Senátoři navrhují změny při vyvlastňování malých akcionářů27.7.2005 13:32PRAHA 27. července (ČTK) - Senátoři hospodářského výboru chtějí v zákoně určit termín, kdy mohou většinoví akcionáři vyvlastnit malé akcionáře podle platného zákona a kdy již budou muset zohlednit chystanou měkčí variantu. Rozhodným okamžikem má být podle jejich návrhu termín svolání valné hromady. Pokud bude svolána před chystanou účinností nové právní úpravy, a uskuteční se do 40 dnů, mohou majoritní akcionáři postupovat ještě podle přísnějších pravidel. V pozdějších termínech konání valné hromady již budou muset zohlednit chystané měkčí podmínky. Poslanecká sněmovna počátkem května odsouhlasila, že vlastník alespoň 90 procent základního kapitálu firmy může vyvlastnit menšinové spolumajitele. Opatření sněmovna přijala v rámci novely obchodního zákoníku. Opačný názor měl Senát, sněmovnu ale ovlivnit nedokázal. Předlohu nakonec podepsal i prezident republiky. Hned 1. července ale poslanci v rámci zákona o finančních konglomerátech rozhodli, že takzvané vyvlastnění drobných akcionářů změní tak, aby jim náležela větší právní ochrana. Zákon je sice podle návrhu nebude chránit před případným vyvlastněním ze strany více než 90procentního vlastníka firmy, zaručí jim ale, že dostanou peníze. Cena, za níž se budou akcie prodávat, bude totiž podléhat souhlasu Komise pro cenné papíry. Většinový vlastník bude muset také prokázat, že má na výkup peníze. O návrhu bude Senát hlasovat na schůzi, která bude zahájena ve čtvrtek 28. července. "Je zapotřebí dát do zákona přechodné ustanovení, které bude znamenat větší právní jistotu pro většinové i pro menšinové akcionáře," řekl senátor Robert Kolář. Opatření podle něj spočívá v tom, který okamžik má být rozhodný pro to, kdy se dva režimy výkupu akcií mění. Platné ustanovení obchodního zákoníku umožňuje, aby vlastník alespoň 90 procent základního kapitálu firmy mohl vyvlastnit menšinové spolumajitele. Proti ustanovení o vyvlastnění se bouří malí akcionáři. Již dříve sepsali petici, ve které apelovali na prezidenta, aby zákon zastavil. Samotné vyvlastnění několika zbylých procent akcií není podle ekonomů nijak neetické a pro společnosti je velmi výhodné. Ušetří jim totiž velké náklady, které mají především při konání valných hromad a informování často i tisíců akcionářů. Vlastnictvím sta procent akcií se zjednoduší i řízení společnosti a její zapojení do skupiny mateřské firmy. Drobných akcionářů se chtějí zbavit desítky českých společností. V tomto týdnu rozhodly o vyvlastnění například valné hromady České pojišťovny, Pivovarů Staropramen, Plzeňského Prazdroje či OKD.
