http://zpravy.idnes.cz/ Ten David měl nakonec pravdu, když říkal, že Špidla má osobnostní defekty a že není schopen vykonávat vedoucí funkce...

Souhlasím s tím, že oceňování podniku je vážený a hlavně velmi specifický obor (sakra, mám z toho státnici) a že i člověk s VŠ ekonom. směru se s tímto oborem nikdy nemusí setkat. Ale že se dá novinařina dělat pořádně, o tom svědčí i článek v Euru z 26. 2. 2002. Tam cituje doc. Evu Kislingerovou z VŠE. Doc. Kislingerová a prof. Mařík jsou 2 největší oborníci na oceňování firem u nás (přestože se každý dívá na oceňování trochu jiným prizmatem). Jsou spolutvůrci jedinéhé uznávaného softwaru pro oceňování u nás (EVALENT) a tyto lidi jsou respektování i ostrými hochy z BIG FOUR (viz např. články v Business World). Citace doc. Kislingerové je tam sice vytržená z kontextu (když jsem se s ní o tom bavil, byla z toho dost nešťastná - hlavně kvůli svému profesnímu kreditu), ale dejme tomu, že to nebyl autorův úmysl. Dejme tomu, že to udělal kvůli místu. Aspoň měl snahu zeptat se uznávaného odborníka.

Souhlasím i s tím, že metodám tržního porovnání je připisována řada předností. Obcházejí některé problémy výnosvých metod, je zde silná vazba k tržnímu prostředí a dominují tržní data nad účetními.

Na rozdíl od oceňování cených papírů u oceňování firem se zde objevuje řada zvláštností: 1) omezený rozsah co do počtu případů (vyjímkou jsou anglosaské země) 2) není zřejmé, za co byla cena zaplacen (kupující nekupuje podnik, ale jeho očekávávané výnosy i rizikem tím spojeným) 3) využití těchto metod je vázáno na rozvinutý kapitálový trh

Malá srovnatelnost pak vede k tomu, že zdánlivě objektivní data pak musíme subjektivně upravovat. Nakonec zjistíme, že se nám vrací většina problémů výnosového oceňování. Metody tržního porovnání jsou pak jen opakováním základních oceňovacích postupů pod jiným zorným úhlem.

S čím ale nesouhlasím, je hodnocení práce pana Matičky. Jeho posudek jste neviděl, proto se, prosím, zdržte komentářů.

Tak jsem si přečetl článek Jany Klímové. Je to nána. To je to jediné, co mohu říct. Je jedno, zda to dělá z přesvědčení nebo pro peníze.

Pořád nemohu pochopit, jak v nejčtenějších českých novinách může v rubrice Ekonomika působit takový diletant, kterému nedochází elementární ekonomické souvislosti.

Přestože už jsem se to tu jednou pokoušel nastínit, dovolím si zopakovat, proč je to že někdo nabízel 50 mld. (nebo třeba 100 nebo 1000) naprosto irelevantní informace.

Ve světě existuje mnoho metod na ocenění podniku. Ty se dají rozdělit asi do 3 skupin. Výnosové, majetkové a metody založené na analýze trhu. Metody odeňování jsou standardizované a praxí uznávané (i když třeba anglosaský svět klade důraz na jiné metody než třeba Němci).  V poslední době se objevují i nové metody, např. EVA (economic value added) nebo MVA (market value added).

Metoda ocenění by měla být jasná a jednoznačná. Jednoznačnost metody znamená, že znalec by měl bez problémů zopakovat celé ocenění se stejnými nebo PODOBNÝMI výsledky. V praxi se pak dává přednost kombinaci alespoň dvou metod.

Nevím, jakou (jaké) metodu použil znalec pro ocenění REAS. Jedno však vím jistě. To, že někdo nabízel za REAS 50 mld., není v žádném případě relevantní informace. Dokud se totiž obchod nerealizuje nevíme, co svou nabídkou nabízející sledoval...

 Existuje sice metoda srovnatelných transakcí (patřící do skupiny metod založených na analýze trhu). Ta však vychází z REALIZOVANÝCH transakcí - počítá se zde násobitel na základě ceny SKUTEČNĚ zaplacené. Tato metoda pak předpokládá existenci rozsáhlé datové základny pro tyto transakce. Ta v ČR rozhodně není.

