Jo jo... když Ti přijdou do hospody svalnatí chlapíci, kteří Tě za určitý pravidelný odvod ochrání, aby Tě náhodou nikdo neokradl, určitě si budeš připadat jako ve spravedlivé hře.
Stát není totéž co společnost. Stát je banda zlodějů (resp. jeden společný kotlík o který demokraticky usilují různé zlodějské gangy[vyhledej si třeba lobbisté pro seznámení se s nástroji jak tyto zlodějské gangy pracují na Tvém blahu) a vděčíme mu leda tak za problémy.
"Občan krizi nepotřebuje, nemá ji rád a chce se ji vyhnout. Politik naproti tomu bez krize nemůže existovat; krize ospravedlňuje jeho existenci"
Představa o vracení toho, co bylo někomu umožněno zní sice vzletně a spravedlivě, ve skutečnosti je ale triviálně hloupá. Je přeci zřejmé, že ten kdo získá ve světě úspěch a bohatství jej stejnou měrou světu vrací.
Viděl jsem v metru reklamu se sloganem "Kecají Ti rodiče do volby vzdělání? Představ si, že by za Tebe volil soudruh." a teď si představ, že dneska o tom, jak se Ty konkrétně budeš revanšovat společnosti za to, co Ti poskytla, rozhoduje soudruh!
A společnost to není jednolitá skupina. V jejím rámci je mnoho podskupin, kterým za nic nevděčím a nechci se jim revanšovat, ale soudruh prostě rozhodne. Tím umožňuje parazitům přežívat, neboť tito se nemusí zpovídat občanům, ale jen soudruhovi; a soudruhů je málo, tudíž je snadné je koupit.
Celá ta fraška okolo státu stojí na nepravdivém předpokladu, že bez státu nemůže společnost existovat. Paradoxem je, že největším nepřítelem lidské společnosti je právě stát.
A kvůli tomu popletení státu a společnosti do jednoho nedělitelného fenoménu nemáš pravdu; Tvůj názor je dokonce nebezpečný, neboť je živnou půdou všelikým Adolfům, Jyřím apod. Tvůj názor je bianco objednávka perzekuce společnosti ze strany státu.