Pochcal jsem seDocument Actions * Send this page to somebody * Print this pagezpověd životních zkušenostíStál jsem u břehu celkem tichého oceánu, mé nohy omýval teplý golfský proud, rackové kolem mé hlavy lehce šuměli a já jsem již nebyl já. Alespoň ne já dnes. Jakobych se propadal svědomím času a pozpátku prožil celý svůj dosavadní život. Poslední dítě, rozvod, třetí dítě, druhá svatba, rozvod, druhé dítě, první svatba, osmnácté narozeniny, čtrnácté narozeniny, první dítě, první cigareta, druhá třída….Cestou do mého dětství mnou projel záchvěv láskyplných vzpomínek, a po mém těle se rozprostřel pocit nevýslovné krásy. Teplo, vlhko, jako bych se vracel zpět do matčina lůna.Pochcal jsem se. To teplo mi stékalo po vnitřní straně stehen po kolenou až ke kotníkům. Napětím a štěstím jsem se pochcal. Ta nepopsatelná svoboda naplnila nejen mé srdce a kalhoty.Žádné jednorázové pamprsky, žádné látkové pleny, žádný nočník, žádná mušle, prostě nic. Naprostá vlhkost, naprostá volnost. Po tolika letech jsem se opět cítil jako jiný člověk. Jako muž.Nacvičeným pohybem jsem provětral to jediné co do mě můj otec vrazil a dal mu svobodu. Leť! Pořád ještě stojím na břehu celkem tichého oceánu a mé nohy omývá ještě teplejší golfský proud.Konečně jsem to já.Autor: Mar-tik
