Pochopit se dá hodně věcí. Různá pochopení se na sebe vážou, skládají do pyramid a vytváří nová syntetická pochopení, která překonávají nižší pochopení. Je tedy otázkou, nakolik má jakékoli pochopení význam a není-li náhodou bezpečnější pracovat s nepochopením.
Na příkladu: náš blahobyt není funkcí spravedlivého rozdělování bohatství, ale funkcí svobodné možnosti vytvářet hodnoty, moci je vlastnit a mít se kam obrátit pro případnou obranu při nespravedlivém uzmutí vlastnictví.
Lidé vzývající revoluci jsou opět, jen a pouze, noví zloději. Opět chtějí jen uzmout a samozřejmě opět ve jménu spravedlivého rozdělování. Jenom nemají odvahu krást bez výčitek a tak volají po redistribuci - demokraticky legitimnímu masovému rozkrádání pod křídly nové populistické ideologie (spíš útržkovité ideje).
Cestou ke spáse společnosti je nikoli revoluce, ale stabilita a krystalická jednoduchost práva. Kašlete na to, že stávající rozdělení bohatství je zjevně nespravedlivé a nevolejte kvůli tomu po revoluci. Nespravedlivé rozdělení bohatství stabilní a jednoduché (a levné) právo samo vyřeší do dvou generací. To se snad dá strpět pro blaho lidu, ne?
Mimochodem s těmi linky na články máte obecnou pravdu, nicméně formuloval-li by se Dajdův příspěvek v rovině míry (jaksi na diskusi nezdravá míra), už je to jinak.