Posudek na ocenění REAS jsem neviděl a nemohu ho proto hodnotit. Přesto bych chtěl doporučit lidem (a myslím tím hlavně pani Klímovou), kteří ani neznají rozdíl mezi objektivizovnou hodnotou a subjektivním oceněním, aby se k problému, kterému nerozumí, radějí nevyjadřovali.

S Vašimi odhady souhlasím téměř na 100 %. U konsolidovaného zisku dle IFRS bych byl dokonce ještě optimističtější: 1) Čeps letos vykáže poprvé zisk a 2) Severočeské doly už prý mají také nějaké dcery, takže budou konsolidovat. Proto bych kons. zisk dle IFRS viděl nad 9 mld Kč.

Ano, Čeps se letos pochlapil a po ztrátách v minulých letech (i když v roce 2001 už byl skoro na nule) letos vykáže zisk kolem 400 milionů. Sev. doly nic překvapivého nepředvedou.

1) Transakce s nákupem REAS zatím ještě nebyla schválena. ČEZ v roce 2002 v žádné z energetik nevykonával rozhodující, ale ani podstatný vliv (přestože v některých už velmi nepartné množství akcií měl - viz minulá výroční zpráva).

2) V roce 2002 vykonával ČEZ v 15 společnostech rozhodující vliv a v 8 společnostech podstatný vliv.

3) Do konsolidačního celku za rok 2002 zahrnuty tak jako v minulých pouze Čeps (rozhodující vliv) a Severočeské doly (podstatný vliv). Důvodů může být více - od nevýznamnosti ostatních společností vzhledem k VK, zisku a obratu ČEZ (viz auditorské směrnice) až třeba k vyjímkám, které umožňují Mezinárodní účetní standardy (IFRS).

 

To je ale nedorozumění - REAS nejsou v konsolidačním celku zahrnuty.

A to si ještě neslyšel o konsolidovaném zisku!!!

Já už jsem něco zaslechl... A je to lepší než jsme si mysleli!!!

Ale jak říkal Kostolany: ovečky je třeba stříhat...

Pouze dotaz: Proč měl být nedodržen § 161 OZ?

Tak pana Marka FNM stáhnul ne za pět minut dvanáct, ale dvě minuty před začátkem MVH. Hoši z FNM prý nevěděli, že se s ČEZem soudí...

Tak kontroverzního pana Marka FNM nakonec stáhl. Pro jistotu. Postavila se proti němu naprostá většina odborů. Ono také mít v dozorčí radě člověka, který na společnost podal tři žaloby a dál se s ní soudí je tak trochu "chcát proti větru".

Čtu některé příspěvky něvěřím vlastním očím, kolik je zde odborníků na oceňování firem.

Ve světě existuje mnoho metod na ocenění podniku. Ty se dají rozdělit asi do 3 skupin. Výnosové, majetkové a metody založené na analýze trhu. Metody odeňování jsou standardizované a praxí uznávané (i když třeba anglosaský svět klade důraz na jiné metody než třeba Němci).  V poslední době se objevují i nové metody, např. EVA (economic value added) nebo MVA (market value added).

Metoda ocenění by měla být jasná a jednoznačná. Jednoznačnost metody znamená, že znalec by měl bez problémů zopakovat celé ocenění se stejnými nebo PODOBNÝMI výsledky. V praxi se pak dává přednost kombinaci alespoň dvou metod.

Nevím, jakou (jaké) metodu použil znalec pro ocenění REAS. Jedno však vím jistě. To, že někdo nabízel za REAS 50 mld., není v žádném případě relevantní informace. Existuje sice metoda srovnatelných transakcí (patřící do skupiny metod založených na analýze trhu). Ta však vychází z REALIZOVATELNÝCH transakcí - počítá se zde násobitel na základě ceny SKUTEČNĚ zaplacené. Tato metoda pak předpokládá existenci rozsáhlé datové základny pro tyto transakce. Ta v ČR rozhodně není.

Posudek na ocenění REAS jsem neviděl a nemohu ho proto hodnotit. To bych chtěl doporučit i lidem, kteří ani neznají rozdíl mezi objektivizovnou hodnotou a subjektivním oceněním.

