Příspěvky nebo odpovědi uživatele INFORMACE K ÚSTAVNÍ STÍŽNOSTI ...

Pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 je na Ústavním soudě ČR vedena ústavní stížnost několika členů Senátu proti § 183i a násl. obch. zák., protože podle jejich názoru je forma „přechodu akcií na hlavního akcionáře“ v rozporu s Ústavou ČR. K této ústavní stížnosti připojila své vyjádření společnost ODKOLEK, a.s. a zastoupená Prof. Dědičem, která tvrdí, že § 183i a násl obch. zák. není v rozporu s ústavou. Z obsahu jejího vyjádření:

PROF. DĚDIČ, citace: „…Zvláště významné je podle našeho názoru rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva z roku 1982 ve věci Bramelid a Malstrom proti Švédsku……Evropská komise pro lidská práva mimo jiné konstatovala, že na tento případ NELZE APLIKOVAT ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) týkajících se podmínek zabavení majetku……….“ Konec citace.

Nález Ústavního soudu Slovenské republiky sp. zn. PL. ÚS 38/95 z 3.4.1996, zveřejněný na www. concourt. sk, citace.: „…Ústavný súd  Slovenskej republiky  zohľadnil v tejto otázke  aj judikatúru Európskej  komisie pre ľudské  práva a Európskeho súdu  pre ľudské práva, ktoré  VO VIACERÝCH PRÍPADOCH posudzovali  sťažnosti  majiteľov  akcií  (shareholders) vo vzťahu k čl. 1  Dodatkového protokolu k Dohovoru  o ochrane ľudských práv a základných slobôd z 20. 3.  1952 pre porušenie práva "na pokojné užívanie svojho majetku". Komisia  pre  ľudské  práva  v  prípadoch  sťažnosti  3039/67, 5479/72, 8588/79 a 8589/79 považovala vzťah majiteľa akcie k akcii za "vlastníctvo"  (property, biens), PODLIEHAJÚCE  právnemu režimu čl.  1 Dodatkového  protokolu k  Dohovoru o  ochrane ľudských práv a základných  slobôd. Podobne  aj Súd  pre ľudské  práva v prípade James and others (rozsudok Súdu z 21.2.1986)....“ Konec citace.

Jak je vidět, pan profesor Dědič a Ústavní soud SR se nemohou shodnout, jak vlastně Evropský soud pro lidská práva rozhodl. Vzhledem k tomu, že k názoru společnosti ODKOLEK, a.s. se přidala také společnost OKD, a.s., je momentální stav 2:1, že slovenský Ústavní soud se mýlí.

Ale co si myslí okradení akcionáři? Jsou čeští drobní akcionáři schopni zjistit, co je pravda a co lež a napsat pravdu Ústavnímu soudu ČR, Joštova 8, 660 83 Brno, aby se „nespletl“ ?

Pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 je na Ústavním soudě ČR vedena ústavní stížnost několika členů Senátu proti § 183i a násl. obch. zák., protože podle jejich názoru je forma „přechodu akcií na hlavního akcionáře“ v rozporu s Ústavou ČR. K této ústavní stížnosti připojila své vyjádření společnost ODKOLEK, a.s. a zastoupená Prof. Dědičem, která tvrdí, že § 183i a násl obch. zák. není v rozporu s ústavou. Z obsahu jejího vyjádření:

PROF. DĚDIČ, citace: „…Zvláště významné je podle našeho názoru rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva z roku 1982 ve věci Bramelid a Malstrom proti Švédsku……Evropská komise pro lidská práva mimo jiné konstatovala, že na tento případ NELZE APLIKOVAT ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) týkajících se podmínek zabavení majetku……….“ Konec citace.

