Vliv zavedení eura na hospodářství "malé" zeměje tak komplexní a z části i nepředvidatelný, že pokusy o předpověď dopadů na hospodářství je nutně vždycky jen účelové. Tzn. autor z nějakého důvodu přijetí euravítá, nebo zamítá.
Postoj k euru jezjednodušeně řečeno sociální. Ti kdo podnikají a mají většinu prostředkůuloženu již v eurech, nebo nějakých aktivech, přijetíeura vítají. Ti, kdo vydělávají jen průměrné zaměstnanecké platy a mají jistéúspory jen v CZK nepochybně na přechod na Euro doplatí.
Pro zřízení eura bylodůvodů několik, z nichž publikované státními autoritami jsou obvykle typozitivní (snad) pro masu občanů. Nakolik jsou však výhody eura pro životběžného občana zanedbatelné je vidět z u nás občas používaného argumentu, jakje to žůžo jet na dovolenou do zahraničí bez nutnosti vyměnit peníze. Opravdunevím, jaký životní přínos v tom pan Novák získá.
Na druhé straně jevšak možné pohlížet na zavedení eura (a to plošně včetně Německa a Francie)jako na jistý způsob měny. Po slově "měna" každý obvykle zavětří,jakou kulišárnu stát na své ovečky ušil. A že ji evropsko-unijní tvůrci ušilidost dobře je znát i z toho, že se přechod na euro opravdu běžně s pojmem"měna" nespojuje. Lze si však dát dohromady 2+2, v tomto případěreálný pokles kupní síly populace Německa a Francie ( a to ještě dalece předenergetickou a potravinovou krizí, která začala v polovině r. 2007) a opakovanáoficiální prohlášení, že si populace v těchto zemích žije nad poměry, tzn žeproduktivita (reálná, ne ta papírová) neunese průměrné mzdy a průměrné důchodyseniorů. I výše úspor populace byla příliš velká. Opravdu velký nárůstblahobytu v západoevropských zemích. Proč k tomu došlo je však jiná otázka, vesvé podstatě dosti ideologická, ale mimo rámec námětu o Euru.
Obecné tvrzení zastánců přijetí,že nikde ceny po zavedení eura nestouply není pravdivé. Ceny stouply ve všechzemích a to tak, že čím více bylo horspodářství a lokální měna pod úrovní osyEU Německo-Francie, tím více ceny během několika měsíců po zavedení stouply.Nešlo jen o výkyv, ale o trvalý nárůst. V té první vlně několika měsíců pozavedení nestoupnou na spotřebitelské úrovni jen zvlášť hlídané ceny, jako jsouzákladní potraviny, benzín, a ceny které jsou plně nebo částečně regulované,jako např. energie atd. Nicméně efektem "průsaku" této dalo by seříci eurové inflace následně do cca. 2 let stoupnou (pomocí rozličnýchmechanizmů) i ostatní zbývající ceny.