Hezký konec víkendu.

Podle mého názoru REAS do kytek rozhodně nepůjdou. Tak jako tam nešel Český Telecom. Přestože si dnes můžeme zvolit operátora, díký konzervatizmu domácností se CT nemusí ničeho bát. I když tedy REAS nebudou mít 100 % trhu jako v minulosti, jejich situace nebude zase až tak dramatická.

Byl jsem v Británii, když byla British Energy před krachem. Nutno říci, že do tohoto stavu ji dostala sama britská vláda. Mimojiné i tím, že uvalila ekologickou daň na nečistou energii (z pevných paliv). Bohužel ale tuto daň dost nesystémově uvalila i na energii z jádra. Ztrach obyčejný Britů, když British Energy začala propouštět a šetřit úplně na všem byl značný. To jsou ty strategické důvody.

Provozování jaderek není modla, jen variabilní náklady na 1 MWh jsou podstatně levnější než v tepelných elektrárnách.

Skutečně. Tuto informaci nám přinesl i Reuters. Ale jen a pouze tuto informace. Nepřinesl však tendenční a účelový komentář... V Reuters se totiž zdrželi takových frází jako "...sdělil zdroj blízký Mininsterstvu financí". Kdo to asi byl? Uklízečka?

Předně je třeba si trochu doplnit vzdělání. ČEZ není monopol!!! Ani přirozený, ani jakýkoliv jiný. Můžeme hovořit o firmě s dominantním postavením. Možná to vypadá jako hra se slovíčky, ale kdyby byl ČEZ monopol (jedno zda ve výrobě nebo dodávce elektřiny), sakra byste to pocítil na ceně elektřiny.

Dále je třeba zvednout hlavu od bůčku a rozhlédnout se kolem sebe. Už dnes je ČEZ členem Cross-Border Trade a platí pro něj stejná celní opatření, jako pro ostatní vývozce elektřiny v EU. Za dva roky se staneme členy EU a ČEZ bude muset konkurovat gigantům, jako jsou E.ON, EdF, španělská Endesa nebo švědský Vattenfall. Pakt asi těžko bude mít ČEZ dominatní postavení ve srovnání s těmito společnostimi. Tyto firmy už dnes krouží nad malým českým kráterem a těší se na to, jak si ČEZ rozdělí.

Aby ČEZ nedopadl jako British Energy, je ze strategických důvodů pro náš stát naprosto nezbytné udržet ČEZ silný. Jen tak totiž bude moci provozovat jaderky. Idea, že elektřina z dovozu je levnější, je naprosto zcestná. Skutečně nebylo minulý rok těžké dovážet elektřinu do ČR, když náš zcela jistě zkorumpovaný regulátor ze zpětnou platností (!) zrušil recipoční clo na dovoz elektřiny do ČR. Zatímco ČEZ (nebyl ještě členem Cross-Border Trade) musel za každou vyvezenou MWh zaplatit clo 1 Euro. I přesto byl druhým největším vývozcem elekřiny v Evropě!!! Moc se těším na letošní výsledky. ČEZ už je členem CBT a platí pro něj stejná cla jako pro ostatní členy EU (0,5 Euro / 1 MWh). Nechme se tedy překvapit...

Docele jsem se pobavil. V Evropě jsou asi skoro samí hlupáčci, protože ČEZ je po Electricité de France druhý největší vývozce elektřiny v Evropě. Sakra, v tom ČEZ musí ale být obchodníci!

No vidíš, nějaký sedlák dal na naše optimistické komentáře, nakoupil si Čezík, pak si přečetl jeden článek v Mf Dnes a teď zbytečně zmatkuje...

Předpokládám, že zisk o kterém se bavíme, je zisk dle českých účetních předpisů, nikoliv podle IFRS, a že se bavíme o konsolidovaných číslech. Pak jsem totiž přesvědčen, že výsledek bude určitě nad 7 mld. Počítat se musí jak se Sevč. doly, tak hlavně s Čeps. Čeps se totiž pochlapil a očekává letos zisk až 400 mil. To je docela  úspěch pro dlouhé řadě červených číslel.

Tak by tedy měla vypadat situace. I když při možnostech, které nám poskytuje kreativní účetnictví, se ještě můžeme dočkat leckterých překvapení...