Nález Ústavního soudu Slovenské republiky sp. zn. PL. ÚS 38/95 z 3.4.1996, zveřejněný na www. concourt. sk, citace.: „…Ústavný súd  Slovenskej republiky  zohľadnil v tejto otázke  aj judikatúru Európskej  komisie pre ľudské  práva a Európskeho súdu  pre ľudské práva, ktoré  VO VIACERÝCH PRÍPADOCH posudzovali  sťažnosti  majiteľov  akcií  (shareholders) vo vzťahu k čl. 1  Dodatkového protokolu k Dohovoru  o ochrane ľudských práv a základných slobôd z 20. 3.  1952 pre porušenie práva "na pokojné užívanie svojho majetku". Komisia  pre  ľudské  práva  v  prípadoch  sťažnosti  3039/67, 5479/72, 8588/79 a 8589/79 považovala vzťah majiteľa akcie k akcii za "vlastníctvo"  (property, biens), PODLIEHAJÚCE  právnemu režimu čl.  1 Dodatkového  protokolu k  Dohovoru o  ochrane ľudských práv a základných  slobôd. Podobne  aj Súd  pre ľudské  práva v prípade James and others (rozsudok Súdu z 21.2.1986)....“ Konec citace.

Jak je vidět, pan profesor Dědič a Ústavní soud SR se nemohou shodnout, jak vlastně Evropský soud pro lidská práva rozhodl. Vzhledem k tomu, že k názoru společnosti ODKOLEK, a.s. se přidala také společnost OKD, a.s., je momentální stav 2:1, že slovenský Ústavní soud se mýlí.

Ale co si myslí okradení akcionáři? Jsou čeští drobní akcionáři schopni zjistit, co je pravda a co lež a napsat pravdu Ústavnímu soudu ČR, Joštova 8, 660 83 Brno, aby se „nespletl“ ?

Pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 je na Ústavním soudě ČR vedena ústavní stížnost několika členů Senátu proti § 183i a násl. obch. zák., protože podle jejich názoru je forma „přechodu akcií na hlavního akcionáře“ v rozporu s Ústavou ČR. K této ústavní stížnosti připojila své vyjádření společnost ODKOLEK, a.s. a zastoupená Prof. Dědičem, která tvrdí, že § 183i a násl obch. zák. není v rozporu s ústavou. Z obsahu jejího vyjádření:

PROF. DĚDIČ, citace: „…Zvláště významné je podle našeho názoru rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva z roku 1982 ve věci Bramelid a Malstrom proti Švédsku……Evropská komise pro lidská práva mimo jiné konstatovala, že na tento případ NELZE APLIKOVAT ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) týkajících se podmínek zabavení majetku……….“ Konec citace.

Nález Ústavního soudu Slovenské republiky sp. zn. PL. ÚS 38/95 z 3.4.1996, zveřejněný na www. concourt. sk, citace.: „…Ústavný súd  Slovenskej republiky  zohľadnil v tejto otázke  aj judikatúru Európskej  komisie pre ľudské  práva a Európskeho súdu  pre ľudské práva, ktoré  VO VIACERÝCH PRÍPADOCH posudzovali  sťažnosti  majiteľov  akcií  (shareholders) vo vzťahu k čl. 1  Dodatkového protokolu k Dohovoru  o ochrane ľudských práv a základných slobôd z 20. 3.  1952 pre porušenie práva "na pokojné užívanie svojho majetku". Komisia  pre  ľudské  práva  v  prípadoch  sťažnosti  3039/67, 5479/72, 8588/79 a 8589/79 považovala vzťah majiteľa akcie k akcii za "vlastníctvo"  (property, biens), PODLIEHAJÚCE  právnemu režimu čl.  1 Dodatkového  protokolu k  Dohovoru o  ochrane ľudských práv a základných  slobôd. Podobne  aj Súd  pre ľudské  práva v prípade James and others (rozsudok Súdu z 21.2.1986)....“ Konec citace.

Jak je vidět, pan profesor Dědič a Ústavní soud SR se nemohou shodnout, jak vlastně Evropský soud pro lidská práva rozhodl. Vzhledem k tomu, že k názoru společnosti ODKOLEK, a.s. se přidala také společnost OKD, a.s., je momentální stav 2:1, že slovenský Ústavní soud se mýlí.

Ale co si myslí okradení akcionáři? Jsou čeští drobní akcionáři schopni zjistit, co je pravda a co lež a napsat pravdu Ústavnímu soudu ČR, Joštova 8, 660 83 Brno, aby se „nespletl“ ?

Pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 je na Ústavním soudě ČR vedena ústavní stížnost několika členů Senátu proti § 183i a násl. obch. zák., protože podle jejich názoru je forma „přechodu akcií na hlavního akcionáře“ v rozporu s Ústavou ČR. K této ústavní stížnosti připojila své vyjádření společnost ODKOLEK, a.s. a zastoupená Prof. Dědičem, která tvrdí, že § 183i a násl obch. zák. není v rozporu s ústavou. Z obsahu jejího vyjádření:

PROF. DĚDIČ, citace: „…Zvláště významné je podle našeho názoru rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva z roku 1982 ve věci Bramelid a Malstrom proti Švédsku……Evropská komise pro lidská práva mimo jiné konstatovala, že na tento případ NELZE APLIKOVAT ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) týkajících se podmínek zabavení majetku……….“ Konec citace.

Nález Ústavního soudu Slovenské republiky sp. zn. PL. ÚS 38/95 z 3.4.1996, zveřejněný na www. concourt. sk, citace.: „…Ústavný súd  Slovenskej republiky  zohľadnil v tejto otázke  aj judikatúru Európskej  komisie pre ľudské  práva a Európskeho súdu  pre ľudské práva, ktoré  VO VIACERÝCH PRÍPADOCH posudzovali  sťažnosti  majiteľov  akcií  (shareholders) vo vzťahu k čl. 1  Dodatkového protokolu k Dohovoru  o ochrane ľudských práv a základných slobôd z 20. 3.  1952 pre porušenie práva "na pokojné užívanie svojho majetku". Komisia  pre  ľudské  práva  v  prípadoch  sťažnosti  3039/67, 5479/72, 8588/79 a 8589/79 považovala vzťah majiteľa akcie k akcii za "vlastníctvo"  (property, biens), PODLIEHAJÚCE  právnemu režimu čl.  1 Dodatkového  protokolu k  Dohovoru o  ochrane ľudských práv a základných  slobôd. Podobne  aj Súd  pre ľudské  práva v prípade James and others (rozsudok Súdu z 21.2.1986)....“ Konec citace.

Jak je vidět, pan profesor Dědič a Ústavní soud SR se nemohou shodnout, jak vlastně Evropský soud pro lidská práva rozhodl. Vzhledem k tomu, že k názoru společnosti ODKOLEK, a.s. se přidala také společnost OKD, a.s., je momentální stav 2:1, že slovenský Ústavní soud se mýlí.

Ale co si myslí okradení akcionáři? Jsou čeští drobní akcionáři schopni zjistit, co je pravda a co lež a napsat pravdu Ústavnímu soudu ČR, Joštova 8, 660 83 Brno, aby se „nespletl“ ?

Pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 je na Ústavním soudě ČR vedena ústavní stížnost několika členů Senátu proti § 183i a násl. obch. zák., protože podle jejich názoru je forma „přechodu akcií na hlavního akcionáře“ v rozporu s Ústavou ČR. K této ústavní stížnosti připojila své vyjádření společnost ODKOLEK, a.s. a zastoupená Prof. Dědičem, která tvrdí, že § 183i a násl obch. zák. není v rozporu s ústavou. Z obsahu jejího vyjádření:

PROF. DĚDIČ, citace: „…Zvláště významné je podle našeho názoru rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva z roku 1982 ve věci Bramelid a Malstrom proti Švédsku……Evropská komise pro lidská práva mimo jiné konstatovala, že na tento případ NELZE APLIKOVAT ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) týkajících se podmínek zabavení majetku……….“ Konec citace.

