1) velká část výdajů státu jde na udržování infrastruktury a pořádku, bez kterých by firmy nemohli podnikat. I když stát platí například za vzdělání, kromě jednotlivce z toho profituje i kapitál - vzhledem k tomu, že příjmy z kapitálu a z mezd jsou podobné, ale ty z kapitálu se dělí mezi méně lidí, tak bohatí z toho profitují podstatně více 2) Soukromé subjekty si půjčují více než stát, a proto také z také více profitují z nízkých sazeb 3) Kdyby vrostla nezaměstnanost, problém by se týkal celé ekonomiky. Prodělalo by na tom i mnoho bohatých. Malá zaměstnanost znamená menší poptávku, to znamená méně výroby a opět větší nezaměstnanost. Navíc nezaměstnanost roste právě proto, že kapitalismus rozděluje chybně a naddržuje bohatým. Čím více máte, tím více můžete vydělávat - tak to v kapitalismu funguje. A pokud to nebude regulováno, logicky tato nespravedlnost povede ke vzpouře proti elitním parazitům. Můžete chudobu svádět na neschopnost a lenost, ale to je pravda jen v menšině případů. Ve čím dál větší části případů je to chyba systému. Skutečně lidé kteří mají stokrát vyšší příjmy než jiní mají i stokrát vyšší inteligenci nebo pracují stokrát déle? Dost o tom pochybuji. Jsou jistě rozdíly, ale zdaleka ne tak velké, jak je to vidět v odměňování v kapitalismu. Navíc změny úrokových sazeb většinou prosazují lidé, kteří také mají vysoké platy - a často právě kvůli vlastním profitu. A jsou závistivější chudí, kteří závidí bohatým bohatství nebo bohatí, kteří závidí chudým i to málo co mají? Vaše vysvětlení je chybné. Vaše poznámka o závisti nesmyslná. A pokud jde o nakupován a pivo, tak já alkohol nepiji vůbec a nakupovat chotím do jednou týdně, zabere mi to asi půl hodiny a nakupuji hlavně jídlo, které potřebuju. Uvádíte příklady vlastních představ o chudých lidech, které ale odpovídají pravdě jen u malého procenta lidí. Prezentace názorů vaší sociální bubliny není argument.
dd.sk
(