Zdá se mi  nepravděpodobné, že by prezident (potažmo předseda vlády nebo předseda Poslanecké sněmovny (potažmo předseda Senátu)) potřebovat k výkonu svých funkcí dle čl. 62 a 63 Ústavy doporučení jakékoliv instituce. Z jednoduchého důvodu. Ústava o tom totiž nic neříká.

Jiná věc by mohl být odst. 3 čl 63: "Rozhodnutí    prezidenta     republiky    vydané    podle odstavců 1 a 2  vyžaduje  ke  své  platnosti  spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády." Tento článek tedy říká, jak musí vypadat kontrasignace, pokud tyto funkce (patří sem i jmenování a odvolání předsedy ÚOHS), když tuto fukci vykonává prezident. Ale nemluví o tom, jak by to vypadalo v případě, že tyto funkce vykonává (v zastoupení dle čl. 66)  předseda vlády. Stačí mu podpis od sama sebe? Nebo od místopředsedy vlády, který ho zastupuje? Nebo od řadového člena vlády? Budu se doma muset podívat do komentované ústavy...

Souhlasím, funkce jmenovat předsedu ÚOHS přímo nevyplývá ani z čl. 62 ani z odst. 1 čl. 63 Ústavy, ale z toho, že v zákoně, kterým byl ustaven ÚOHS se přímo uvádí, že jeho předsedu jmenuje prezident. Další implikace viz můj předchoží příspěvek.

Já se domnívám, že je to takto: V čl. 62 a 63  Ústavy se DEMONSTRATIVNĚ vyjmnenovává,  co dělá prezident (např. jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, jmenuje prezidenta a viceprezidenta NKÚ, jmenuje členy Bankovní rady ČNB atd.). Demonstrativně především proto, že odst. 2 čl. 63 říká: "Prezidentovi  republiky přísluší  vykonávat i  pravomoci, které nejsou  výslovně v ústavním  zákoně uvedeny, stanoví-li  tak zákon.". Čl. 66 Ústavy pak stanovuje jak se činnosti uvedené v čl. 62 a 63 rozdělí mezid předsedu vlády a předsedu Poslanecké sněmovny. Protože jmenování předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže není přímo uvdené v čl. 62 ani v odst. 1 čl. 63, jedná se dle mého názoru o funkci dle odst. 2 čl. 63. Funkce dle odst. 2 čl. 63 připadne předsedovi vlády.

Tady je zajímavé, že Ústava zde řeší, kdo by převzal pravomoci, pokud by Poslanecká sněmovna zrovna byla rozpuštěna (v tomto případě by tyto pravomoci převzal předseda Senátu). Ale vůbec neřeší, co kdo by převzal pravomoci připadající dle čl. 66 předsedovi vlády, pokud by vláda zrovna nebyla ustavena. Vzhledem k tomu, že ČR však není v této situaci, je to otázka spíše pro teoretiky ústavního práva...

K bodu b) Dodávky do Německa se dějí nejen přes Coal Energy, a.s., kde má ČEZ 50 %. Ale hlavně přes rpg energiehandel GmbH (100 % dcera). Perlička z kuloárů - tato společnost se dřívě jmenovala Rainbow Power Company. Ale rainbow se prý v Německu říká homosexuálům, proto ta změna. A elektřina, kterou dodává rpg se moc neliší od té, kterou ČEZ dodává do sítě v ČR :-)

Snad poprvé bych si dovolil vyjádřit souhlas s Kozinou, resp. s bodem c)Dnes mám totiž také trochu pochybnosti o touze (nikoliv o schopnosti) Edf koupit ČEZ.

EdF si v roce 2000 a 2001 sice vytvořila dobrý základ pro expanzi na nejvýznamnější evropské trhy. Získal 25 % v německé EnBW, získala podíl v rakouské Estag, rozšířila aktivity na v oblasti výroby a distribuce také do Velké Británie (po akvizici elektrárny vytvrořila partnerství s distribuční firmou TXU Eastern). Britská společnost London Electricity, spadající pod EdF, pak vytvořila společenství pro značku s firmou Virgin.