Nález Ústavního soudu Slovenské republiky sp. zn. PL. ÚS 38/95 z 3.4.1996, zveřejněný na www. concourt. sk, citace.: „…Ústavný súd  Slovenskej republiky  zohľadnil v tejto otázke  aj judikatúru Európskej  komisie pre ľudské  práva a Európskeho súdu  pre ľudské práva, ktoré  VO VIACERÝCH PRÍPADOCH posudzovali  sťažnosti  majiteľov  akcií  (shareholders) vo vzťahu k čl. 1  Dodatkového protokolu k Dohovoru  o ochrane ľudských práv a základných slobôd z 20. 3.  1952 pre porušenie práva "na pokojné užívanie svojho majetku". Komisia  pre  ľudské  práva  v  prípadoch  sťažnosti  3039/67, 5479/72, 8588/79 a 8589/79 považovala vzťah majiteľa akcie k akcii za "vlastníctvo"  (property, biens), PODLIEHAJÚCE  právnemu režimu čl.  1 Dodatkového  protokolu k  Dohovoru o  ochrane ľudských práv a základných  slobôd. Podobne  aj Súd  pre ľudské  práva v prípade James and others (rozsudok Súdu z 21.2.1986)....“ Konec citace.

Jak je vidět, pan profesor Dědič a Ústavní soud SR se nemohou shodnout, jak vlastně Evropský soud pro lidská práva rozhodl. Vzhledem k tomu, že k názoru společnosti ODKOLEK, a.s. se přidala také společnost OKD, a.s., je momentální stav 2:1, že slovenský Ústavní soud se mýlí.

Ale co si myslí okradení akcionáři? Jsou čeští drobní akcionáři schopni zjistit, co je pravda a co lež a napsat pravdu Ústavnímu soudu ČR, Joštova 8, 660 83 Brno, aby se „nespletl“ ?

Pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 je na Ústavním soudě ČR vedena ústavní stížnost několika členů Senátu proti § 183i a násl. obch. zák., protože podle jejich názoru je forma „přechodu akcií na hlavního akcionáře“ v rozporu s Ústavou ČR. K této ústavní stížnosti připojila své vyjádření společnost ODKOLEK, a.s. a zastoupená Prof. Dědičem, která tvrdí, že § 183i a násl obch. zák. není v rozporu s ústavou. Z obsahu jejího vyjádření:

PROF. DĚDIČ, citace: „…Zvláště významné je podle našeho názoru rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva z roku 1982 ve věci Bramelid a Malstrom proti Švédsku……Evropská komise pro lidská práva mimo jiné konstatovala, že na tento případ NELZE APLIKOVAT ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) týkajících se podmínek zabavení majetku……….“ Konec citace.

Nález Ústavního soudu Slovenské republiky sp. zn. PL. ÚS 38/95 z 3.4.1996, zveřejněný na www. concourt. sk, citace.: „…Ústavný súd  Slovenskej republiky  zohľadnil v tejto otázke  aj judikatúru Európskej  komisie pre ľudské  práva a Európskeho súdu  pre ľudské práva, ktoré  VO VIACERÝCH PRÍPADOCH posudzovali  sťažnosti  majiteľov  akcií  (shareholders) vo vzťahu k čl. 1  Dodatkového protokolu k Dohovoru  o ochrane ľudských práv a základných slobôd z 20. 3.  1952 pre porušenie práva "na pokojné užívanie svojho majetku". Komisia  pre  ľudské  práva  v  prípadoch  sťažnosti  3039/67, 5479/72, 8588/79 a 8589/79 považovala vzťah majiteľa akcie k akcii za "vlastníctvo"  (property, biens), PODLIEHAJÚCE  právnemu režimu čl.  1 Dodatkového  protokolu k  Dohovoru o  ochrane ľudských práv a základných  slobôd. Podobne  aj Súd  pre ľudské  práva v prípade James and others (rozsudok Súdu z 21.2.1986)....“ Konec citace.

Jak je vidět, pan profesor Dědič a Ústavní soud SR se nemohou shodnout, jak vlastně Evropský soud pro lidská práva rozhodl. Vzhledem k tomu, že k názoru společnosti ODKOLEK, a.s. se přidala také společnost OKD, a.s., je momentální stav 2:1, že slovenský Ústavní soud se mýlí.

Ale co si myslí okradení akcionáři? Jsou čeští drobní akcionáři schopni zjistit, co je pravda a co lež a napsat pravdu Ústavnímu soudu ČR, Joštova 8, 660 83 Brno, aby se „nespletl“ ?

Pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 je na Ústavním soudě ČR vedena ústavní stížnost několika členů Senátu proti § 183i a násl. obch. zák., protože podle jejich názoru je forma „přechodu akcií na hlavního akcionáře“ v rozporu s Ústavou ČR. K této ústavní stížnosti připojila své vyjádření společnost ODKOLEK, a.s. a zastoupená Prof. Dědičem, která tvrdí, že § 183i a násl obch. zák. není v rozporu s ústavou. Z obsahu jejího vyjádření:

PROF. DĚDIČ, citace: „…Zvláště významné je podle našeho názoru rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva z roku 1982 ve věci Bramelid a Malstrom proti Švédsku……Evropská komise pro lidská práva mimo jiné konstatovala, že na tento případ NELZE APLIKOVAT ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) týkajících se podmínek zabavení majetku……….“ Konec citace.

Nález Ústavního soudu Slovenské republiky sp. zn. PL. ÚS 38/95 z 3.4.1996, zveřejněný na www. concourt. sk, citace.: „…Ústavný súd  Slovenskej republiky  zohľadnil v tejto otázke  aj judikatúru Európskej  komisie pre ľudské  práva a Európskeho súdu  pre ľudské práva, ktoré  VO VIACERÝCH PRÍPADOCH posudzovali  sťažnosti  majiteľov  akcií  (shareholders) vo vzťahu k čl. 1  Dodatkového protokolu k Dohovoru  o ochrane ľudských práv a základných slobôd z 20. 3.  1952 pre porušenie práva "na pokojné užívanie svojho majetku". Komisia  pre  ľudské  práva  v  prípadoch  sťažnosti  3039/67, 5479/72, 8588/79 a 8589/79 považovala vzťah majiteľa akcie k akcii za "vlastníctvo"  (property, biens), PODLIEHAJÚCE  právnemu režimu čl.  1 Dodatkového  protokolu k  Dohovoru o  ochrane ľudských práv a základných  slobôd. Podobne  aj Súd  pre ľudské  práva v prípade James and others (rozsudok Súdu z 21.2.1986)....“ Konec citace.

Jak je vidět, pan profesor Dědič a Ústavní soud SR se nemohou shodnout, jak vlastně Evropský soud pro lidská práva rozhodl. Vzhledem k tomu, že k názoru společnosti ODKOLEK, a.s. se přidala také společnost OKD, a.s., je momentální stav 2:1, že slovenský Ústavní soud se mýlí.

Ale co si myslí okradení akcionáři? Jsou čeští drobní akcionáři schopni zjistit, co je pravda a lež a napsat ji Ústavnímu soudu ČR, Joštova 8, 660 83 Brno, aby se „nespletl“ ?

Pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 je na Ústavním soudě ČR vedena ústavní stížnost několika členů Senátu proti § 183i a násl. obch. zák., protože podle jejich názoru je forma „přechodu akcií na hlavního akcionáře“ v rozporu s Ústavou ČR. K této ústavní stížnosti připojila své vyjádření společnost ODKOLEK, a.s. a zastoupená Prof. Dědičem, která tvrdí, že § 183i a násl obch. zák. není v rozporu s ústavou. Z obsahu jejího vyjádření:

PROF. DĚDIČ, citace: „…Zvláště významné je podle našeho názoru rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva z roku 1982 ve věci Bramelid a Malstrom proti Švédsku……Evropská komise pro lidská práva mimo jiné konstatovala, že na tento případ NELZE APLIKOVAT ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) týkajících se podmínek zabavení majetku……….“ Konec citace.

