a radostný den se pořádně vrtnul. Už dlouho jsem se tak nanas.al. Jdu do spořky v našem (krajském) městě, vejdu do haly, vezmu si čísílko a čekám. Hala byla plná klientů, ale zdaleka ne všechny přepážky fungovaly. Takže dlouhé čekání. Všechny úřednice ve vzdušných halenkách s výstřihy a s krátkými rukávy seděly za přepážkami a klienti ve svetrech bundách a kabátech se potili "na place". Zapnout ventilaci by asi Erstku zruinovalo a proč taky, když lehké halenky a tenká trička se nosí tak příjemně. Takže když skoro po dvaceti minutách (v tom vedru nekonečná doba) jdete konečně k přepážce, utíráte si pot z čela.
Vyložíl jsem, co chci dám občanku, a ptám se: "Prosím Vás, určitě tady máte dikretní pokladnu, že?" Přejela mně pohledem: " A vy budete vybírat tolik peněz?" Moje otrávenost se rázem proměnila v nas.anost. Asi jsem té reference proškolené jak řádně jednat s klienty nepřipadal v nových kalhotách od krejčího a v nové bundě za skoro 2k dost nóbl. " Tak se podívejte!" Našla mně v počítači a povídá: "To Vám nemůžeme vyplatit, protože to je přes limit a tak velké výběry se musí hlásit dva dny předem." V té chvíli jsem začal uvnitř kvasit. Řekl jsem jí, že to jsou dividendy a ne peníze z konta, že věděli dopředu, že začnou výběry, takže ty peníze musí mít, že nejsem jejich klient, a proto mně jejich limity nemusí zajímat a že nepřipadá v úvahu, aby tady dva dny předem někdo věděl, že ponesu ze spořky větší peníze. "Ale to je před limit, ráno jsme měli velké výběry a teď už je trezor zavřený." (bylo něco po třetí odpoledne).
Zhluboka jsem se nadechl a zopakoval svoji argumentaci. A ona zase o limitu a o dvou dnech dopředu. To už na mně bylo moc. Naštěstí tam mám dobrou známou, na vyšším místě, tak jsem tasil mobil a volám. Dlouho to vyzvánělo, a když ta čůza viděla, že nehodlám odejít (a navíc pochopila, že si chci zavolat pomoc a netušila koho), řekla, že se to pokusí zařídit, a odešla.
Zkrátím to: Známé jsem se dovolal, ta mi slíbila pomoc, ale nevím jakou to hrálo roli. Peníze jsem dostal, ale u normální přepážky a ne diskrétní. Snažil jsem se před ní stát tak, aby nikdo neviděl, kolik vyzvedávám. Pokladní byla nepříjemná, neopomněla zdůraznt ten limit a že mi vlastně prokazují laskavost. Už dlouho jsem nebyl tak vzteklý. Radost z divi byla pryč.
Jestli se tam teprve chystáte a oni na Vás něco takového zkusí, nedejte se a buďte na ně zlí. Zaslouží si to.