V roce 2001 se usktučnil průzkum, kdo že se v budoucnosti stane vedoucím představitelem evropského trhu s energií. Respondety byly přední manažeři sektoru veřejných služeb. Více než třetina respondentů jmenovala EdF. Následovaly E.ON a RWE, španělská Endesa a švédský Vattenfall. Těchto 5 společností získalo dohromady přes 83 %.

Důvod? EdF je jednoznačně zvýhodněna nerovnými regulačními podmínkami. Podle názoru resp. měla EdF díky těmto nerovným reg. podm. za sebou 3/4 cesty stát se evropskou jedničkou.

Ale: 1) K moci se ve Fr. dostala pravostředá vláda a liberalizace dorazila i do Francie. I přes masívní odpor odborů. Kvůli Francii se musel posunout termín konečné liberalizace v celé EU.

2) 6. listopadu 2002 Evr. komise přijala tzv. "nuclear energy package". Tímto balíčkem EU podstatným způsobem zpřísní dohled nad likvidací jaderných elektráren a likvidací vyhořelého paliva. Byl přijat zejména kvůli obavě EU z nových členů EU. Největšími odpůrci byly tradiční zastánci jádra Velká Br., Finsko a samozřejmě Francie.

3) 18. listopadu 2002 zveřejnila AFP průzkum, v němž se přes 61 procent Francouzů vyjádřilo, že v budoucnu už nechce energii z jádra. Přestože naprostá většina Francouzů je přesvědčena o ekonomických výhodách energie z jádra.  62 % z těchto Francouzů pak souhlasilo s cenou za energii vyšší až o 10 %.

Dnes už si prostě nejsem jistý, že EdF bude chtít koupit provozovatele 2 jaderných elektráren. 

Pro ty, kdo by se chtěli sami přesvědčit, jaký průlom Sarbanes-Oxly Act znamená nejen do reportování a zveřejňování znamená, nabízím link: www.gaap.cz/index_cz.php?z_id=c_Enron-dohra_c Je to plné znění tohoto zákona (text je však relativně obsáhlý a samozřejmě v angličtině).

k bodu 3) Myslím, že ČEZ je v zahraničí vidět více než kterákoliv jiná česká společnost. Mimojiné je jako jediná česká firma www.sec.gov/divisions/corpfin/internatl/geographic.htm registrovaná u SEC (Securities and Exchange Commission) . Není sice sice ani na NYSE ani na Nasdaq, ale jen na OTC. V roce 1997 totiž ČEZ emitoval emisi Yankee bondů v hodnotě 200 mil. USD (mimoto ČEZ emitoval ještě 2 emise Eeurobondů). Manažery této emise byly J.P.Morgan, Salomon Brothers a právě Merrill Lynch.

ČEZ sice nemusí vykazovat přímo podle US GAAP (vvakazuje podle IFRS), ale každý rok musí SEC odevzdávat FORM 20-F, kde musí vyčíslit rozdíly mezi IFRS a US-GAAP a třeba i informovat SEC o všech možných podnikatelských rizikách. Tato publikace má pouhých 90 stran.

I na ČEZ tak dopadla tíha Sarbanes-Oxly Act (po pádu Enronu novelizoval Securities Exchange Act), který třeba podst. způsobem omezuje poskytování konzult. služeb auditorem společnosti (např. zakazuje auditorovi impl. informační systém.), zvyšuje nároky na zveřejňování, požaduje zřízení audit committee,zvyšuje nároky na členy vedení atd.

ČEZ je tak jednou z netransparentnějších společností ve střední Evropě.

Co se týče EU a jeho vlivu na kurz akcií ČEZ - zajímavý může být i 21. leden. To je se v Seville uskuteční další kolo jednání ministrů financí EU (ECOFIN Council). Na tomto jednání bude znovu projednáván tzv. "Monti proposal" o zavedení jednotné energy tax v celé EU. Tento návrh měl být schválen do konce roku 2002 a díky odporu německého ministra financí nebyl na posledním zasedání 3. prosince schválen.

Hlavní body (resp. problémy) tzv. energy tax jsou:

1) možnost stanovit národní sazbu pod minimum platné v EU. Členské státy budou moci aplikovat nulovou sazbu pro energeticky náročné druhy průmyslu a 50 % minimální sazby pro odvětví, která nejsou energeticky náročná.