Nález Ústavního soudu Slovenské republiky sp. zn. PL. ÚS 38/95 z 3.4.1996, zveřejněný na www. concourt. sk, citace.: „…Ústavný súd  Slovenskej republiky  zohľadnil v tejto otázke  aj judikatúru Európskej  komisie pre ľudské  práva a Európskeho súdu  pre ľudské práva, ktoré  VO VIACERÝCH PRÍPADOCH posudzovali  sťažnosti  majiteľov  akcií  (shareholders) vo vzťahu k čl. 1  Dodatkového protokolu k Dohovoru  o ochrane ľudských práv a základných slobôd z 20. 3.  1952 pre porušenie práva "na pokojné užívanie svojho majetku". Komisia  pre  ľudské  práva  v  prípadoch  sťažnosti  3039/67, 5479/72, 8588/79 a 8589/79 považovala vzťah majiteľa akcie k akcii za "vlastníctvo"  (property, biens), PODLIEHAJÚCE  právnemu režimu čl.  1 Dodatkového  protokolu k  Dohovoru o  ochrane ľudských práv a základných  slobôd. Podobne  aj Súd  pre ľudské  práva v prípade James and others (rozsudok Súdu z 21.2.1986)....“ Konec citace.

Jak je vidět, pan profesor Dědič a Ústavní soud SR se nemohou shodnout, jak vlastně Evropský soud pro lidská práva rozhodl. Vzhledem k tomu, že k názoru společnosti ODKOLEK, a.s. se přidala také společnost OKD, a.s., je momentální stav 2:1, že slovenský Ústavní soud se mýlí.

Ale co si myslí okradení akcionáři? Jsou čeští drobní akcionáři schopni zjistit, co je pravda a lež a napsat ji Ústavnímu soudu ČR, Joštova 8, 660 83 Brno, aby se „nespletl“ ?

Pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 je na Ústavním soudě ČR vedena ústavní stížnost několika členů Senátu proti § 183i a násl. obch. zák., protože podle jejich názoru je forma „přechodu akcií na hlavního akcionáře“ v rozporu s Ústavou ČR. K této ústavní stížnosti připojila své vyjádření společnost ODKOLEK, a.s. a zastoupená Prof. Dědičem, která tvrdí, že § 183i a násl obch. zák. není v rozporu s ústavou. Z obsahu jejího vyjádření:

PROF. DĚDIČ, citace: „…Zvláště významné je podle našeho názoru rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva z roku 1982 ve věci Bramelid a Malstrom proti Švédsku……Evropská komise pro lidská práva mimo jiné konstatovala, že na tento případ NELZE APLIKOVAT ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) týkajících se podmínek zabavení majetku……….“ Konec citace.

Nález Ústavního soudu Slovenské republiky sp. zn. PL. ÚS 38/95 z 3.4.1996, zveřejněný na www. concourt. sk, citace.: „…Ústavný súd  Slovenskej republiky  zohľadnil v tejto otázke  aj judikatúru Európskej  komisie pre ľudské  práva a Európskeho súdu  pre ľudské práva, ktoré  VO VIACERÝCH PRÍPADOCH posudzovali  sťažnosti  majiteľov  akcií  (shareholders) vo vzťahu k čl. 1  Dodatkového protokolu k Dohovoru  o ochrane ľudských práv a základných slobôd z 20. 3.  1952 pre porušenie práva "na pokojné užívanie svojho majetku". Komisia  pre  ľudské  práva  v  prípadoch  sťažnosti  3039/67, 5479/72, 8588/79 a 8589/79 považovala vzťah majiteľa akcie k akcii za "vlastníctvo"  (property, biens), PODLIEHAJÚCE  právnemu režimu čl.  1 Dodatkového  protokolu k  Dohovoru o  ochrane ľudských práv a základných  slobôd. Podobne  aj Súd  pre ľudské  práva v prípade James and others (rozsudok Súdu z 21.2.1986)....“ Konec citace.

Jak je vidět, pan profesor Dědič a Ústavní soud SR se nemohou shodnout, jak vlastně Evropský soud pro lidská práva rozhodl. Vzhledem k tomu, že k názoru společnosti ODKOLEK, a.s. se přidala také společnost OKD, a.s., je momentální stav 2:1, že slovenský Ústavní soud se mýlí.

Ale co si myslí okradení akcionáři? Jsou čeští drobní akcionáři schopni zjistit, co je pravda a lež a napsat ji Ústavnímu soudu ČR, Joštova 8, 660 83 Brno, aby se „nespletl“ ?

Pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 je na Ústavním soudě ČR vedena ústavní stížnost několika členů Senátu proti § 183i a násl. obch. zák., protože podle jejich názoru je forma „přechodu akcií na hlavního akcionáře“ v rozporu s Ústavou ČR. K této ústavní stížnosti připojila své vyjádření společnost ODKOLEK, a.s. a zastoupená Prof. Dědičem, která tvrdí, že § 183i a násl obch. zák. není v rozporu s ústavou. Z obsahu jejího vyjádření:

PROF. DĚDIČ, citace: „…Zvláště významné je podle našeho názoru rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva z roku 1982 ve věci Bramelid a Malstrom proti Švédsku……Evropská komise pro lidská práva mimo jiné konstatovala, že na tento případ NELZE APLIKOVAT ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) týkajících se podmínek zabavení majetku……….“ Konec citace.

Nález Ústavního soudu Slovenské republiky sp. zn. PL. ÚS 38/95 z 3.4.1996, zveřejněný na www. concourt. sk, citace.: „…Ústavný súd  Slovenskej republiky  zohľadnil v tejto otázke  aj judikatúru Európskej  komisie pre ľudské  práva a Európskeho súdu  pre ľudské práva, ktoré  VO VIACERÝCH PRÍPADOCH posudzovali  sťažnosti  majiteľov  akcií  (shareholders) vo vzťahu k čl. 1  Dodatkového protokolu k Dohovoru  o ochrane ľudských práv a základných slobôd z 20. 3.  1952 pre porušenie práva "na pokojné užívanie svojho majetku". Komisia  pre  ľudské  práva  v  prípadoch  sťažnosti  3039/67, 5479/72, 8588/79 a 8589/79 považovala vzťah majiteľa akcie k akcii za "vlastníctvo"  (property, biens), PODLIEHAJÚCE  právnemu režimu čl.  1 Dodatkového  protokolu k  Dohovoru o  ochrane ľudských práv a základných  slobôd. Podobne  aj Súd  pre ľudské  práva v prípade James and others (rozsudok Súdu z 21.2.1986)....“ Konec citace.

Jak je vidět, pan profesor Dědič a Ústavní soud SR se nemohou shodnout, jak vlastně Evropský soud pro lidská práva rozhodl. Vzhledem k tomu, že k názoru společnosti ODKOLEK, a.s. se přidala také společnost OKD, a.s., je momentální stav 2:1, že slovenský Ústavní soud se mýlí.

Ale co si myslí okradení akcionáři? Jsou čeští drobní akcionáři schopni zjistit, co je pravda a lež a napsat ji Ústavnímu soudu ČR, Joštova 8, 660 83 Brno, aby se „nespletl“ ?

Pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 je na Ústavním soudě ČR vedena ústavní stížnost několika členů Senátu proti § 183i a násl. obch. zák., protože podle jejich názoru je forma „přechodu akcií na hlavního akcionáře“ v rozporu s Ústavou ČR. K této ústavní stížnosti připojila své vyjádření společnost ODKOLEK, a.s. a zastoupená Prof. Dědičem, která tvrdí, že § 183i a násl obch. zák. není v rozporu s ústavou. Z obsahu jejího vyjádření:

PROF. DĚDIČ, citace: „…Zvláště významné je podle našeho názoru rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva z roku 1982 ve věci Bramelid a Malstrom proti Švédsku……Evropská komise pro lidská práva mimo jiné konstatovala, že na tento případ NELZE APLIKOVAT ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) týkajících se podmínek zabavení majetku……….“ Konec citace.

