11.05.05 11:55 Dopis Klausovi - k připomínkování ,nová
Vážený pane presidente,
Obracíme se na vás jménem „Sdružení minoritních akcionářů Unipetrol“.
Dne 3.5.2005 byl schválen návrh zákona, kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících a zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů
Dle našeho mínění tento zákon porušuje článek 11 odstavce 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu
Základem bohatství (demokratické společnosti)západní civilizace je nedotknutelnost soukromého vlastnictví, k čemuž jste se vy jakožto konzervativní politik nejednou přihlásil.
1) neexistuje záruka toho, že menšinoví akcionáři skutečně obdrží protiplnění za své akcie. Návrh je vypracován tak, že hlavní akcionář vyvolá valnou hromadu, která rozhodne o přechodu akcií menšinového akcionáře, a usnesení se pak zapíše do obchodního rejstříku. Uplynutím jednoho měsíce od zápisu do obchodního rejstříku přejde pak vlastnické právo k akciím menšinových akcionářů na hlavního akcionáře. A tímto dnem pozbývají menšinoví akcionáři vlastnické právo ke svým akciím. Avšak právo na protiplnění vznikne až později a v návrhu není dostatečná záruka, že bude skutečně zaplaceno. Takže může nastat situace, že v obchodním rejstříku bude zapsán stoprocentní vlastník, ale majoritnímu akcionáři nebude vypořádáno vlastnické. Minoritní akcionář se může sice obrátit na soud, ale ze zdejší praxe víme, že takový soudní spor může trvat dlouho.
2) znalecký posudek, určující cenu akcií, zadává majoritní akcionář. Existuje riziko a praxe nás opět přesvědčuje o tom, že velmi vysoké, že znalecký posudek může být neobjektivní. Obáváme se toho, že majoritního akcionář má v rukou oproti majoritnímu velkou moc.
3) Právě na příkladu tzv. převzetí jmění je možno vidět, že „squeeze out“ v českém pojetí je na hony vzdálen provedení obdobných institutů v zahraničí. Pokud jde o Rakousko a Německo, na něž se odvolávají předkladatelé zákona, tak v těchto zemích sice také není možné napadnout platnost usnesení valné hromady z důvodu příliš nízko stanoveného odškodnění (odtud jistá paralela), ovšem v těchto zemích mají „vytlačovaní“ akcionáři namísto toho právo žádat přezkum výše odškodnění ve specielním soudním řízení, které je nesporné, akcionáři v něm nemusí nést důkazní břemeno, nemusí platit soudní poplatky, soud má vyšetřovací povinnost a musí event. peněžní doplatek automaticky přiřknout všem akcionářům, aby byly zmíněny alespoň hlavní znaky tohoto specielního řízení - tzv. „Spruchverfahren“. Pro určení výše odškodnění je v Rakousku a Německu k dispozici rozsáhlá judikatura, existují specielní soudy, funkční znalecké komory vydávající doporučení pro znalce, jak oceňovat, např. jaký diskontní faktor v tom kterém roce použít, atd. Nekázeň znalce vede k vyloučení ze znalecké komory a k pozastavení jeho činnosti. V případě machinací předpokládá německé a rakouské právo peněžní sankce i odnětí svobody pro členy představenstev a znalce. Pokud jde o jiný důvod neplatnosti valné hromady, než nesprávně stanovené odškodnění, je v Německu a v Rakousku s úspěchem možné domáhat se neplanosti usnesení valné hromady.
V neposlední řadě tento návrh v podstatě s právní úpravou obchodního rejstříku nijak nesouvisí, a věříme, že se svým podpisem nebudete spolupodílet na dalším zaplevelování českého právního řádu.
S úctou za SMA …
http://www.sma-unipetrol.cz/sma/?id=10&