2) ustanovení pro motorovou naftu: zde je nejkontroverznější možnost některých zemí snížit minimální sazbu pro své nákladní dopravce.

3) zdanění energie pro zemědělství, lesnictví a zahradnictví.

Německá vláda blokovala možný kompromis, protože němečtí nákladní dopravci musí platit daň zatímco Francie a ostatní země udělily svým dopravcům vyjímky. Německo také nesouhlasí s nulovým zdaněním pro energeticky náročné odvětví průmyslu. Na Německo je však vyvíjen silný nátlak, a proto se očekává brzké přijetí Montiho návrhu.

Podle mých informací se bude cena pohybovat kolem 1,2 mld. Kč. Nechme se překvapit, kdo má kvalitnější informace... Ať už však bude cena  1,2 nebo nedosáhne ani jedné miliardy, podstatně se liší od velkohubých prohlášení managementu ČEZ, který hovořil o ceně vyšší než 3 miliardy!

1) Souhlasím. Není to nic převratného. Ale je to precedens. OKD je první z gigantů. Aby distributor sehnal levnější elektřinu než dodává ČEZ, nemusí jí dovážet. ČEZ totiž v roce 2002 z celkové v ČR spotřebované elekřiny dodal asi 65 %. A zbytek do 100 rozhodně nebyl dovezen. Může nakoupit od jiného výrobce. Např. od Elektrárny Opatovice, a. s., jednoho z největších výrobců el. energie u nás. Samozřejmě až po ČEZ.

2) V tomto bodě rozhodně nesouhlasím. Liberalizace distribuce rozhodně není technickým nesmyslem. Sám přiznáváte, že lze natáhnout dráhy od trafostanic Čeps (ČEZ nevlastní ani kus přenosové soustavy, vyjímkou je několik kusů optického vedení, které patří 100 % dceři ČEZTel) k maloodběratelům. Souhlasím ale, že takový postup by byl neekonomický. Existuje však jiné řešení. Legislativní. V současné době se uvádí, že trh distribuce je liberalizován asi z 55 až 60 %. Jedná se samozřejmě o odběratele nad 40 GWh, kteří si mohou zvolit distributora. 100 % bude trh liberalizován tehdy, až se legislativně zajistí, aby jakýkoliv odběratel si mohl zvolit distributora (obdoba telekomunikačního zákona a Českého Telecomu). To není můj výmysl, to požaduje Evropská Unie. Jeden přispěvatel mluvil o poslanci Krausovi a roku 2005. Podle mých informací je to rok 2006. Nejen že to není nemožné, je to velmi blízká realita!!!

3) O budoucnost REAS není nutné mít obavu proto, že legislativně není možné zabezpečit, aby si jakýkoliv konečný spotřebitel mohl vybrat svého distributora. Ale jen a pouze pro konzervatizmus maloodběratelů (znovu obdoba s Českým Telecomem).

Vážený pane,

je mi 25 let, vystudoval jsem VŠE (z mého věku Vám asi došlo, že mé studium začlo dlouho po roce 89´). Lidé, kteří se ohání slovy VUML jsou mi podezřelí. Podle mého názoru s nimi hýbe nostalgie.

Mé znalosti práva jsou velmi chabé. Přesto si vybavuji, že na soutěžní právo jsem měl jakéhosi profesora Dědiče (prý to je jeden z největších odborníků na obchodní právo u nás, ale fakt nevím). Velmi matně si vzpomínám, jak nám vyprávěl o zákonu č. 199/1994 o zadávání veřejných zakázek. Tento zákon nabyl (prý) účinnosti 1. 1. 1995. Dále nám vyprávěl (fakt to bylo docela zajímavé) o části čtvrté tohoto zákona, která se jmenuje Dohled nad dodržováním zákona. Moc jsem nedával pozor, ale přesto vím, že nám ještě povídal o hlavě první, jež se nachází v ve čtvrté části zákona. Úvodním paragrafem této hlavy je § 51. Dovolím si ho citovat: " Dohled  nad  dodržováním  tohoto  zákona  při zadávání veřejných zakázek vykonává  Úřad pro ochranu  hospodářské soutěže (dále  jen "orgán dohledu")".