Nález Ústavního soudu Slovenské republiky sp. zn. PL. ÚS 38/95 z 3.4.1996, zveřejněný na www. concourt. sk, citace.: „…Ústavný súd  Slovenskej republiky  zohľadnil v tejto otázke  aj judikatúru Európskej  komisie pre ľudské  práva a Európskeho súdu  pre ľudské práva, ktoré  VO VIACERÝCH PRÍPADOCH posudzovali  sťažnosti  majiteľov  akcií  (shareholders) vo vzťahu k čl. 1  Dodatkového protokolu k Dohovoru  o ochrane ľudských práv a základných slobôd z 20. 3.  1952 pre porušenie práva "na pokojné užívanie svojho majetku". Komisia  pre  ľudské  práva  v  prípadoch  sťažnosti  3039/67, 5479/72, 8588/79 a 8589/79 považovala vzťah majiteľa akcie k akcii za "vlastníctvo"  (property, biens), PODLIEHAJÚCE  právnemu režimu čl.  1 Dodatkového  protokolu k  Dohovoru o  ochrane ľudských práv a základných  slobôd. Podobne  aj Súd  pre ľudské  práva v prípade James and others (rozsudok Súdu z 21.2.1986)....“ Konec citace.

Jak je vidět, pan profesor Dědič a Ústavní soud SR se nemohou shodnout, jak vlastně Evropský soud pro lidská práva rohodl. Vzhledem k tomu, že k názoru společnosti ODKOLEK, a.s. se přidala také společnost OKD, a.s., je momentální stav 2:1, že slovenský Ústavní soud se mýlí.

Ale co si myslí okradení akcionáři? Jsou čeští drobní akcionáři schopni zjistit, co je pravda a lež a napsat ji Ústavnímu soudu ČR, Joštova 8, 660 83 Brno, aby se „nespletl“ ?

 Pod sp. zn. Pl. ÚS 43/05 je na Ústavním soudě ČR vedena ústavní stížnost několika členů Senátu proti § 183i a násl. obch. zák., protože podle jejich názoru je forma „přechodu akcií na hlavního akcionáře“ v rozporu s Ústavou ČR. K této ústavní stížnosti připojila své vyjádření společnost ODKOLEK, a.s. a zastoupená Prof. Dědičem, která tvrdí, že § 183i a násl obch. zák. není v rozporu s ústavou. Z obsahu jejího vyjádření:

PROF. DĚDIČ, citace: „…Zvláště významné je podle našeho názoru rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva z roku 1982 ve věci Bramelid a Malstrom proti Švédsku……Evropská komise pro lidská práva mimo jiné konstatovala, že na tento případ NELZE APLIKOVAT ustanovení čl. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) týkajících se podmínek zabavení majetku……….“ Konec citace.

Nález Ústavního soudu Slovenské republiky sp. zn. PL. ÚS 38/95 z 3.4.1996, zveřejněný na www. concourt. sk, citace.: „…Ústavný súd  Slovenskej republiky  zohľadnil v tejto otázke  aj judikatúru Európskej  komisie pre ľudské  práva a Európskeho súdu  pre ľudské práva, ktoré  VO VIACERÝCH PRÍPADOCH posudzovali  sťažnosti  majiteľov  akcií  (shareholders) vo vzťahu k čl. 1  Dodatkového protokolu k Dohovoru  o ochrane ľudských práv a základných slobôd z 20. 3.  1952 pre porušenie práva "na pokojné užívanie svojho majetku". Komisia  pre  ľudské  práva  v  prípadoch  sťažnosti  3039/67, 5479/72, 8588/79 a 8589/79 považovala vzťah majiteľa akcie k akcii za "vlastníctvo"  (property, biens), PODLIEHAJÚCE  právnemu režimu čl.  1 Dodatkového  protokolu k  Dohovoru o  ochrane ľudských práv a základných  slobôd. Podobne  aj Súd  pre ľudské  práva v prípade James and others (rozsudok Súdu z 21.2.1986)....“ Konec citace.

Jak je vidět, pan profesor Dědič a Ústavní soud SR se nemohou shodnout, jak vlastně Evropský soud pro lidská práva rohodl. Vzhledem k tomu, že k názoru společnosti ODKOLEK, a.s. se přidala také společnost OKD, a.s., je momentální stav 2:1 ve prospěch názoru, že slovenský Ústavní soud se mýlí.

Ale co si myslí okradení akcionáři? Jsou schopni zjistit, co je pravda a co lež a napsat pravdu Ústavnímu soudu ČR, Joštova 8, 660 83 Brno, aby se „nespletl“ ?