Když slunce přímo nepálí, na mazání moc nemyslíme.
Všechny spáleniny se za život sčítají, a tak se následky nerozumného opalování v dětství projeví až v dospělosti.
"Přibližně před dvaceti lety nebyla osvěta proti nadměrnému slunění dostatečná, nejrizikovější skupinou pro vznik zhoubného nádoru kůže jsou tedy dnešní třicátníci až čtyřicátníci," říká dermatoložka Jana Herzogová z pražské Bulovky.
Raději vyšší faktor
Dnes už je situace jiná, na trhu je velké množství opalovacích prostředků s tak vysokými ochrannými faktory, které při správné volbě a dostatečně častém natírání kůži ochrání.
Zájemce může volit mléko, krém či olej, na trhu jsou i ochranné prostředky v podobě vody nebo spreje. O formu však nejde. Daleko důležitější je zvolit si ten správný ochranný faktor. Je uveden na každé lahvičce, tubě či spreji v podobě čísla. To udává, kolikrát déle může být člověk na sluníčku bez toho, aby kůže zčervenala.
Průměrný obyvatel našich zeměpisných šířek může strávit na slunci 20 minut, aniž by se spálil. Použije-li například krém s číslem 15, může se bez obav na slunci pohybovat 300 minut. U dětí je tato doba kratší. Žádný krém však neblokuje záření docela. Výpočty jsou dobré jen pro orientaci, vždycky se vyplatí být opatrnější a raději si vybrat vyšší faktor.
Výsledky testu, který loni přinesl německý spotřebitelský časopis Test, ukázaly, že plná třetina opalovacích prostředků měla ve skutečnosti nižší ochranný faktor, než jaký byl uveden na obalu.
Sluneční paprsky působí i ve stínu
To, že slunce přímo nepálí, ještě neznamená, že zrádné ultrafialové paprsky neškodí. Pronikají i přes mraky, a dokonce i pod stromem se odrážejí od písku nebo kamene. Proto byste si měli i při pochůzkách ve městě namazat nezakryté části těla, dnes už se vyrábí kosmetické krémy, make-upy a pudry s ochranou proti UV záření.
Další citlivá místa, například rty, je také potřebné pořádně chránit. Nejlepší jsou speciální tyčinky, které obsahují UV filtr. Dobře na rtech drží na rozdíl od krému, ten totiž hravě olíznete.
Ani oblečení nechrání naše tělo úplně. "Na některých oděvech je už dnes označení podobné jako na opalovacích prostředcích, značí se písmeny UPF a dokonalou ochranu poskytuje to s číslem 50 a vyšším," říká Jana Herzogová. Takové oblečení je většinou vyrobeno z hrubé látky a má tmavé barvy.
Opálení bez sluníčka? Proč ne
Do módy přicházejí samoopalovací prostředky. Nemusíte trávit celý den na slunci, a přesto bude vaše kůže vypadat opáleně. "Ale pozor, tyto prostředky sice pomohou kůži obarvit, ale před UV zářením neochrání," říká Herzogová.
Stejně tak působí různé tablety obsahující betakaroten, pokožka po nich dostane lehce oranžový nádech, ale bez použití opalovacího prostředku s patřičným faktorem se může kůže spálit.
I oči potřebují chránit
Slunce škodí nejen kůži, ale i očím. Kdo nepoužívá sluneční brýle, 'zadělavá' si na pozdější problémy. "Ochrana očí je v našich krajích doporučená, na horách a u moře však nezbytná," říká oční lékař Josef Hycl z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
"Dlouhodobé působení světla se může projevit stařeckými změnami na sítnici, ale krátkodobý pobyt na slunci bez brýlí nebezpečný není. Pokud malé děti brýle odmítají, nic se neděje, stačí jim kšiltovka. Ve starším věku si o brýle řeknou samy," dodává Hycl.
Podle optika Josefa Szarvase je dnes velký výběr slunečních brýlí i pro ty nejmenší. "Přikláním se sice k názoru, že by malé děti na sluníčko chodit neměly, ale když se koupou v moři nebo si hrají na písku, měly by si oči chránit jako dospělí," říká optik.