Vidíte, studium skončilo, profesor Dědič je daleko (možná ho vyhodili, asi tomu moc nerozuměl) a já začal pracovat. A několikrát jsem na tento úřad i volal, třeba když jsem se chtěl ujistit, zda výběrové řízení (v jehož hodnotící komisi jsem byl) probíhá procedurálně správně.

Nezlobím se na Vás, asi kvůli Vašemu stáří...

Těch Plzní nebylo moc, ale měl jsem samozřejmě na mysli 2,5 tuny uhlí. Sorry.

 

Tak Plzničku jsem si dal... ale když čtu Vaše řádky, tak je mi trochu smutno.

k bodu 3) Nevím, zda máte radost z toho, v jakém stavu je po povodních Vltavská kaskáda. Já rozhodně ne. Do elektrizační soustavy musela být dodávána elektřina z větších dálek, nekvalitní (její kolísavost je prostě vyšší). K účinnosti: asi nechcete hodnoti účinnost Štěchovic uvedených do provozu někdy ve 20 letech (tam je účinnost tak někde u 50 %) a třeba Dlouhých Strání. Dlouhé Stráně je naše nejmodernější přečerpávací elektrána (do provozu uvedena koncem roku 1995). Účinnost přečerpávací ho cyklu zde dosahuje rekordní hodnoty 76,5  %. Nevím, zda Vám to připadá málo. Životnost této elektrárny je odhadována na 100 let. 1 kW z této elektrárny šetří ročně 2,5 tuny a 60 kg oxidu siřičitého při výrobě v uhelné elektráně.

k bodu 1) Na rozdíl od Vás nezdílím nadšení z nezmyslného rozhodnutí UHOS. Jako jediný rozumný důvod jsem shledal vznik monopolu na území ČR. Tento důvod však padá se vstupem do EU, kam nepochybně také chcete vstoupit. ČEZ na everopském trhu bude muset konkurovat takovým gigantům, jako jsou německý E.ON., fr. Electricité de France, belgický Electrabel nebo švedský Vattenfall.

ještě k bodu 1) O čistotě vypsaného výběrového řízení rozhoduje ÚHOS, nikdo jiný. Tento úřad může zahájit řízení buď z vlastního podnětu nebo z podnětu uchazeče (účastníka). Účastník řízení musí  dle odst. 2, § 57, zák. 199/1994 do 10 dnů  od doručení rozhodnutí zadavatele podat úřadu návrh na zahájení řízení. SME ani jiný účastník podle mého názoru nic takového neudělala.

ještě jednou k bodu 1) Prodej bývalé budovy ČEZ je na spadnutí, i když výnos z prodeje  přý zdaleka nebude takový, jak všichni očekávali...

Dejte si taky Plzničku... Mimochodem, fakt nejsem příznivec ČSSD.

 

 

 

 

Fakt jsem zatím docela střízlivý.... takže:

1) Sjednávání kontraktu - nejednalo se o sjednávání kontraktu, ale o klasické výběrové řízení podle zákona dle 199/1994. SME mohla samozřejmě tomuto obchodu zabrátnit, kdyby podala do výběrového řízení lepší nabídku. Podmínky konání výběrového řízení jsou tvrdé a kdykoliv napadnutelné (sám jsem toho byl svědkem). Velmi pochybuji, že by si OKD dovolili výběrové řízení neprovést dle zákona mimojiné i proto, že, a to je zajímavé (pravdu měl Karel Marx, když říkal, že všechno souvisí se vším), dle § 52, zák. 199/1994 je orgán dohledu, ke kterému se může zklamaný účastník podat námitku, právě (hih) Úrad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten samý úřad, který nedávno vydal tak nesmyslné rozhodnutí ohledně prodeje REAS, poškozující ČEZ a v širších souvislostech i celou ČR.

2) Jsem realista, zajímají mě fakta a tak se vyhýbam  hlednání nových teorií o spiknutí - viz Český Ocelářský podfuk.

