Příspěvky nebo odpovědi uživatele venkovan

Jsme říkali rybičkám, které jsme pouštěli zpátky. Kolik by vyneslo vnést pořádek do firem v daňových rájích, vztahů k západním mateřinkám, které mimo maximalizace zisku a tudíž minimalizace mezd státu, nic nepřinášejí, černé, šedé i pseudozelené ekonomiky? Stokrát více?

U nás jezeďáci nejsou, je tu několik soukromníků. Řepka se objevuje na polích tak za 3 až 4 roky. Většina zemědělců dnes už vynechává bod 1, bod 2 - intenzivní hnojení platí, lacinější je ale kejdování kejdou z prasečáků, ale ta nezemědělcům strašně smrdí. V jedné operaci se dnes připravuje půda i seje. Kolikrát se dělá postřik nevím, musel bych se zeptat. Myslím si, že 2x se stříká pesticidem, ale jistý si nejsem. Bod 7- sklizeň platí, část se odváží přímo zpracovatelům, část do sil na uskladnění (zpracovatelé nemají dostatečnou skladovací kapacitu). Zpracovatelé vylisují olej a někteří tento řepkový olej přeesterifikují na MEŘO. Asi 30% MEŘO spolu s kvalitní naftou vytváří tzv. bionaftu ( nikoliv biolih, jak máte v bodu 10). Na 1 hektaru se sklídí zhruba 3 tuny olejky, za kterou zemědělci dostanou tak 20000 Kč a při této ceně jsou v určitém zisku. Z této olejky se vylisuje něco přes 1 tunu řepkového oleje ( v supermarketu se v akci prodává 1 litr za 20 Kč) a někteří nadšenci už toto lijí do naftových motorů. Pro dosažení některých vlastností se provádí přeesterifikace, spotřebovává se přitom metylalkohol, jako vedlejší produkt vzniká glikol (používá se do chladičů aut, v potravinářství, kosmetice), jehož cena díky bionaftě dost klesla. Pak se ještě ta z 1 hektaru vyrobená zhruba 1 tuna MEŘO míchá s naftou. V ČR podle mého názoru výroba bionafty zatím nepřináší zisk, prodejci pohonných hmot ani o bionaftu nemají zájem. Cena bionafty je jen nepatrně nižší než cena zdaněné klasické nafty. Zájem je docela v Německu, vzhledem vysokému zdanění nafty.