3) Výkon jaderných elektráren se reguluje skutečně hůře než výkon uhelných. Ale proto jsou sakra v naší energetické vodní elektrány. Ty mají naprosto nezastupitelné místo, protože jejich výkon se dá nejsnadněji regulovat a také prod z těchto elektr. je nejvalitnější (kolísá nejméně). Jak průtokové, tak především přečerpávací. Přečerpávací vodní elektrány (Štěchovice cca 30 MW, Dalešice 450 MW, Dlouhé Stráně 2*325 MW) jsou možná nejstragetičtější elektrárny v naší soustavě. Jejich význam vůbec nespočívá ve velikosti jejich výkonu. Největší význam je, že přečerp. vodní elektr.  využívají přebytku el. energie v době nízké spotřeby (třeba v noci) k načerpání vody do umělé akumulační nádrže. Ve špičce pak tato voda slouží k produkci elektřin. Soustrojí pracuje v jednom směru jako turbogenerátor (vyrábí elektřinu) a v druhém jako čerpadlo.

A teď už mám ale opravdu chuť na pivo. Jdu si dát Plzničku...

 

V tomto směru jsem jednoznačně optimista. V roce 2003 může jít na vývoz až třetina produkce ČEZ. Jedním z důvodů je, že společnost ČEPS vlastnící přenosovou soustavu (a dosud 100 % vlastněná ČEZ) přistoupila k mechanizmu CBT (Cross-Border Trade).

Tento mechanismus slouží k účtování a úhradě poplatků za použití přenosových soustav účastnických zemí (členy je 14 evropských států - k této smlouvě přistoupilo např i Švýcarsko)při přeshraničních obchodech s el. energií.

V rámci CBT je vytv. fond, do kterého budou přispívat provozovatelé přenosových soustav export. země poplatkem 0,5 euro za každou MWh. Plátci do fondu jsou i země, které doposud nejsou členy CBT, ale sousedí s členskými zeměmi CBT. Nečlenské státy pak platí popl. 1 euro za každou MWh.

Tento mechanismus funguje od března 2002. Čeps přistoupi 18. prosince a od tohoto data už také za tranzit platí pouze 0,5 eura za každou vyvezenou MWh. Mimochodem, o stavu, v jakém se nachází česká energetika svědčí i to, že Polsko a Slovensko zatím nejsou členy CBT (tzn. že provozovatelé jejich přenosových soustav platí za vývoz 1 MWh 1 euro).

Zajímavé je i to, jakým způsobem se zachoval náš regulátor trhu (Energetický regulační úřad). Ten v průběhu minulého roku nejprve uvalil na každou dovezenou MWh uvalil reciproční poplatek 1 euro a následně (poté co někdo zaloboval) ho se zpětnou platností (!!!) zrušil. Ta zpětná platnost byla pěkně velká prasárna!!!

Jen doplním: v roce 2002 vyvezl ČEZ přes čtvrtinu své produkce do zahraničí. To je neuvěřitělné číslo, když si uvědomíme, jak nesymetricky byla uvalena cla na dovoz a vývoz el. energie. Stal se tak druhým největším vývozcem el. energie v Evropě (!!!) po Electricité de France.

Nechci hodnotit některé názory, jako třeba "podle mého názoru proběhnou válečné operace rychle", protože jsem relativně střízlivý. ..., je tak teprve půl desátý...

Jako jeden z podstatných argumentů pro růst akcií ČEZ v roce 2003 vidím smlouvu s ČEZ s OKD (podepsanou koncem roku 2002) na dodávku 1 TWh elektřiny. OKD je třetí největší spotřebitel el. energie v ČR po Českých dráhách a Chemopetrolu (OKD jsou zároveň nejvýznamnější dodavatel uhlí pro ČEZ, především pro severomoravskou Elektrárnu Dětmarovice - jistou roli při uzavření smlouvy mohlo samozřejmě hrát i bártrové vypořádání).

Jde totiž o obrovský precedens, ČEZ tak obešel  REAS (v tomto případě Severomoravskou energetiku). OKD se tak staly devátým největším odběratelem el. energie od ČEZ (po osmi REAS).Zisk distribuční společnosti připadl dílem ČEZ a dílem OKD v podobě nižší ceny energie. Liberalizace na poli distribuce se tak pomalu ale jistě stává skutečností. Pokud si toto uvědomí ostatní velcí "žrouti" energie a kontaktují ČEZtrade, Bůh ochraňuj REAS.